Drezura zvířat, provozování krematoria, mlynářství nebo horská průvodcovská činnost. To jsou jedny z nejméně častých živností, které lidé k podnikání v Ostravě volí. Není se čemu divit. Podle nejnovějších informací Živnostenského úřadu v Ostravě si drtivá většina podnikajících lidí vybírá jako svou živnost tu s označením volná. V současné době v moravskoslezské metropoli podniká téměř pětapadesát tisíc fyzických osob.

Nejčastější živnostiHostinská činnost 4935
Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence 2516
Zámečnictví, nástrojařství 2474
Zednictví 2117
Provádění staveb, jejich změn a odstraňování 2073
Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení 1877
Silniční motorová doprava 1846

„Rok co rok se tento počet zvyšuje v průměru o dalších sedm set živnostníků. Je to dlouhodobý trend. Největší zájem je o podnikání v živnosti volné, která v sobě zahrnuje především nakupování a prodej zboží či zprostředkování prodeje. Mezi nejžádanější živnosti patří také hostinská činnost, činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence nebo zámečnictví a nástrojařství," řekl Michal Bayer z tiskového oddělení Magistrátu města Ostravy, pod který živnostenský úřad spadá.

Je to možné?

Ostravané nad tím nevěřícně kroutí hlavami.

Nejméně častéProvozování krematoria 1
Drezura zvířat 1
Zpracování tabáku a výroba tabákových výrobků 1
Broušení a leptání skla 2
Mlynářství 3
Mlékárenství 4
Průvodcovská činnost horská 6

„Je to zvláštní. Stále se mluví o tom, že je ekonomická a hospodářská krize. Většina mladých lidí tvrdí, že pro podnikání není vhodná doba, a já si to myslím taky. Proto se divím, že si živnostenské oprávnění vyřizuje stále více lidí," uvedl například Petr Ondříček, který pracuje v autobazaru.

Více než dva roky má svou živnost například Lucie Kraváriková, která si v Hrabůvce otevřela kadeřnictví Lucie. Toho, že začala podnikat, nikdy nelitovala.

„Jsem ráda, že jsem se takto rozhodla, musím ale přiznat, že kdybych neměla svou klientelu, asi bych do toho tehdy nešla. Bála bych se, že by mi nechodili lidi. Teď jsem na tom určitě lépe než jako zaměstnanec. Na druhé straně mám ale také mnohem více povinností a zařizování," uvedla pětadvacetiletá žena. Podle ní nebylo vyřizování živnostenského listu náročné. „Horší to bylo s místem podnikání. Musela jsem tehdy obejít všechny byty ve dvou vchodech domu, ve kterém jsem si kadeřnictví chtěla otevřít, a získat od jejich obyvatel podpis, že s provozovnou souhlasí," popsala Kraváriková.

A právě místo podnikání je nejčastějším důvodem ukončování živnostenských oprávnění ze strany úřadu.

„Pokud rušíme živnost, jako sankci za porušení živnostenského zákona, nejčastějším důvodem je to, že podnikatelé nedoloží doklad o vztahu k místu podnikání. Jinými slovy to znamená, že podnikatel nemůže prokázat, že majitel objektu souhlasí s umístěním jeho provozovny," vysvětlil na závěr Bayer.

Finanční pomoc v začátcích podnikání nabízí lidem například Moravskoslezský kraj, který tento rok vyhlásil několik nových dotačních programů pro startující podnikatele. Kromě projektu Start ups pro malé firmy nabízí kraj dotace ve výši padesát tisíc korun také studentům v posledních ročnících středních či vysokých škol na strategické a obchodní poradenství, zpracování podnikatelského záměru, na právní, účetní, daňové, expertní a další služby. Pokud mají lidé zájem začít s podnikáním mimo ČR, mohou navštívit Jednotné kontaktní místo, které ke konci roku 2009 zřídil živnostenský úřad v Ostravě. Podnikatelům jsou tady poskytovány informace usnadňující zahájení podnikání v kterékoliv zemi EU.