V profesi svářeče je spokojená 26letá Lada Zrubková, která na výzvu Deníku popsala svou zkušenost.

„Už druhým rokem pracuji jako svářeč. Žiju teď v Plzni, ale pocházím z Frýdku-Místku. O tomto zaměstnání jsem snila už dlouho a pak se naskytla možnost udělat si potřebné doklady s novým zaměstnáním, takže pro mě jasná volba. Nikdy mě totiž moc nebavilo pracovat s lidmi a muset s nimi komunikovat. Hlavně se ženami, které bývají ukecané a také věčně nespokojené,“ napsala Lada Zrubková a dodala, že na svařovně je jediná žena mezi převážně staršími kolegy.

„Každý máme své pracoviště, svoji práci a svůj klid, je tudíž radost chodit do práce. Kromě toho mě moc baví práce s kovem, nářadím, veškerá ta manuální činnost kolem, a že se pořád učím něco nového a získávám zkušenosti,“ dodala mladá žena, která pracuje jako svářeč.

V huti Liberty Ostrava pracuje 6,5 tisíce zaměstnanců, z toho je osm stovek žen. Zastávají i fyzicky náročnější pozice, jsou mimo jiné i součástí místního hasičského sboru. Několik žen také zastává pozici provozní mistrové.

„Práce v huti už dávno není jen mužskou záležitostí a více než polovina u nás zaměstnaných žen pracuje na pozicích, které byly dosud vnímány jako čistě mužské. Máme tady například valcířky kovů či koksařky,“ uvedla Veronika Muroňová, personální ředitelka ostravské huti.

Opravují i motory

Strojírna huti má celkem tři navijárny: malá, střední a těžká. Liší se velikostí motorů, které se zde opravují. O své zkušenosti se rozhodly podělit čtyři ze zaměstnankyň – Lenka, Renáta, Hana a Lucie. Tři z nich v navijárně působí v průměru už 34 let, přesto se nechtějí označit za profesionálky.

Jak vysvětlují, je to z prostého důvodu – řemeslo navíječky není totiž pouze o rutině a dlouholetých zkušenostech, ale také o tom, jak dokáží zdolat výzvy v podobě nových typů motorů, které jsou vždy v něčem specifické. Je tedy důležitá i schopnost učit novým věcem a postupům.

Lenka, která absolvovala obor elektromechanik strojů a zařízení, vysvětluje: „Je to škola života. To, co umím, je kombinace znalostí ze školy a z praxe. První praktické dovednosti jsem se naučila od kolegyně před 35 lety. Pokračuji v tradici, ale dnes už mám svůj styl a mohu předávat své zkušenosti dalším kolegům a kolegyním.“

Práce navíječů je manuální a kvůli jednostranné zátěži, tedy práci ve ztížených podmínkách, mají ženy na navijárně dvě patnáctiminutové přestávky navíc. Aby mohly práci vykonávat, potřebují kromě svých znalostí i vazačský a jeřábnický průkaz, někteří pracovníci navijárny potřebují i svářečský.

K TÉMATU

České dráhy (ČD) zaznamenávají v posledních letech vyšší zájem žen o technické profese, jako jsou strojvedoucí a mechanik. Aktuálně už vlaky ČD řídí více než desítka žen a další se na povolání strojvůdkyně připravují. Na ČD ženy pracují i v depech a dílnách jako provozní zámečnice nebo zámečnice kolejových vozidel. Další jsou mechaničky v elektro oborech. České dráhy zaměstnávají celkem přes 4,5 tisíce žen.