„Obrovská unikátnost Nilmore je v tom, že sami řídíme celou cirkulární smyčku, a to je alfa a omega cirkulárních konceptů. Vývoj, design, výroba, prodej, vrácení k recyklaci i recyklace samotná, jsou články, které je třeba spojit dohromady, aby bylo řešení funkční,” říká jednatel Nilmore Hurta.

Společnost Nilmore a její plně recyklovatelné oděvyZakladatel společnosti Nilmore Mikuláš Hurta.Zdroj: se svolením společnosti NilmoreUž při studiích pracoval Mikuláš Hurta na různých pozicích výrobních firem. Přičichl k procesnímu inženýrství i vedení výrobních projektů a v pouhých jednadvaceti letech se stal ředitelem české pobočky mezinárodní společnosti na lakování letadel.

„Vysoká manažerská pozice mě hodně naučila, získal jsem potřebný rozhled, naučil se, jak efektivně jednat s obchodními partnery a mnoho dalšího. Po několika letech jsem ale cítil, že potřebuji dělat něco, co mi dává smysl. Vytvářet něco, co má na společnost pozitivní dopad a hledal jsem proto možnosti, do čeho se pustit,“ vysvětluje Hurta, který nakonec pozici manažera v mezinárodní společnosti vyměnil za vlastní podnikatelský projekt.

Ilustrační foto.
Obce na Opavsku plánují investovat do obnovitelných energií

Cesta k textilu

K textilu se tehdejší mladý manažer dostal poněkud netypicky - přes prošoupané kalhoty. „Možná to zní směšně, ale tehdy jsem zkrátka prošoupal už třetí kalhoty v jednom měsíci, a protože manažerský život je kolotoč od rána do večera, neměl jsem čas jít do obchodu vybírat nové. Představoval jsem si, že by pro mě bylo nejsnadnější objednat přes internet kalhoty ve více velikostech, kurýr by mi je druhý den přivezl, já si je zkusil a vybral si.”

Nápadu, který směřoval k rozvozu oděvů, však scházel pozitivní dopad, a proto začal Mikuláš přemýšlet o rozvozu udržitelné módy.

Na hradě Bouzov se 6. dubna 2022 natáčela pohádka Princezna zakletá v čase 2.
FOTO: Na Bouzově natáčí pokračování úspěšné pohádky Princezna zakletá v čase

„Brzy jsem zjistil, že produktů, za něž lze dát z hlediska udržitelnosti takříkajíc ruku do ohně, na trhu skutečně není mnoho. A když jsem se tématem začal zabývat seriózně a konzultoval jej s odborníky, došlo mi, že moderní materiály, jako je například tencel, vlastně negativní dopad na přírodu neřeší a pouze jej zpomalují. Pustili jsme se proto do hledání řešení formou materiálového vývoje, který se stal, a dodnes je, naší cestou. Hned na počátku jsme se shodli na nosné myšlence, že prvotní podmínkou udržitelnosti je pro nás cirkularita. Šetřit suroviny a eliminovat odpad je nezbytné, protože to jsou dvě fáze výroby oblečení, které mají pro planetu nejhorší dopad,” vysvětluje zakladatel Nilmore.

Neznalost výhodou

To, že nebyl z oboru, bylo podle mínění podnikatele spíše plus. „Kdybych prostředí znal, tak do projektu zřejmě nejdu. Možná to vyzní jako klasická věta, je ale stoprocentně platná. Jít do toho s čistým pohledem, kdy nemáte představu, co jde a co nejde, jste schopni přemýšlet mimo škatulky a dávat ty správné otázky, které by vědec nebo odborník v daném oboru možná nepoložil, protože by mu připadaly hloupé, to je pro vývoj obrovská výhoda.”

Mladá společnost se úspěšně poprala s vývojem materiálu, efektivního procesu recyklace,i se systémem sběru použitých oděvů. „Naše oblečení, které již lidé nechtějí nosit, mohou vrátit k recyklaci prostřednictvím sítě cirkulárních sběrných míst.”

Těrlicko. Majitelka restaurace a penzionu Hájenka Anna Blažková s personálem. Rok 2022.
Covid byl zlo, na bramboráky do Hájenky v Těrlicku ale opět jezdí lidé zdaleka

Co se výroby týká, aktuálně se Nilmore zaměřuje zejména na výrobu materiálů a oděvů pro firemní zákazníky či jiné značky. „Spustili jsme však i e-shop s vlastní značkou a doplňkovým sortimentem, a v ostravském showroomu si můžete oděvy prohlédnout naživo,” doplňuje podnikatel.

V Nilmore s nápady na vývoj materiálů rozhodně nekončí. „Právě testujeme stoprocentně recyklovaný a zároveň stoprocentně recyklovatelný polyester, a brzy představíme i produkty z cirkukární bavlny, u níž jsme dosáhli aktuálně nejvyšší možné míry recyklovatelnosti, která je z technologického hlediska u bavlny možná. Mezi dalšími vývojovými projekty pak jsou například i materiály z řas či hub. Některé nápady však mají před sebou ještě dlouhou cestu k uvedení na trh,” uzavírá Mikuláš Hurta.