Pro zhruba deset procent věřitelů je důvodem k zadlužení nákup jídla. Vyplývá to z výsledků interního průzkumu společnosti KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.

„Finanční částky, které si lidé půjčují, přitom nebývají zrovna malé. Nadpoloviční většina dotázaných (56 procent) dluží více než deset tisíc korun, u čtvrtiny respondentů přesahuje dlužná částka 50 tisíc korun a 16 procent zadlužených osob si půjčilo více než sto tisíc korun," upřesnila Veronika Kuřinová ze společnosti KRUK.

Rizikem může být i „malá půjčka"

Podle ní přitom zdaleka nemusí platit, že mít malý dluh je „lepší" než mít dluh velký.

„S každým dluhem jsou spojena rizika. Nebezpečí malých dluhů souvisí s jejich poskytovateli. Mimobankovní společnosti nabízí na první pohled lákavé podmínky, ve skutečnosti jsou však na dlužníka obvykle nastraženy nejrůznější kličky a pasti. Hrozí také nebezpečí nakumulování několika menších půjček, které dlužník není schopen splácet, a které mohou roztočit takzvanou dluhovou spirálu. U půjček vyšších spočívá riziko v délce jejich splácení, protože dlouhodobě zatěžují finanční rozpočet domácnosti," vysvětlila Veronika Kuřinová.

Jak také dodala, důvodem poměrně vysokých půjček může být neuvážené chování lidí při nakupování. Potvrzují to výsledky výzkumu agentury STEM/MARK, který si společnost KRUK nechala vypracovat.

„Z průzkumu vyplývá, že lehkomyslnost je po ztrátě zaměstnání druhá nejčastější příčina zadlužení. Více než třetina dotázaných se domnívá, že nejčastějším důvodem finančních problémů jsou neuvážené výdaje a investice, více než pětina lidí vidí důvod zadlužení v rozhazovačnosti, plýtvání a v žití takzvaně nad poměry," uvedla Veronika Kuřinová.

Dvě časová období

Podle Zdeňky Libišové Svobodové, vedoucí ostravské pobočky Poradny při finanční tísni, je třeba rozdělit důvody zadlužení na dvě časová období.

„Ze začátku se většina lidí skutečně zadlužuje zejména při koupi domácích spotřebičů, aut a při rekonstrukcích obydlí. Později se však zadlužují hlavně proto, že už nedokážou splácet předchozí dluhy. Můžeme si představit vzorový případ: klient si půjčí 150 tisíc korun na auto a 80 tisíc na elektroniku. Když ale přijde k nám, tak už dluží 600 tisíc. To proto, že na splátky úvěrů na auto a elektroniku používal každý měsíc veškeré volné peněžní prostředky. Pak stačí například dvoutýdenní nemocenská nebo nezbytná oprava auta a rázem se dostane do minusu, ze kterého už nemůže ven," upozornila Zdeňka Libišová Svobodová.

Před dluhy se utéct nedá

Podle zkušeností pracovníků ostravské poradny takovou situaci velká část lidí řeší dalšími úvěry.

„Ze zkušenosti v naší poradně bych řekla, že největší část dluhů často tvoří peníze použité k úhradě předchozích dluhů. Každému, kdo zvažuje financování čehokoli prostřednictvím úvěru, lze proto obecně doporučit, aby si dobře spočítal peníze, které mu každý měsíc zůstávají navíc, a nikdy si nebral takový úvěr, aby na splátku musel použít všechny tyto prostředky. Vždy by měl být schopen vedle splácení úvěrů vytvářet i finanční rezervy použitelné při nenadálých událostech. Například v případech, kdy doslouží chladnička, pračka či je třeba opravit auto," dodala vedoucí ostravské pobočky Poradny při finanční tísni.

V případě, pokud člověk správně neodhadne svoji situaci a dostane se do dluhů, je podle odborníků třeba okamžitě kontaktovat věřitele a domluvit se na bližších podmínkách splacení dluhu ve splátkách přizpůsobených finančním možnostem zadlužené osoby. „Důležité je nevyhýbat se kontaktu se správcem pohledávky. Ukážeme tím věřiteli, že máme zájem spolupracovat a vyřešit společně naše finanční problémy," doplnila Veronika Kuřinová.