„Kdybychom tátu jako senior adrželi doma, zlobil by se, že mu bráníme v aktivním životě,“ tvrdí v kanceláři vily sloužící jako sídlo pohřebního ústavu Pavlína. Je z komplet funebrácké rodiny; tuto profesi zastává kdysi praděda Vítězslav, děda Bedřich, pokračuje v ní otec Vítězslav, její manžel Filip i švagr Zdeněk. 

Za osmaosmdesát let činnosti se podle ní firma nesetkává s ničím podobným, jako je COVID-19. „První epidemie takového rozsahu,“ komentuje to Pavlína s tím, že s příchodem čínské nákazy tu mají doslova hrůzu z neznámého. Přiživují ji i zprávy ze světa – kolony vojenských aut s rakvemi v Itálii či hromadné hroby v USA.

Vše ohledně koronaviru v kraji najdete zde

„Stát selhával, základní informace jsme získávali od hygieny, první ochranné pomůcky od kraje, ale až po měsíci,“ popisují v Charitas. Jeho tým tvoří deset lidí, kteří samozřejmě dělají korona nekorona. Každého, kdo si objednává jejich služby, se v prvé řadě ptají, zdali není v karanténě, případně ve styku s pozitivním člověkem.

Sami se setkávají se šesti nebožtíky (seniorského věku), jimž vzal život koronavirus (plus přidružené choroby). „V nemocnicích jsme je přebírali v uzavřených vacích, bez převlékání, hned zpopelnění v krematoriu,“ vysvětlují funebráci. Tyto pohřby vede Charitas jako „bezobřadové“. Pozůstalým následně předává jen urny. 

Zažívají také situaci, kdy starší pán z jednoho předměstí odchází z hospitalizace domů, přenáší nemoc celou na rodinu a po zhoršení stavu se vrací do nemocnice, kde umírá. „Pohřeb jsme sjednávali elektronicky,“ uvádí Pavlína. Další příbuzní na poslední rozloučení v kostele s urnou čekají do doby, až jim pomine karanténa.

„Narážíme na to, že v ohledacím listu nebožtíka není kolonka, kde by se dala zaznamenat nebezpečná infekční choroba. Při výjezdu do nemocnic musíme neustále zjišťovat, jestli byl zesnulý pozitivní nebo ne“ líčí pohřebáci. Ochranné oděvy zkoušejí jen cvičně, jinak nosí rukavice, mají dezinfekce. A doma ušité černé roušky.

„Máme za to, že jsou daleko horší nemoci, například TBC či AIDS. Lidé taky byli kvůli COVID-19 opatrnější, skutečně si dávali pozor, a i proto asi nebylo tolik úmrtí. Ani tady od nás se nikdo nekanazil,“ shodují se v novobělské pohřební službě. Ty se vůbec v Ostravě – třetím největším českém městě – dají spočítat na prstech.