„Čtyři až pět let zpátky, ještě před tou krizí, pili chlapi běžně čtyři až pět piv. Dneska si dají dvě, maximálně tři. Další si už neobjednají, hlídají si útratu,“ říká Zdeněk Blinka, šéf ostravského Unihostu (Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách ČR).

Podle něj ani letošní letní sezona z trendu předcházejících let nevybočila. „Spíše naopak, ty tržby byly v létě ještě nižší než loni. Hostů sice v hospodách a restauracích neubývá, ale lidé šetří. Často se teď mluví o těch reformách. Hodně lidí má obavu, že by mohlo být hůře, a tak si samozřejmě preventivně odepřou i to, na čem dříve tolik nešetřili. Podle mého odhadu klesla letos meziročně útrata na jednoho zákazníka zhruba o patnáct procent,“ míní Blinka.

Musejí se ohánět

Podle něj jsou na tom nejhůře restaurace, které jsou závislé hlavně na vlastní výrobě. „Třeba ty, které žijí hlavně z meníček, nebo různé bufety. Pokud nemají vlastní prostory a musejí navíc platit ještě nájem, tak to se opravdu v dnešní době mají co ohánět, aby se udrželi,“ vysvětluje šéf Unihostu a dodává, že řada restauratérů si proto nemůže dovolit investovat třeba do obnovy interiérů.
Podle Blinky je část podnikatelů, kteří se pokoušejí nově uspět na trhu, přesvědčena, že potřebných tržeb dosáhne. „Ti, kteří se pohybují v oboru delší dobu a mají dobrý přehled, ale vědí, že to je rok od roku obtížnější,“ vysvětluje Blinka. Podle něj lze takzvaný začarovaný kruh třeba vysledovat například u piva. „Lidé šetří a piva vypijí méně. Pivovarům klesají tržby, a tak jdou do zvyšování cen,“ uvádí příklad šéf Unihostu.Hosté utrácejí méně peněz, stýskají si…

Na pokles tržeb si stěžují i oslovení restauratéři z centra Ostravy. Jeden z majitelů restaurace Moravská chalupa, Pavel Čup, tvrdí, že obzvlášť v letních měsících je provoz na hraně rentability.

„Máme spíš klientelu z řad podnikatelů, manažerů a podobně, takže o prázdninách je to slabší. Teď se tržby začínají pomalu zvedat, když se začnou blížit Vánoce, bude to snad zase dobré. Pravda je, že doba blahobytu je pryč, je cítit, jak šetří firmy i lidé, kteří k nám dřív přišli třeba v páru nebo s přáteli na večeři dvakrát do měsíce, se teď objeví zřídka. Ale nemá cenu si stěžovat, hledíme si kvality, za kterou k nám lidé chodí,“ uvedl zkušený restauratér.

Tržby jsou citelně slabší

Jeho kolega z nedaleké Hospůdky u Köhlera také tvrdí, že doba není pro provozování pohostinství nejlepší.

„Tržby jsou v posledním roce nebo dvou citelně slabší, lidé jsou opatrní, myslím si, že mnohdy si radši otevřou pivko nebo láhev vína doma. Před obědy jsme sice plní, naše meníčka mají tradici, ale kdyby se ještě něco stalo se zvýhodněním stravenek, o kterém se mluví, byl by to asi problém. Musíme bojovat,“ řekl Zdeněk Kinnert.

Provozovatelé dvou restaurací, kteří nejsou v centru Ostravy, jsou s letní sezonou celkem spokojeni. Vojtěch Kiss, majitel Klubovny U staré pípy v Ostravě-Vítkovicích, odhaduje, že návštěvnost je srovnatelná s loňským létem.

„Možná jsme měli i nepatrně více hostů letos v létě. Naštěstí máme stálou klientelu. Hlavně se k nám chodí na dobré pivo. Čepujeme dvanáctku Ostravar, naši hosté jsou zvyklí na ‚plnotučné pivo’. Že ale někteří zákazníci vydrží u piva sedět déle, než tomu bylo v předchozích letech, to se stává,“ doplnil Kiss.

Rudolf Dvořáček, majitel restaurace U Dvořáčků ve Slezské Ostravě, míní, že letošní léto až tak špatné nebylo. „Lidé chodili hodně na zahrádku. Třeba ti, co jeli s dětmi do nedaleké zoologické zahrady. V létě si hosté více objednávali pivo desítku. Jak se teď trochu ochladilo, vracejí se k dvanáctce,“ dodal Dvořáček.

GLOSA BŘETISLAVA LAPISZE

Proč je doma, já to vím…

Lidé jsou po krizi opatrní a projevuje se to i na jejich spotřebě v restauracích a hospodách. Dokonce i zkušení pivaři, kteří ještě čtyři roky zpátky urazili na posezení pět či více piv, se dneska brzdí u druhého a třetí si někdy ani nedají, kroutí nevěřícně hlavou někteří hostinští. Jedním dechem dodávají, že se dostáváme do uzavřeného kruhu − piva se prodá méně, pivovary mají menší odbyt a zvedají ceny a…

S pocitem, že tak varovnou informaci je třeba důkladně prověřit, zjistit příčiny a možná se pustit i do analýzy, jsem udělal malý průzkum mezi svými kamarády a známými. Informace jsem dostal rozličné, souvislosti jsem ale hledal marně, až mě z toho rozbolela hlava.

Když jsem se s tím svým rébusem svěřil dospívající dcerce, které to už v devíti z deseti případů myslí daleko rychleji a lépe, chápavě se usmála a na chvíli odešla. Když se vrátila, s trochu tajemným úsměvem pustila mé oblíbené cédéčko Uhlíře a Svěráka. „Je hodná, chce mě rozveselit,“ řekl jsem si, ale problém s pivem mě trápil dále.

O chvíli později, když už jsem si nahlas prozpěvoval refrén z písničky Ta naše hospoda – „… proč je doma, já to vím, zásobil se lahvovým…“ – mi docvaklo, že mi dcerka to cédéčko pustila nejen na zlepšení nálady.