Podle principů systému cirkulární ekonomiky hledali výzkumníci možnosti dalšího využití vedlejších produktů hutního podniku.
„Jedná se o vhodnou kombinaci poměru ocelárenské strusky, metalických odprašků, obrusu ze zpracování kovu a metalurgického granulátu z otryskávání železa. Jejich vhodnými kombinacemi spolu s cementem vznikne těžký betonový kompozit, jenž je schopný konkurovat těžkým betonům, vyráběným z těžkého přírodního kameniva,“ upřesnil technický ředitel Třineckých železáren Henryk Huczala.
Unikátní složení těžkého betonu na bázi vedlejších produktů z hutního podniku vyvinuli v rámci aplikovaného výzkumu v Třineckých železárnách ve spolupráci s Hornicko-geologickou fakultou Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB TUO) a výzkumníkem Jiřím Šafratou.
Těžký beton lze využít například pro výrobu laviček, košů, květináčů nebo stínících konstrukcí proti ionizujícímu záření v nemocnicích či laboratořích. První prototypy laviček městského mobiliáře firma odlila v ostravské betonárce tento týden. Až vyzrají, budou nejméně rok testovány ve venkovním prostoru.
Tým výzkumníků provedl také sérii několika měření stínících vlastností sudů pro ukládání radioaktivního odpadu. „Náš vyvinutý těžký beton, který slouží jako výplň těchto sudů, má výrazně lepší stínicí vlastnosti, a to až 1,86krát více v porovnání s obyčejným betonem na bázi přírodního kameniva, který se v současné době používá,“ řekl technolog hutě Petr Mlčoch.
Specifikem třineckého těžkého betonu je jeho objemová hmotnost. „Výhodou je, že pro výrobu těžkého betonu se využívají vedlejší produkty, dochází tudíž k úsporám přírodních zdrojů těžkého kameniva,“ konstatovala mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková.
