Jak to ale vypadá s hodinami na věžích a kostelích?

„I tady se už prosadila elektronika a automatika. Dříve si pan farář vybral někoho, kdo byl manuálně zručný, a ten se mu pak o věžní hodiny staral. Pokud se čas posunoval dopředu, tak hodinář povolil šrouby na převodech, které držely ručičky, a pootočením soukolí ručičky posunul o hodinu dopředu. Když se čas vracel dozadu, tak musel věžní stroj na šedesát minut zastavit a čekat, tak jako čekají vlaky ve stanicích při změně času. Ti, kdo se o věžní hodiny starali, pak nastavili také odbíjení času, aby mohli věžní stroj uvést znovu do chodu. Věžních hodin, obecních věží a dalších míst, kde ještě nevsadili na elektroniku a hodiny přetáčejí ručně, už mnoho nezbývá,“ vysvětluje Jiří Bachan, ředitel firmy Impuls-B, která se v současnosti stará, až na jednu výjimku, o všechny věžní hodiny v Ostravě.

Podle něj byla už automatizace hodinových zařízení nutná, protože se velmi obtížně hledají lidé, kteří by se starali o údržbu, pravidelné natahování a seřizování věžních strojů. Na druhé straně jsou věžní hodiny, pokud ukazují správný čas, dobrou vizitkou farností a obcí. Lidé ale vidí hodinový číselník hlavně zvenčí, jestli hodiny pohání starý mechanický stroj, nebo řízená elektronika, je jim už jedno,“ pokračuje dále Jiří Bachan.

Kostelní hodiny už mají elektronicky řízená srdce

V praxi to vypadá většinou tak, že staré mechanické stroje zůstávají v kostele zakonzervovány, protože teď řídicí srdce hodin tvoří elektronika, pro laika krabičky velikosti školního sešitu. Ty mají v sobě naprogramovány všechny potřebné informace včetně důležitých údajů pro vyzvánění zvonů a odbíjení času. Také kalendářní data pro přechody času jsou uložena v pamětích na padesát let dopředu. „Když to člověk pozoruje na ciferníku, tak při jarní změně času se kostelní hodiny posunou o šedesát minut dopředu a na podzim se čas posunuje o hodinu zpět, nebo se věžní stroj zastaví. Elektronika dokáže chod hodin zrychlit, nebo zastavit, takže tento hodinový posun při zrychlení zvládneme zhruba za deset minut,“ vysvětluje dále ředitel firmy Impuls-B a dodává: „My sice k hodinám přidáváme řídicí elektroniku, ale pořád záleží také na tom, aby hodinové ručičky byly dobře vyvážené. Někdy totiž váží i několik kilogramů, záleží hodně na průměru číselníků. I na provedení ruček a věžních strojů poznáme, jak šikovní byli hodinářští mistři a další řemeslníci v uplynulých desetiletích, někdy i stoletích,“ vysvětluje dále Jiří Bachan.

Pracovní neděle aneb Ukazují hodiny na věžích správný čas?

Martin Bachan, jednatel firmy, které šéfuje jeho otec, přiznává, že nedělní rána a dopoledne po změnách času na letní a také po návratu na středoevropský jsou pro něj pracovními dny.

„Projíždím v Ostravě všechny významnější věže, kostely i další místa, kde hodiny řídí naše automaty. Musím zkontrolovat, jestli všude ukazují správný čas. Že bychom takovým způsobem prověřili všechny věže a další místa, kde jsou instalovány naše automaty, to možné není. Těch hodinových zařízení totiž máme v naší republice i v cizině kolem dvou tisíc a zvonů přes tři tisíce,“ vysvětluje jednatel společnosti.

Co dělá letní čas s hodináři?

Jak dodává, velkou pozornost věnuje hodinám na věži ostravské Nové radnice. „Je to ostravská dominanta, hodiny jsou vidět široko daleko také díky televizním zprávám z regionu, kdy bývají každý den na obrazovkách televizorů v celé republice. To by bylo špatné, kdyby neukazovaly přesný čas,“ vysvětluje Martin Bachan.

Jeho otec Jiří přiznává, že mu většinou trvá několik týdnů, než se po změně času naladí do plné formy: „Ten časový posun mi fyziologicky vadí. Zhruba měsíc se potřebuje můj organismus přizpůsobit změněnému času. Myslím, že to tak je u většiny lidí. Někteří si to ale možná ani v tom zrychleném životním tempu tolik neuvědomují.“

Jeho syn Martin dodává, že on sám změnu času příliš nevnímá. „Tedy zatím, možná za pár roků už to bude mít na mě stejný vliv jako na otce. Uvidíme,“ dodává Martin Bachan.

K TÉMATU: Některé hodiny už se neřídí podle rádiového signálu z Frankfurtu

Po dlouhých rádiových vlnách se šířil a pořád ještě šíří signál z německého Frankfurtu nad Mohanem, který zajišťoval, aby kostelní či radniční hodiny šly na vteřinku přesně.

„Teď už přibývá míst, kde se rádiový signál nešíří tak bezproblémově, jak tomu bylo ještě před několika lety. Naše prostředí je například vlivem bezdrátového příjmu internetu či vysílačů mobilních operátorů tak zahlušené, že příjem signálu DCF (signál časového normálu) není snadný. Stále častěji se začíná proto využívat příjmu signálu časových údajů z družic. Jde o systém navigačních družic, například GPS, který už má dnes každý chytřejší telefon. V praxi to probíhá tak, že hodinové automaty přijmou zprávu ze satelitu o časových údajích a převedou ji na rádiový signál. Tento převodník GPS signálu na rádiový signál pak seřizuje a synchronizuje naše hodinová zařízení. I v tomto směru šly technologie rychle kupředu,“ vysvětluje jednatel společnosti Impuls-B Martin Bachan.

Jako příklad místa, kde byly problémy s příjmem rádiového signálu, uvádí věž ostravské Nové radnice. „Těch různých rušivých vlivů je v okolí této budovy a hlavně věže tolik, že rádiové šíření signálu už přestalo vyhovovat. Využití signálu z družic tak bylo ideálním řešením,“ dodal Martin Bachan.