Také Marcel Černík z Lihovaru a likérky ve Velké Polomi říká, že ubývá chlapíků ze starší generace, kteří úrodu sesbírali do poslední třešně či jablka a nakládali ji do sudů. „Loni byla úroda ovoce hodně bídná. Letos se ale třeba třešní urodilo slušně, lidí, co přivezli kvasy či celé třešně k nám, nijak výrazně nepřibylo. Je poznat, že těm mladším se do toho moc nechce. Ono také natrhat třeba metrák třešní, není práce na půl hodiny. U těch jablek nebo hrušek, ze kterých se připravují kvasy u nás na severovýchodě republiky, to ale už tak náročné není. Přesto se ti mladší do toho moc nehrnou,“ vysvětluje Černík.

Ve velkopolomské likérce už letos sezonu zahájili pálením kvasů z třešní a višní. Následovala letní jablka, ze kterých si lidé sami připravili kvasy. „V současnosti odebíráme od těch, kdo si chtějí nechat vypálit slivovici, celé švestky a sami jim kvasy připravujeme. Celá jablka a hrušky začneme odebírat až dvanáctého září. Ovoce, ze kterého připravujeme kvasy, musí být už zralé. Proto ten termín až dvanáctého září,“ vysvětlil Černík. Za litr padesátiprocentní pálenky zaplatí zákazník likérky, který přiveze celé ovoce, 130 korun za litr. Ten, kdo si kvas připraví sám, pak o deset korun méně.

Že letošní sezona, i když úroda ovoce není na Ostravsku a v okolí vůbec špatná, nemusí být pro palírny žádné terno, má obavy i Antonín Šputa z pěstitelské pálenice v Krásném Poli. „Těch objednávek máme zatím jen pár. Dříve neexistovalo, že bychom v srpnu neměli žádné kvasy k pálení. Letos budeme začínat až v září. Snad se to zlepší, až dozrají jablka a hrušky a chlapi začnou připravovat kvasy z těchto druhů ovoce,“ věří Šputa.

Jak dobře připravit kvas, aby nám vypálili co nejlepší pálenku?

„Je to různé. Hodně záleží na tom, jak člověk umí připravit kvas. Důležité je, aby se kvas pálil v té správné době, a hodně zvědavým zákazníkům také nakonec vždycky říkám, že o výsledku rozhodne ten nahoře,“ radí odborník z palírny poblíž Ostravy, který chce zůstat v anonymitě.

Příkladů má z vlastní praxe hodně. „Někdo se s kvasem piplá skoro jako s přípravou kojenecké přesnídávky, vypálí ale málo. Další zapomene na kvas ve sklepě a sudy přiveze o rok později, a stejně má hruškovici, kterou mu závidí lidé široko daleko,“ vysvětluje na příkladech z praxe.

„Určitě je lepší, když ovoce kvasí ve větších nádobách. Kdysi na Valašsku měli obří dřevěné kádě, kde dávali ovoce na pálenku třeba tři či čtyři sousedé. Pak to odvezli společně traktorem k palírně a podělili se. Teď už se to tak nedělá. Těch procesů probíhá ve kvasu hodně. Některé pomáhají, jiné mohou způsobit, že kvas zoctovatí. To pak lidé odcházejí zklamaní,“ přidává svou zkušenost pan Zdeněk z Ostravy, který tak dodnes se svým tchánem jezdí pálit kvasy z jablek a hrušek právě na Valašsko.

„Určitě bych těm, co s přípravou kvasů mají jen minimální zkušenosti, poradil, aby do nich dávali jen zralé ovoce. Doba, kdy do sudu nebo nádoby, ve které bude kvasit, ovoce dáváme, by neměla trvat moc dlouho. Ideální je to naplnit za pár dnů a pak zavřít a už kvas nechat být. Když tam lidé zkoušejí přidat další ovoce po delší době, může jim líh takzvaně utéct a mají po pálence,“ přidává další radu Marcel Černík. Podle něj je třeba sudy s kvasy umístit do stínu a nejlépe do míst, kde nejsou výkyvy teplot příliš vysoké.