Kliknutím zvětšítePodle dostupných údajů je v podzemí zmíněných dvou dolů 14 milionů tun vytěžitelných zásob uhlí, přičemž jde o kvalitnější koksovatelné uhlí. Podle odborníků by po náběhu bylo možné těžit přes jeden milion tun ročně. Vytěžitelné zásoby se nacházejí v pěti dobývacích prostorech a 55 porubech.Dalším předpokladem těžby je dostatek pracovních sil.
„Zapotřebí by na to bylo postupně přes dva tisíce kvalifikovaných pracovníků s praxí v dole,“ uvedla mluvčí státního podniku Diamo Jana Dronská.
Vysvětlila, že vedení podniku se rozhodlo zpracovat analýzu případného obnovení těžby na utlumovaných dolech na Karvinsku v návaznosti na aktuální dění v energetice. Situaci kolem paliv a surovin, včetně nutnosti posílit energetickou bezpečnost, a v návaznosti na unesení krajské tripartity Moravskoslezského kraje. Na jejím zasedání letos v květnu vyjádřili představitelé kraje i velcí odběratelé, hutě a výrobce energií, zájem o černé uhlí v horizontu dalších pět let.
Vytvořili jsme kvalitní odborný materiál, který dává odpovědi na základní otázky a obavy, se kterými se v současné době setkáváme při likvidaci dolů v kontextu potřebnosti uhlí. Chtěli jsme, aby ministerstvo průmyslu a obchodu a odborná veřejnost měly k dispozici všechny potřebné údaje pro případné další rozhodování,“ uvedl Ludvík Kašpar, ředitel státního podniku Diamo.
Studie EIA, výkupy a nová technika
Studie popisuje, za jakých podmínek a v jakém čase by bylo možné obnovit těžbu na dvou dolech, a co všechno by to obnášelo jak z pohledu technického, technologického a personálního, tak i ekonomického a legislativního.Těžba je z pohledu legislativy podmíněna mimo jiné posouzením vlivu na životní prostředí - EIA, které trvá odhadem až dva roky.
„V přípravném období musí být zahájeny práce na vyřešení střetů zájmů vyvolané budoucí hornickou činností s vlivem na povrch. Ty by bylo nutno v řadě případů řešit i případným výkupem nemovitostí. Celkově se legislativní a technická příprava odhaduje na šest let, pokud by nepodařilo některé lhůty a práce zkrátit,“ dodal Ludvík Kašpar.
Technicky by obnovení těžby vyžadovalo zprovoznění úpravárenského komplexu, vytvoření nových úložných míst těžebního odpadu a obnovení provozu vertikální dopravy vytěženého uhlí.
Miliardové investice
nvestiční náklady jen na pořízení dobývacích a razicích technologií se odhadují v období příprav i těžby na 9 miliard korun. Náklady v přípravném šestiletém období představují minimálně 10 miliard. Ekonomické hodnocení ukazuje vysokou nákladnost záměru a současně ztrátovost za celé období. Zpracovaná ekonomická analýza v závislosti na cenách uhlí na trhu ukazuje, že zlomová je pro projekt prodejní cena kolem osmi tisíc korun, kdy se projekt dostává celkově do kladných čísel.
Dalším z klíčových faktorů případného obnovení těžby je pracovní síla. V letech intenzivní těžby přes jeden milion tun ročně by bylo zapotřebí až 2700 pracovníků. Zaškolení a výcvik nových pracovníků ve specifických profesích přitom nejsou možné bez předchozí praxe. „Z hlediska platných báňských předpisů je kvalifikovaným pracovníkem v řadě činností zaměstnanec, který má důlní praxi, což zcela vylučuje nábor nových, v tomto smyslu nekvalifikovaných zaměstnanců,“ vysvětlil ředitel Diamo Ludvík Kašpar.
Ministerstvo průmyslu komunikuje s OKD
Z ministerstva průmyslu a obchodu poputuje studie do OKD. „Od vedení těžební společnosti očekáváme nezávislé zhodnocení závěrů studie a zejména rozhodnutí, zda bude mít OKD zájem realizovat hlubinnou těžbu černého uhlí na uvedených dolech ve vlastnictví a správě státního podniku Diamo,“ uvedla Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu.
Se závěry studie už byli seznámeni také zástupci Moravskoslezského kraje. „Ze strany kraje se očekává pomoc při vyjednávání dlouhodobých kontraktů mezi OKD a odběrateli vytěženého černého uhlí, zejména pro potřeby železárenského, teplárenského a elektrárenského průmyslu v Moravskoslezském kraji. Lze očekávat, že sjednání dlouhodobých kontraktů s garantovanou cenou bude jednou ze základních podmínek pro rozhodnutí o obnovení těžby,“ dodala Miluše Trefancová.Náměstek hejtmana MSK Jakub Unucka komentoval závěry studie tak, že z pohledu zájmu kraje, kterým je zajistit energetické uhlí pro teplárny, nemá obnovení těžby až za šest let smysl.
„Do roku 2028 mají být všechny stávající teplárny v kraji předělány na plynové. Taková je strategie kraje. Tou dobou už energetické uhlí nebude v kraji potřeba. Naší nynější prioritou je proto udržet těžbu uhlí na posledním činném dole na Karvinsku po roce 2023, až do konce roku 2025. Pokud se do té doby bude těžit, bude palivo pro teplárny. A když ještě využijeme uhelné kaly, které se také dají spalovat, nějak to do roku 2028 přežijeme,“ řekl Unucka.
Pokud jde o koksovatelné uhlí, to je podle něj záležitost kontraktů mezi OKD a hutěmi Liberty a Třineckými železárnami. „To je soukromý byznys, do toho kraj zasahovat nebude,“ dodal Unucka.Kdo z vládních činitelů řekne definitivní ano, nebo ne další obnově těžby v uzavřených dolech, nikdo oslovených nedokázal říci. Možné je, že se touto otázkou budou zabývat členové obnovené Národní ekonomické rady vlády (NERV).
36
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
