Obří investice i v době pandemie napovídají, že po čipech je ve světě stále větší hlad. Nyní se v nadnárodní společnosti onsemi se sídlem ve valašském Rožnově pod Radhoštěm zaměřují na inovativní řešení pro energeticky úspornou elektroniku. „Budoucnost jev efektivních materiálech,“ řekl výrobní ředitel rožnovského závodu Aleš Cáb.

Nově instalované logo na budovu sídla firmy v průmyslovém areálu bývalého státního podniku Tesla jako by předznamenávalo moderní éru. „K výrobě křemíkových desek s integrovanými obvody jsme přidali nově vyvinutý proces, kdy využíváme jako materiál karbid křemíku s ještě lepšími vlastnostmi. Jsme ve fázi expanze, letos a příští rok počítáme s investicemi za zhruba šest miliard korun,“ uvedl Cáb.

Koncern čipy vyrábí pro různá odvětví a rychle se rozvíjející segmenty, od solárních panelů po cloudové aplikace a 5G sítě, aktuálně zachytili i nástup elektromobility. „Velká část naší budoucnosti je v automobilovém průmyslu. Máme dlouhodobý kontrakt s předním světovým výrobcem elektromobilů. Nově využívaný materiál dokáže prodloužit dojezd u jedné autobaterie až o deset procent díky menším ztrátám při přenosu energie. Navíc výrazně urychluje nabíjení ve srovnání s křemíkovou součástkou,“ vyzdvihl ředitel.

Miliardy pro Evropu

V moderním autě dnes pracuje 300 až 1500 nejrůznějších čipů. Od různých výrobců. „Aktuální nedostatek čipů ve světě má více důvodů. Podstatná část výroby se i z evropských továren přenesla do Asie. Do toho se ale rapidně zvýšila poptávka. Před třemi čtyřmi lety byl například v autech počet čipů výrazně nižší,“ vysvětlil.

Na situaci zareagovala i Evropská unie. Aby snížila závislost na dovozu nedostatkových mikročipů, uvolní v přepočtu asi 266 miliard korun na podporu jejich vývoje v Evropě. Unijní exekutiva chce také členským zemím usnadnit subvencování vývoje a výroby polovodičových součástek, s jejichž nedostatkem se v současnosti potýkají právě výrobci aut.

Také v podhůří Beskyd podnikají kroky k rozvoji. „Rozšiřujeme kapacity v areálu. Jen letos nabereme sto zaměstnanců u dělnických profesí, padesát u technických,“ prozradil Cáb. V Rožnově a ve vývojovém týmuv Brně má společnost onsemi celkem 2200 zaměstnanců. Ve vývoji spoléhají na odborníky, kteří mají více než 63 celosvětově uznaných patentů. Řídí vývojová centra firmy v Koreji, na Tchaj-wanu a v USA.

Zázračný křemík

Aby se z křemíku stal inteligentní mikročip, musí projít 260 unikátními výrobními kroky. Pro nový materiál karbid křemíku bylo třeba vyvinout nový výrobní postup. Nejdříve surovina ve formě prášku projde žárem přes 2000 stupňů Celsia, změní skupenství na plynné a následně na zárodečné desce roste v monokrystal. Ten je zpracovaný do podoby dva a půl centimetru tlustého puku. „Na jednotlivé desky ho řežeme laserem, s menšími ztrátami než u běžné metody,“ popsal Cáb.

Základní desky jsou tenké a na rozdíl od křemíkových průsvitné. Takto vytvořené desky karbidu se nyní posílají do Koreje, kde se kompletují mikročipy. „V budoucnu ale chcemei tuto část výroby mít v Česku,“ podotkl Cáb s tím, že nyní v Rožnově zhotoví pět set desek týdně, do konce roku chtějí dosáhnout šestinásobku, příští rok už šesti tisíc. Díky technologii se společnost stala vítězem soutěže Inovační firma Zlínského kraje 2021.

Křemík potřebuje extra čisté prostory. I nepatrné částice prachu ve vzduchu mohou poškodit jeho vlastnosti. Na práce dohlíží v Rožnově vedoucí servisní skupiny Martin Chudoba. „Kvůli snížení prašnosti se převlékáme do kombinéz,“ povídá při vstupu do výroby. V nejvíc kontrolovaném prostředí výroby se zaměstnanci sprchují superčistým vzduchem.

V místnostech jsou méně či více hlučné stroje za desítky milionů korun. Některé vyvíjejí obrovské množství energie. V určité fázi výroby panují v některých strojích teploty ažk 1200 stupňům Celsia, v jiné jsou blízko absolutní nule.

Bezpečnost zaměstnanců je zde priorita i kvůli práci s chemickými látkami. Žíraviny rozvádí kabelové „žíly“ ze zásobníků do výrobní linky tam, kde jsou potřeba. Nikdo tak nemusí přenášet kanystry. Při zpracovávání desek se používají i některé nebezpečné plyny. „Děje se tak v důkladně kontrolovaném a monitorovaném systému. Navíc tyto plyny jsou v zařízeních ve vakuu, jejich únik je v podstatě nemožný,“ ubezpečuje Chudoba.

V továrně se pracuje čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. „Zastavení a znovuobnovení výroby není jednoduché a velmi by se prodražilo,“ dodal Cáb.

Nástupce Tesly
Výrobní společnost onsemi (ON Semiconductor Czech Republic) vznikla v roce 2003 fúzí společností Tesla Sezam (výroba polovodičových čipů) a Terosil (výroba křemíku).Obě uvedené společnosti byly nástupnickými organizacemi bývalého státního podniku Tesla, která v Rožnově fungovala od roku 1949.

Milníkem byl rok 1993, kdy rožnovský závod začal spolupracovat s Motorolou jako strategickým partnerem, vyrábějícím integrované elektronické obvody.