Na první pohled nenápadná firma vedle Rudné ulice u výpadovky ze Svinova je hotový zlatý důl informací a zajímavostí, přestože jednatel Karel Kejda areál firmy vidí spíše jako „rušnější Václavák“.

Denně tam přijede deset kamionů a dvacet jich odjíždí. Jedny dovezou papír a další odvážejí krabice. A to si Karel Kejda ve své druhé firmě Bos, nacházející se za cestou, třetinu veškeré lepenky, kterou potřebuje, sám vyrábí.

„Jsme díky tomu ještě pružnější, protože papír je dnes nedostatkové zboží a sháním ho po celém světě. Nahrazují se jím plasty, navíc teď obrovsky vzrostla poptávka po druhotných obalech pro přepravní služby,“ říká Karel Kejda, který díky tomu i v době covidu navýšil produkci o deset až patnáct procent!

V Evropě podle něj vzrostla poptávka po papíru o třetinu. I kvůli tomu je čekací doba na dodání obalového zboží až dva měsíce. U něj – i díky zmíněné vlastní výrobě – se ho dočkáte za 14 dní až měsíc, zakázky však má i na září.

Zásada: nepropouští!

Měsíčně jeho firma zpracuje 1,7 milionu čtverečních metrů papíru. Metr širokým pásem papíru by tedy jeho firma obtočila i zeměkouli. A to každý měsíc! Nejvíce jej poslední dobou transformuje v krabice na pizzu, ale i do jiných sekcí potravinářského a automobilového průmyslu, a dodává je do řady známých firem.

Kartonáž Mikes Karton.Kartonáž Mikes Karton.Zdroj: Deník/Petr Jiříček

„Chacharova pizza, karvinské Shimano, MAHLE Behr v Mošnově, bazénářský Marimex, cyklistické firmy 4Ever nebo náš svinovský Maxbike, karvinská Kovona, tam všude je mají,“ říká Kejda a jako zajímavost zmiňuje novinku v podobě papírového košíčku na rajčata, aby nahradil plastové obaly.

Ročně jeho 200 zaměstnanců v obou firmách uspokojí poptávku asi osmi set firem. A přestože výrobu ve firmě co nejvíce automatizuje, za celou dobu její existence musel pro nadbytečnost propustit jediného člověka. Ptáte se proč? „S automatizací lidi nepropouštím, ale navyšuju výrobu!“ zní Kejdův recept.

Tři tuny na papíru

S jeho jménem se ostatně neoficiálně pojí i jeden patentovaný výrobek, lidé ve firmě mu říkají „Kejdova paleta“, která je vyrobena jak jinak než z papíru. Týdně jich zejména pro Ikeu vyveze tři kamiony!

„Jsme s ní na začátku výroby, ale až nastane správná doba, prorazíme s ní!“ říká Kejda o výrobku, který má plošnou nosnost tři tuny a jeho výhodou je třetinová cena oproti dřevěné paletě, možnost další recyklace a absence nutnosti řady certifikací.

„Kejdova paleta“ je ostatně ve firmě Mikes zatím jen okrajová výrobní záležitost, s níž milovník motocyklů přišel, když uvažoval, jak ještě lze vedle například lepených papírových hran či mřížek využít odpad z odpadníkového pásu, který prochází celou halou.

„Odpad je váš zisk!“ tvrdí totiž muž, který výhledově plánuje rozšířit areál o další čtyři výrobní haly. Doba zkrátka jeho byznysu přeje!

Začínal od píky

Už zdaleka nevyváží jen po republice, ale i do zahraničí. Ne však za každou cenu. „Nejlepší je dovážet zboží do padesáti a maximálně do dvou set kilometrů, protože v podstatě vozíte vzduch, čímž se doprava prodražuje. Vyvážím i do Maďarska, Itálie, Německa či Rakouska, tam například krabice na boty, ale zatímco do ciziny mají smysl objednávky o několika kamionech, našincům vyrobím množství, jaké si řeknou,“ dušuje se Karel Kejda, který ve firmě působí od roku 1991.

Tehdy ještě vyráběla papírové filtry a sáčky do vysavačů, ale když se o pár let později Eta, Rowenta či Philips obrátily na východ, případně si je začaly vyrábět samy, došlo k transformaci firmy. Tehdy mu však ještě nepatřila, odkoupil ji až později od otce a dalšího spolumajitele Mihuly (odtud ostatně název Mikes – Mihula, Kejda a synové, pozn. red.) a dodnes vyučený zemědělec těží z toho, že v kartonáži prošel přirozeným vývojem – od údržby a strojovny přes technologie a obchod až do role, kdy mu Mikes říká pane.