V nedávné panelové diskuzi o zdravotnictví pořádané Deníkem byla jedním z témat telemedicína, čili distanční přístup, léčení na dálku. Je to jedna z cest zlepšování péče? „Během pandemie jsme si potvrdili, že musíme pracovat na projektech, které dokážou nabízet a poskytovat služby virtuálně. Jedním z nich byl telemedicínský projekt Šance pro srdce, ve kterém jsme více než dva roky na dálku monitorovali pacienty se srdečně-cévními obtížemi, zejména vysokým krevním tlakem ve věku mezi 40 až 75 roky. Postupně se zapojilo na 2,5 tisíce našich pojištěnců a několik desítek lékařů-specialistů a odborných ambulancí. A byl to jeden z největších telemedicínských projektů u nás a možná i ve střední Evropě. Díky těmto distančním službám mohou pojištěnci zůstat v bezpečí a pohodlí svého domova, lékař přesto dokáže sledovat jejich zdravotní stav a v případě potřeby reagovat na změny,“ pokračuje Klimša.
Do budoucna má pojišťovna připraveny další obdobné projekty. Velké pozitivum v telemedicíně spatřujeme Klimša v tom, že zdravotní stav pacientů je monitorován a lékaři vyhodnocován na dálku, což oběma stranám šetří spoustu času. Podle jeho slov je však na konci tohoto procesu rozhodující lékař preferující individuální diagnostiku každého jedince a tomu odpovídající vyšetření.
V nabídce pojišťovny je řada projektů s přívlastkem 213, například projekt Dia213 či Magnet 213, který urychluje vyšetření magnetickou rezonancí už do dvou týdnů od požadavku ošetřujícího lékaře. Projekt Sportovec213 je zase zaměřen na komplexní rehabilitační péči pro aktivní sportovce. V plánu jsou pak projekty Tep213 na standardizaci následné péče pacientů po totálních endoprotézách a projekt Návazné sítě213, který bude pojištěncům RBP zajišťovat navazující vyšetření v ambulancích odborných lékařů.
Důležitým projektem v oblasti online komunikace se pak stala Virtuální pobočka RBP. Pojištěncům a klientům nahrazuje plnohodnotně dřívější komunikaci na pobočkách a ušetří spoustu času. Pojištěnci si na ni postupně zvykají a měla by se v budoucnu stát plnohodnotným komunikačním prostředkem s pojištěnci.
Covidová krize však české zdravotnictví poněkud změnila. Podíl objemu veřejného zdravotnictví k HDP od roku 2019 neustále roste, náklady rostou výrazně rychleji než ekonomika a nejde jen o vliv covidu. V roce 2021 i v roce 2022 je hospodaření zdravotních pojišťoven v deficitu, protože příjmy z pojistného a z plateb za státní pojištěnce jsou nižší než výdaje. Cílem pojišťoven však je, aby pro rok 2023 již byly příjmy a náklady vyrovnané. „ I na zdravotnictví má zásadní vliv zpomalení ekonomiky, takže pryč je doba, kdy zdroje na profinancování zdravotnictví každoročně rostly automaticky. S tím už se počítat nedá a pojišťovny musí svoje chování přizpůsobit novým okolnostem, být připraveny na výkyvy a vytvářet finanční rezervy,“ uzavírá Antonín Klimša.
