Diáře instalatérů, topenářů, kamnářů, zedníků nebo třeba řezníků a uzenářů jsou zaplněny do posledního místa. Přestože u těchto řemesel stále platí pořekadlo, že mají zlaté dno, vyučených odborníků v těchto odvětvích stále ubývá. Přitom poptávka po absolventech například ve strojírenství, elektrotechnice, stavebnictví, hutnictví či odvětvích zpracování dřeva je trvale vysoká.

Zatímco před 12 lety brány učilišť opouštěly stovky absolventů s výučním listem, například v oboru řezník uzenář na konci letošního školního roku nebude skládat závěrečné zkoušky v Ostravě a Moravskoslezském kraji ani jeden žák. Mladí lidé nemají o řeznickou profesi zájem, což se v posledních letech negativně promítlo nejen do počtu absolventů, ale také do počtu škol, na nichž se obor řezník-uzenář vyučuje. Dříve se jednalo o pět škol v Moravskoslezském kraji. Dnes jsou to pouze dvě, v Ostravě se ale tento obor už nevyučuje.

Na nedostatek kvalifikovaných pracovníků upozorňují také podnikatelé z branže. „Převážná část lidí, které přijmeme, není vyučena v oboru, musíme proto investovat značné úsilí do jejich vzdělávání," uvedl ředitel společnosti Beskydské uzeniny Petr Chodura s tím, že šikovný vyučený absolvent si u nich vydělá zhruba dvacet tisíc korun.

Osvojí si know-how a pak odejdou

Velká poptávka je i po kamnářích. Kachlová kamna nebo krb chce mít doma či na chatě opět stále více lidí, nemá jim je ale kdo postavit. Žáci nemají o toto řemeslo zájem a výuka kamnářů je navíc velmi nákladná. Proto se třeba Střední škola stavební a dřevozpracující v Ostravě rozhodla před lety upustit od denního studia výuky žáků a začala s rekvalifikačními kurzy. „Jedná se o nový způsob vzdělávání lidí. Podle Cechu kamnářů je to možnost, jak si vychovat kvalitní řemeslníky. Naše škola se společně s cechem snaží od devadesátých let minulého století znovu obnovit kamnářské řemeslo," přiblížil Jiří Doležal ze Střediska vzdělávání Střední školy stavební a dřevozpracující v Ostravě-Zábřehu.

Podle Jiřího Kubečky z ostravské společnosti Amar krby Morava za posledních deset let v jejich firmě pracovali jen tři vyučení kamnáři.

„Na praxi je k nám přivedl jejich mistr, po vyučení u nás rovnou nastoupili. Po pár měsících se však naučili potřebné, otrkali se a nakonec se osamostatnili. Dva z našich bývalých zaměstnanců si třeba výuční list dodělávali při práci. Taky nám pak odešli. Musím říct, že se v tomto oboru zaměstnanci hodně točí. Odborníků je však nedostatek. Přitom nástupní plat se pohybuje okolo dvaceti tisíc korun hrubého. Pokud jsou šikovní a mají hodně zakázek, mohou si vydělat i více," uvedl Jiří Kubečka.

O rekvalifikace není zájem

Podobně to vypadá také ve stavebnictví. Zde zase chybí například zedníci. Živnostník v tomto oboru si měsíčně může vydělat dvacet až čtyřicet tisíc korun. To potvrdil i Marek Geleta, který v Ostravě a okolí nabízí zednické práce.

„Pokud mám dostatek zakázek, není problém vrchní hranice rozmezí dosáhnout," řekl živnostník, který se do zedničiny pustil ihned po vyučení. Klesající počet vyučených absolventů, ucházejících se o práci, zaznamenal také ostravský úřad práce. I proto zájemcům nabízí řadu rekvalifikačních kurzů. Lidé o ně ale nejeví zájem.

„Výuční list lze díky nim získat i u zmiňovaných profesí řezník uzenář, kamnář nebo zedník. Z těchto kvalifikací jsme zaznamenali zájem pouze o rekvalifikaci na zedníka, a to jen v několika případech," uvedl Libor Buganský, vedoucí referátu zprostředkování a poradenství krajské pobočky úřadu práce v Ostravě.