Který jiný kůň se může pochlubit tím, že při jeho zrození tančily kolem všechny národy Evropy? Klisnička NoStrress přišla na svět 5. června v 5 hodin ráno na Stránském vrchu na louce mezi soundsystémy, stany a karavany Italů, Francouzů, Němců, Belgičanů, Britů, Poláků, Slováků, Rakušanů a mnoha dalších národů.

Společně si užívali freetekno, což není jen hudební styl, ale také rituál s transpersonálními prožitky. Tanečníci v psychedelickém rozpoložení umí ocenit symboliku koňského porodu za rozbřesku na louce. Proběhl na pohodu. Přirozeně, bezproblémově a v očekávaném termínu. „Congratulations baby girl NoStress!,“ jásají tanečníci ze Stránského nad krásnou pointou své akce. Cítí se jako mytologické sudičky nebo veterinární duly.

Českomoravský belgik

Koňské plemeno českomoravský belgik patří k nejklidnějším. Dobře snáší freetekno i dělostřelbu. „No stress“ povaha tohoto chladnokrevníka způsobila, že za první i druhé světové války téměř celou populaci belgiků zrekvírovaly armády. Drtivá většina českomoravských belgiků zahynula na evropských bojištích při tahání děl a proviantu.

Několik let před tím, než se březí kobyla českomoravského belgika postarala o nečekanou pointu technoparty ve Stránském, prožívala utrpení. Jde o zvíře zachráněné ve známé kauze týrání koní na Litovelsku. Nezodpovědný chovatel skončil před soudem a koně, které přežily, mu byly odebrány. Azyl Equitanna pro koně a hospodářská zvířata provozuje také Ekofarma ve Stránském.

Covid na dlouho připravil farmáře o zdroje příjmů z agroturistiky. Kvůli suchu zdražilo seno. Pronájem zemědělských pozemků na Stránském vrchu pro pořádání hudebních párty byla jedna z mála možností jak finančně dál utáhnout azylový útulek pro zvířata. Nikdo netušil, že předchozí ročníky akce měly ve světě takový ohlas, že se letos počet účastníků ve Stránském zdvojnásobí.

Problémy a nedorozumění

Závažný problém spočívá v tom, že v regionu působí také další zemědělci závislí na agroturistice, kterým technoparty naopak odhání klienty, působí škody a ztrpčuje život. Když do osady Stránské, která má něco přes padesát obyvatel, přijedou čtyři tisícovky lidí z celé Evropy, mnozí místní je považují za vetřelce. Když zahraniční řidiči zoufale parkují, kde se dá, mnozí ohrazují své pozemky páskou a dožadují se přísného pokutování a nasazování botiček.

Občas se auto převrátí do příkopy, zavadí o plot nebo shodí ohradník. Cizinci se z neznalosti pohybují také na nepronajatých pozemcích nebo si spletou hostitelskou farmu s jiným statkem. Zanechávají exkrementy a vlhčené ubrousky také tam, kde se počítalo s pastvou. Neumí česky a neznají vyhlášku města Rýmařov o zabezpečení akcí typu technoparty.

Ať už ve Stránském hovoříte s kritiky nebo s fanoušky a účastníky freetekno akce, všichni s uznáním oceňují jazykovou vybavenost policistů. Policisté zde byli stále po ruce připraveni řešit problémy a zklidňovat konfliktní situace.

Organizátoři usilují o legální postup

Přestože ve Stránském organizátoři usilují o legální freetekno akce v souladu se zákony, při tak velkém počtu účastníků se to bez přestupků a nedorozumění neobejde. Kritiku lze na Rýmařovsku slyšet opravdu často. Akustika je nevyzpytatelná.

Organizátoři oproti loňsku o dva metry snížili hradbu z reproduktorů a natočili ji do neobydlených oblastí. Ve Stránském u kostela není slyšet vůbec nic, co by připomínalo freetekno. O dvě stě metrů dál ale za zavřenými okny vibrovaly skleničky v polici. V Kněžpoli vzdáleném přes dva kilometry v noci naměřili mobilem hlukové hodnoty přes 70 decibelů. To je asi jako pračka nebo vysavač.

Mnohé stížnost místních jsou oprávněné, ale je potřeba oddělit skutečné problémy od drbů a předsudků. V minulosti někteří politici a média freetekno subkulturu prezentovali jako postrach slušných poctivých lidí.

„Technaři nejsou tančící děti, ale nebezpeční lidé,“ zdůvodnil premiér Jiří Paroubek neadekvátně tvrdý policejní zákrok na CzechTeku. Ve Stránském a okolí uslyšíte spoustu historek o nebezpečných lidech, kteří lezou přes ploty do soukromých zahrad, aby tam užívali drogy a souložili. Majitelé zahrad je prý marně vyzývali k odchodu, protože neumí česky. Potkáte zde ale také místní, kteří se ze zvědavosti šli podívat na tančící exoty, a pak odcházeli ze Stránského vrchu spokojení se spoustou nových pozitivních zážitků.

Když se pokazilo počasí

Jestli něco opravdu pokazilo letošní ročník, tak to bylo počasí. Řidiči nebyli schopni po rozbahněné louce vyjet na Stránský vrch na domluvené místo, kde jsou pronajaté pozemky k táboření. Po konzultaci s policií organizátorům nezbylo nic jiného, než auta ze Stránského odklonit jinam. Zpočátku platila dohoda posílat auta na zpevněnou plochu u rýmařovského nádraží, ať se posádky vrátí do Stráského autobusem nebo taxíkem.

Policie do Stránského nasadila muže s nejlepší jazykovou výbavou, aby pořád dokola vysvětlovali situaci snad všem národům Evropy. Přes veškerou snahu policistů i organizátorů v okolí přibývalo aut odstavených „na prasáka“.

Nepříjemných nedorozumění přibývalo. Zahraniční návštěvníci si pletli názvy farem a měli chaos v tom, co vlastně mají od koho povoleno. Cizinec, který odstavil auto na obecním pozemku, při návratu našel rozřezané nebo proražené pneumatiky.

Příjezdová cesta | Video: Deník/František Kuba