VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jednatelka společnosti Ollies dorty: Měsíčně spotřebujeme asi půl tuny másla

/FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ "To zdražování je tak prudké, že si občas říkám, že nad zlato nebude sůl, ale máslo," říká v rozhovoru pro Deník jednatelka společnosti Ollies dorty, s. r.o., Tereza Grillmaierová.

21.9.2017
SDÍLEJ:

Půl tuny másla měsíčně spotřebují při výrobě dortů, dezertů a dalších cukrářských výrobků ve společnosti Ollies dorty.Foto: Deník/Pavel Sonnek

Společnost Ollies vyrábí a prodává dorty, třeba ty 12porcové, ale i dezerty, zmrzliny a další cukrářské výrobky. Jednatelka Tereza Grillmaierová v rozhovoru prozradila, které dorty zákazníkům nejvíce chutnají, ale i to, jak výrazně se vyhlášeného ostravského producenta cukrářských výrobků dotýká prudké zdražování másla.

„Měsíčně spotřebujeme zhruba půl tuny másla. Loni v září jsme kilogram nakupovali za 120 korun, letos v září už cena činí 196 korun (obě ceny jsou uvedeny bez DPH pozn. red.). Takže to zvýšení ceny je u másla opravdu velmi výrazné a ovlivňuje naši marži. Při výrobě našich dortů, dezertů a dalších tvoří cena surovin zhruba 40 procent celkových nákladů,“ upřesňuje jednatelka společnosti Ollies. Jednoznačně odpovídá i na otázku, která se nabízí.

„Jestli jsme neuvažovali o tom, že bychom místo másla začali v této situaci používat něco jiného, třeba různé rostlinné tuky či jiné náhražky? Určitě ne, to jde proti naší firemní filozofii. Takové dorty by mi nechutnaly. A rozhodně nechceme zákazníkům nabízet něco, co bychom sami nejedli. To raději výrobky zdražíme, ale naší prioritou je doopravdy zachování kvality. Na tom si od samého založení společnosti zakládáme,“ zdůrazňuje Tereza Grillmaierová.

Svým zákazníkům Ollies nabízí posezení ve svých cukrárnách v Ostravě-Vítkovicích, v Porubě, v menší provozovně v Avion Shopping Parku i v Olomouci. Na čem všem si mohou pochutnat?

Naším hlavním produktem jsou dorty, které jsou 12porcové. Těch vyrábíme denně 100 až 500 kusů, záleží na poptávce. Obdobné množství vyrábíme i v případě dezertů. Poptávka se liší nejen třeba v létě či jiných ročních obdobích, ale i v jednotlivých dnech týdne. Hodně lidí nakupuje dorty na víkend, nejvíce zákazníků míváme v pátek a v sobotu. Hodně se prodává třeba počátkem školního roku, nebo naopak při jeho ukončení. Lidé si rádi dopřejí naše dorty či dezerty i na Valentýna, o Vánocích či Velikonocích. I pro nás je poměrně překvapivé, že více než polovina zákazníků si dezerty či dorty nechá zabalit a odnášejí si je domů.

Který z vašich dortů či dezertů je z hlediska zájmu zákazníku jednička?

Je to jednoznačně dort čokomalina, ten tvoří zhruba 30 procent našeho prodeje. Oblibu si získaly i makronky, letos v létě jsme prorazili s naší domácí zmrzlinou. Zájem byl o ni obrovský a prodali jsme jí desítky tun. Naši nabídku samozřejmě musíme průběžně obohacovat a dále rozšiřovat, abychom vycházeli vstříc zákazníkům. Sledujeme proto na internetu trendy, hledáme inspiraci u úspěšných cukrářů ve světě, jezdíme na různé cukrářské výstavy a veletrhy. Bez toho to prostě nejde.

Proč si myslíte, že se zrovna vaší firmě podařilo na trhu prorazit?

I v našem oboru platí, že když člověk dělá svou práci poctivě a dobře, klientelu si najde. Je pravda, že v našem regionu jsou lidé více konzervativní a neradi si kupují výrobky, o kterých toho moc nevědí nebo je ještě nikdy neochutnali. Nabízíme například francouzský slaný koláč, a tady je ten nárůst poptávky pomalejší. Kdo jej ale jednou ochutná, většinou si jeho chuť pochvaluje. 

Vaše výrobna v Ostravě-Vítkovicích peče sedm dní v týdnu a dodává výrobky do všech cukráren. Už jste zmínila, že své výrobky nešidíte a spotřebujete měsíčně zhruba půl tuny másla. Jak výrazně to ovlivňuje vaše náklady?

Máme standardně dva tuzemské dodavatele másla. Kvalita a jeho parametry se liší, takže je využíváme podle toho, do kterých produktů se konkrétní máslo lépe hodí. Na croissanty používáme navíc máslo od belgického dodavatele, to je méně vodnaté a pro provalování do plundrového těsta je lepší. Zatímco u některých surovin máme s dodavateli domluvenu garantovanou cenu, výrobci másla na to přistoupit nechtějí.

Co tedy vůbec na zdražování másla říkáte?

Dohadovat se o tom, proč ta cena tak skokově roste, se sice můžeme, ale nic tím nezměníme. My ale spíše musíme řešit to, jak se s touto situací vyrovnat. Pokud by se samozřejmě objevila možnost nakupovat máslo obdobné kvality laciněji v zahraničí, určitě bychom o ní uvažovali. Ceny másla ale rostou i jinde v Evropě a skoro to vypadá, že oblíbené pořekadlo „Sůl nad zlato“ by se dalo nyní upravit na „Máslo nad zlato“. Přitom platí, že suroviny tvoří asi 30 až 40 procent nákladů na naši výrobu.

To by se dalo vyložit i tak, že budete muset přikročit ke zdražování?

Naši cenovou strategii nastavujeme vždy koncem roku. Obdobné to bude i letos. Už nyní ale vidíme, že naši marži při skokovém nárůstu cen másla nejsme schopni udržet. Takže nemůžeme vyloučit ani zvyšování cen u našich výrobků. Jak vysoké případně bude, to budeme vědět koncem roku. Pokud by ceny másla nešly dolů, ale naopak by se splnily výhrůžky některých producentů, že se cena vyšplhá nad 200 korun za kilogram, odhaduji, že u našich produktů bychom ceny zvýšili zhruba o deset procent.

Určitě nás taková situace netěší, ale do toho, že bychom cenu drželi zuby nehty na úkor kvality nabízené produkce, určitě naše společnost nepůjde.

OTÁZKA K TÉMATU
Proč dochází k tak výraznému zdražení? A kdy by se ceny másla mohly obrátit směrem dolů?
Odpovídá Jiří Kopáček, předsedu Českomoravského svazu mlékárenského: Myslím si, že objektivní důvody, proč k současnému nárůstu ceny másla došlo, jsou zřejmé. Ve srovnání s loňskem poklesla výroba syrového mléka v EU (minus 1,5 procenta a cena se meziročně zvýšila o 30 procent). V České republice je výroba mléka nižší o minus 1,1 procenta, což ale není tak významné. To, že cena mléka ale meziročně narostla o 41 procent, se už ale muselo zákonitě projevit i v cenách másla. Vliv na vyšší cenu másla má i to, že se z mléka vyrábí letos více jiných hodnotových výrobků (zejména sýrů a tvarohů, fermentovaných výrobků, a dalších výrobků, které v sobě také vážou mléčný tuk). V České republice jsme za sedm měsíců vyrobili o 3,3 procenta sýrů oproti loňsku více, tvarohů o 8,2 procenta více, konzumních smetan o 3,4 procenta více a sušeného plnotučného mléka o 11,5 procenta. Důsledkem toho všeho je pak nižší výroba másla v ČR o 5,2 procenta (v EU dokonce o minus 6,5 procenta), protože není dostatek suroviny. Ve střednědobém horizontu lze očekávat, že dojde opět k uklidnění trhu, určitému snížení spotřebitelské poptávky po másle (už se tak i děje) a ke snížení cen másla.

Krátkodobě by to mohlo být na začátku podzimu, pak opět začne sezona zvýšené předvánoční poptávky, která opět vyžene cenu másla na vyšší hladiny. V prosinci by opět mohlo přijít zklidnění. Je potřeba si ale uvědomit, že ceny másla pod 40 korun byly vždy pro výrobce ztrátové a reálná cena (hodnota) másla by neměla nikdy spadnout pod zhruba 43 až 44 korun za čtvrtku másla.

Autor: Břetislav Lapisz

21.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Volby 2017 - štáb ČSSD v Lidovém domě - Milan Chovanec, Lubomír Zaorálek a Bohuslav Sobotka.
15

Lídr krajské kandidátky ČSSD Lubomír Zaorálek: Voliče nám vzalo ANO i Piráti

Hasiči sundávali ve Skřipově vyčerpaného dělníka z lešení.
3

Hasiči sundávali ve Skřipově vyčerpaného dělníka z lešení

AKTUALIZOVÁNO

VOLBY 2017 V KRAJI: Oranžovou v Moravskoslezském kraji vystřídala modrá

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Volební výsledky v Moravskoslezském kraji jsou sečteny, vítěze parlamentních voleb 2017 známe. Hnutí ANO sesadilo z pomyslného trůnu ČSSD.

Muž si dělal selfie a pak zpřeházel volební urnu. Řeší se platnost voleb

VIDEO/ V Žermanicích na Frýdecko-Místecku otevřeli zapečetěnou volební urnu už v pátek, když v ní jeden volič hledal svou obálku.  

Volby jsou rutina, vyžadují však trpělivost, říká dlouholetá komisařka

V pátek před druhou přijdou, v sobotu odpoledne – až sečtou všechny hlasy – skončí. To je úděl komisařů okrskových volebních komisí. Volby co volby.  

Útočník Švábík je po kolapsu doma a řekl: Fotbal? Pravděpodobně už hrát nebudu

/ROZHOVOR/ Na fotbalovém hřišti ve svých pětadvaceti letech absolvoval nespočet bitev, tu největší ale útočník Jan Švábík svedl v předchozích týdnech mimo zelený pažit. A vyhrál!

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení