Skupina plameňáků kubánských v ostravské zoologické zahradě aktuálně čítá 58 jedinců. Letos zasedlo na vejce 12 chovných párů. Ostatní členové početného hejna jsou nerozmnožující se plameňáci, například nespárovaní jedinci nebo mláďata z předchozích let, která postupně dospívají a do reprodukce se zapojí v následujících hnízdních sezónách.

V hejnu plameňáků kubánských v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava jsou k vidění čtyři mláďata. Jejich počet se může ještě o něco navýšit, protože další páry stále inkubují svá vejce. 

Letní koupaliště Sareza v Porubě. 19. června 2021 v Ostravě.
Vzhůru na koupaliště v Ostravě a okolí, kolik tam dnes utratíte peněz

Samice plameňáků snáší jedno bíle zbarvené vejce do homolovitého hnízda vysokého až 30 cm vybudovaného z bahna, písku a dalšího stavebního materiálu z okolí hnízda. Při inkubaci vejce i při následné péči o mládě a jeho krmení se střídají oba rodiče. První dvě mláďata se v zoo vylíhla 18. a 19. června, další dvě pak začátkem července (1. a 3.). Čtyři páry ještě svá vejce inkubují (video 1 zachycuje klubajícího se plameňáka). U zbývajících párů nebylo hnízdění úspěšné – vejce nebylo oplozené, případně bylo rozbito nebo se vykutálelo z hnízda a/nebo pár hnízdění ukončil.

Malí plameňáci už zkoušejí nejen stát na jedné noze

Zdroj: Youtube

Mláďata plameňáků po vylíhnutí váží okolo 200 gramů a jsou pokryta šedobílým prachovým peřím. Na rozdíl od dospělých mají krátké nohy i krk a rovný zobáček. Charakteristické intenzivní červenorůžové zbarvení získají v průběhu druhého roku života. Mládě zůstává na hnízdě jen krátce. Už po několika dnech začíná podnikat výlety do okolí. Zbarvení plameňáků je způsobeno oranžovo-červenými barvivy (karotenoidy) obsaženými v potravě plameňáků, která se ukládají do peří.

První měsíce krmí rodiče své potomky speciálním rosolovitým výměškem ze zažívacího ústrojí. Poté začínají mladí plameňáci přijímat potravu dospělých, kterou tvoří plankton – drobní korýši, řasy a rozsivky, v lidské péči pak specializované granule. Hnízdící plameňáky mohou návštěvníci pozorovat ve výběhu u vstupu do zoo – během prázdnin dokonce o hodinu déle!  Zoo prodloužila otevírací dobu areálu do 20 hodin (pokladny a pavilony se zavírají v 18 hod.).

K TÉMATU

Z historie

 

Ostravská zoo chová starobylé elegantní ptáky ze specializovaného řádu plameňáků (Phoenicopteriformes) od roku 1979 a během této doby se podařilo odchovat bezmála 100 mláďat. Ve skupině žijí stále dva jedinci, kteří byli v roce 1979 do zoo jako dospělí přivezeni, to znamená, že mají více než 40 let a stále se zapojují do rozmnožování. Plameňáci jsou dlouhověcí ptáci a mohou se dožívat přes 50 let, někdy se uvádí i 70 až 80.