Skoro sedmdesát milionů dnů v loňském roce prostonali tuzemští zaměstnanci. Při pátrání po „simulantech“ zazvonili kontroloři ze správy sociálního zabezpečení u 147 tisíc dveří.

Nachytali skoro pět tisíc pacientů, kteří nedodrželi stanovený režim stonání „na neschopence“. Celkem 3778 z nich si nakonec vysloužilo i postih. Mohla jim být zkrácena či úplně odebrána nemocenská.

Nejvíc nepoctivců bylo odhaleno v Plzeňském, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji.

Když se ale jejich počet přepočítá k celkovému počtu kontrol, jako nejhorší se ukázali nemocní v hlavním městě: skoro šest procent zazvonění u dveří Pražanů na neschopence skončilo postihem. Průměr v celé zemi přitom činil sotva polovinu, konkrétně 2,6 procenta.

Jak si hlídači z okresních správ sociálního zabezpečení vybírají, na koho se podívají? Některé nemocné si vytipují sami, na jiné je pošle ošetřující lékař, o dohled nad dalšími je může požádat i zaměstnavatel.

„Lidé stonající takzvaně na neschopence jsou povinni dodržovat režim, který jim stanovil ošetřující lékař, dále mají mimo jiné povinnost sdělit ošetřujícímu lékaři platnou adresu místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti, označit byt a zvonek jmenovkou a dodržovat vycházky určené ošetřujícím lékařem,“ říká Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.

Počet odhalených nepoctivců na neschopenkách v posledních letech mírně roste, přestože počet kontrol sociálky zůstává prakticky nezměněný.

Jste na nemocenské? Pozor, kontrola chodí i o svátcích

Jste na nemocenské a sázíte na to, že kontrolor nebude prověřovat dodržování režimu pozdě večer nebo během svátku či o víkendu. Mýlíte se, kontrola může být v zásadě provedena kdykoliv.

Pokud je důvodné podezření, může být podle Renáty Provazníkové z České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) kontrola provedena například i v pozdních hodinách. K častým „prohřeškům“ lidí na neschopence patří nedodržení stanovené doby vycházek, neoznačení zvonku a bytu jmenovkou, nepřítomnost v místě pobytu, případně i přistižení nemocného při práci. V Moravskoslezském kraji zkontrolovali v roce 2017 pracovníci České správy sociálního zabezpečení téměř 19,2 tisíce osob na nemocenské, postih udělili 446 z nich.

Z přehledu za posledních osm let vyplývá, že nejvíce kontrol osob na nemocenské provedli pracovníci ČSSZ v našem kraji v roce 2010. To prověřovali celkem 23,9 tisíce osob na nemocenské. U 428 přistižených hříšníků udělila ČSSZ postih. Moravskoslezský a Jihomoravský kraj patří v posledních letech mezi regiony, kde inspektoři kontrolují nejvyšší počty lidí na nemocenské. V přepočtu na počet kontrol porušovali režim na neschopence nejčastěji Pražané (5,7 procenta kontrol skončilo postihem). V Moravskoslezském kraji loni skončilo postihem 2,3 procenta lidí na nemocenské, u kterých inspektoři kontrolovali dodržování režimu.

Podle Renáty Provazníkové z ČSSZ má dočasně práceneschopný pojištěnec povinnost dodržovat ošetřujícím lékařem stanovený režim. „V zásadě platí, že se nemocný má zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a je zaznamenána v takzvané neschopence. Pokud ošetřující lékař povolí vycházky (nejvýše v celkovém rozsahu maximálně šest hodin denně a v rozmezí od 7 hodin do 19 hodin), má pojištěnec povinnost dodržovat konkrétní lékařem stanovený časový úsek,“ upřesnila Renáta Provazníková.

Kontrola přitom může proběhnout i v prvních třech dnech dočasné pracovní neschopnosti, za které nenáleží žádná výplata (takzvaná karenční doba). Pro účely kontroly pak platí pravidlo „poskytnutí nezbytné součinnosti“.

„V praxi to zejména znamená, že dočasně práceneschopný pojištěnec musí místo svého pobytu v době nemoci viditelně označit jmenovkou a zajistit funkční zvonek či přístup ke dveřím, aby jej kontrola mohla kontaktovat. V případě, že při kontrole nebude pojištěnec zastižen na uvedené adrese nebo neposkytne nezbytnou součinnost k provedení kontroly, bude písemným oznámením vyzván, aby kontaktoval okresní správu sociálního zabezpečení a podal vysvětlení. Důvody, proč nemocný nebyl zastižen nebo neposkytl součinnost k provedení kontroly, jsou poté individuálně posouzeny a vyhodnoceny,“ dodala Renáta Provazníková s tím, že pokud se prokáže, že k porušení režimu skutečně došlo, je zahájeno řízení, jehož výsledkem je takzvaný postih. Tím je pak rozhodnutí o krácení nebo (zejména v případě opakovaného nebo závažného porušení) i odnětí nemocenského.