Díky své práci se i dost nacestuje. Kromě českých akcí jezdí také například na Wimbledon, French Open či Fed Cup. Vyplétání raket se věnuje už dvacet let, sám si ale tenis zas tak často nezahraje, nezbývá mu na něj totiž čas.

Původně jste vystudoval gastronomii. Jak jste se od přípravy a servírování jídla dostal k tenisu a vyplétání raket?

Měl jsem ke sportu vždycky blízko. Hrál jsem basketbal v Ostravě-Porubě v blízkosti tenisových kurtů. Tenis se mi zalíbil. Hlavně mě také ovlivnil Ivan Lendl, protože v době, kdy jsem byl malý, hrál Lendl tenis. Shodou náhod jsem se pak dostal až k vyplétání raket. Hráči tenisu totiž potřebovali někoho, kdo by jim zajišťoval servis. Začínal jsem a postupně jsem se zdokonaloval, co se týče vybavení, strun a tak podobně.

Věnujete se vyplétání raket přibližně dvacet let. Jak se za tu dobu změnila technika vyplétání?

Ostravský vyplétač raket Richard Šodek se díky své práci i dost nacestuje. Kromě českých akcí jezdí také například na Wimbledon, French Open či Fed Cup.

Jednak se zlepšily rakety, jsou teď vyráběny z kvalitnějších materiálů, a mechanické stroje používané k výrobě nahradily elektronické. V minulosti se používaly k výpletům obyčejné syntetické materiály nebo přírodní struny. Ty jsou výrazně dražší. Dnes už se tedy spíše využívají různé kombinace materiálů. Hodně lidí si myslí, že když se dá tvrdý výplet, více jim míček z rakety poletí. Je to ale přesně naopak.

Následuje po vypletení rakety i nějaká zkouška, jak hotová raketa tenistovi vyhovuje?

Na Davis Cupu se tuhost výpletu zkoušela během celého týdne. Každý z hráču už svůj typ výpletu má, ale v Srbsku se nám stalo, že jsme se ve finále museli potýkat s hodně drsným povrchem kurtu a pomalými míči. Hrála roli i teplota prostředí. Až vlastně ve čtvrtek jsme se dohodli, jak měkký výplet bude. Za ten týden jsem vypletl kolem stovky raket. Přesně jsem to ale nepočítal. Když spěchám, stíhám to i za dvanáct minut.

Co vás v nejbližší době čeká?

Připravuji a vyvažuji rakety pro Australia Open. Do Vánoc mám plno práce. Na konci ledna začíná Davis Cup a hned poté odlétám do Španělska na Fed Cup.

Jak vypadal váš program na Davis Cupu?

Jelikož tréninky začínaly kolem deváté hodiny ranní a rakety musely být čerstvě připravené, začínal jsem s vyplétáním brzo ráno. Na odpolední trénink jsem někdy dodělával rakety a na páteční zápas jsem rakety připravoval těsně před utkáním.

To muselo být hektické…

Je to náročné v tom, že člověk pracuje víc jak týden v kuse. Kromě raket zařizuji pro hráče i jiné věci. Není to jenom o vyplétání raket, ale i o těch rituálech a potřebách hráčů v šatnách. U Davis Cupu jsem osm let, takže už vím, co kluci potřebují. Já jim zajistím vše, co v šatně potřebují, a oni si to potom zase oddřou na kurtě.

Ostravský vyplétač raket Richard Šodek se díky své práci i dost nacestuje. Kromě českých akcí jezdí také například na Wimbledon, French Open či Fed Cup.

Jaké byly oslavy triumfu?

Nebyly nějak zvláštní u tohoto ani u minulého ročníku. V podstatě jsem byl od pěti od rána na nohách, takže jsem byl v zápřahu dvacet hodin denně. Bylo toho více než obvykle a člověk do toho dal, co mohl. Kromě únavy navíc nebyl na nějaké oslavy ani čas. Jakmile jsme v neděli kolem druhé rodiny ráno skončili, v šest už jsme museli zase stávat, aby hráči stihli letadlo. Už jsem doma skoro týden a neměl jsem čas to oslavit a ni s rodinou. Za tu dobu, co jsem v Ostravě nebyl, se mi v servise nahromadilo tolik práce, že jsem se z toho vyhrabal až ve čtvrtek.

A co takového elitního vyplétače raket drží v Ostravě?

Měl jsem samozřejmě zajímavé nabídky odejít do Prahy nebo do zahraničí, ale prostě moje srdce bije pro Ostravu. Myslím si, že tady žijí dobří lidé. Navíc tu mám kořeny, pocházím odtud a hrozně rád se vracím tady do toho smogu. A samozřejmě mě tu drží rodina. Mám tu děti a manželku.

Jak je na tom s tenisem Ostrava?

Špatně, je tady mnoho možností, které nejsou využité. Ale všechno je o penězích, tenis je drahý sport. Hlavně pro rodiče je to náročné utáhnout. Vemte si, že hala stojí pět set korun na hodinu, teď ještě musí zaplatit trenéra a vybavení. A dobrý hráč by měl trénovat denně, tak si to spočítejte. Za takových třináct let tenisu jsou pak už rodiče dítěte pořádně finačně vyčerpaní. Ale potenciál tu je, hlavně v mládežnických kategoriích je mnoho šikovných dětí.

Hraje se teď přes zimu stejně intenzivně jako v létě?

Méně se trénuje, lidé v zimě šetří a věnují se spíše ekonomičtějším sportům. Navíc se velmi rozmáhá badminton, tím pádem hodně lidí zimní tenisovou sezonu vynechá. Všeobecně se podle mě méně sportuje. Já jsem si například při badmintonu před rokem urval achilovku, takže jsem vyplétal jednu dobu raketu vsedě. Rekreačně si ale tenis rád zahraju, zejména dvojhru s přáteli. Jen toho času je teď méně.