„Robota na deset až patnáct let,“ míní Vladimír Dostál v srdci celého komplexu, velíně, odkud sleduje a spouští linku třídící a s pomocí vyspělé technologie báňského úpravárenství oddělující kamení (hlušinu) od uhlí.

„Vyváželo se zde z více šachet, proto je taky podíl uhlí v haldovině pokaždé jiný. Podle toho, jak ho tam na prádle zachytávali,“ uvedl velinář. Heřmanický komplex, jeden z nejmodernějších provozů svého druhu ve světovém měřítku, získá z tuny takzvané vsázky sedm až deset procent uhlí. To společnost Ostravská těžební normálně prodává odběratelům.

V daleko větším měřítku nabízí také vytříděné kamení nacházející uplatnění například na stavbách silnic. „Zbytek materiálu poslouží při rekultivaci území Heřmanické haldy,“ popisuje Dalibor Tesař za firmu provozující tuto linku.

PANUJE SPOKOJENOST

Heřmanická halda na spoustě míst hoří, proto také znepříjemňuje život okolním obyvatelům. Nepomáhají ani snahy vlastníka lokality, státního podniku DIAMO, uhasit „termické procesy“. „Doufáme, že se komplex osvědčí a přispěje ke snížení zátěže ovzduší prachem i jinými důsledky endogenních požárů,“ řekla náměstkyně primátora města Kateřina Šebestová.

S linkou na největší ostravské haldě je spokojen i ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček: „Výsledkem má být stabilní a bezrizikový stav odvalu, což by bez nové technologie bylo mnohem delší, ne-li neproveditelné.“ Hejtman kraje Ivo Vondrák vzkazuje, že časem se „uleví obyvatelům Slezské Ostravy, které obtěžuje prach a zápach z heřmanického odvalu“.