Výkup šrotu za hotové končí. Nově se bude účtovat i manipulační poplatek

Za dovezený šrot do výkupen už klienti od neděle 1. března nedostanou peníze takzvaně „na ruku".

Stanovuje to vyhláška ministerstva životního prostředí, která se tak snaží zkomplikovat situaci nepoctivým výkupnám i jejich nepoctivým zákazníkům. Doplatit na to však mohou korektní majitelé licence.

„Vyhlášku provází řada nejasností. My každopádně víme, že výkup bude od neděle probíhat pouze formou převodu z účtu na účet, složenkou nebo třeba šekem. Naše výkupna je na to připravena. Do teď se veškeré výkupy musely evidovat na občanský průkaz, tedy rodné číslo i jméno, a vše je dohledatelné, takže systém ve výkupu máme už dlouho. Obávám se však, že lidé jsou vynalézaví a budou se snažit vyhlášku opět obcházet a nám v důsledku přibude jen více administrativní práce," vysvětlil majitel sběrny barevných kovů Vavkov v Ostravě Tomáš Vavřík.

Manipulační poplatek

U vyplácení se bude nově účtovat i manipulační poplatek 36 korun.

close zoom_in

„Je úsměvné, že k nám někdo přiveze šrot za padesát korun a na poště mu vyplatí částku sníženou o tento poplatek. Přirozeně nám ubude zákazníků. Myslím, že stát chce převzít vyšší kontrolu nad druhotnými surovinami," odvážně pokračoval Tomáš Vavřík.

Ministr životního prostředí však tuto variantu vylučuje.

„Důvodem, proč jsme se rozhodli vyhlášku zavést, byl neudržitelný stav související s kriminalitou, která tuto oblast provází. Reagovali jsme tak na nátlak některých měst a obcí, které se rozhodly jednat takzvaně na vlastní pěst v podobě městských vyhlášek. Nárůst krádeží kovových předmětů za vidinou zisku je stále alarmující," řekl Deníku ministr životního prostředí Richard Brabec.

Smysl vyhlášky však potírají asociace sdružující výkupce kovů.

„Smysluplný je boj proti kriminalitě, stejně jako zachování tradičního průmyslového odvětví výkupu a zpracování druhotných surovin, které i v navázaných odvětvích dává práci desítkám tisíc lidí. Otázkou je, zda nařízení bezhotovostního styku může být vůbec řešeno vyhláškou jako prováděcím právním předpisem," vysvětlil předseda Svazu výkupců a zpracovatelů druhotných surovin Petr Miller.

Přípravy

Provozní výkupen si také stěžují na nedostatečné informace ze strany ministerstva.

„O vše jsme se museli zajímat a starat sami. Samozřejmě o vyhlášce víme a zařídíme se podle ní. Fakticky však vyhláška kriminalitu rozhodně nesníží. Nebudu navádět, ale myslím, že člověka napadá alespoň jedna varianta, jak vyhlášku obejít," přiblížila zaměstnankyně firmy Sendy kovy v Ostravě-Radvanicích, která nechtěla být jmenována.

Deník se při návštěvě sběren přesvědčil, že o situaci kolem vyhlášky se zajímají i samotní zákazníci výkupen.

„Dneska jsem si na ceduli tady ve sběrně přečetl, že od 1. března už nedostanu peníze za šrot přímo. Je to legrační, nechodím tu sice často, ale sumy, které jsem obdržel, byly vždy malé, tak nechápu, proč to takhle komplikovat. Ti nepoctiví si cestu stejně najdou a nás ostatní to obtěžuje," uzavřel pětašedesátiletý Jan Hrdkůnek, který do sběrny přivezl na vozíku staré pletivo ze zahrady.

NÁZORY K TÉMATU

„Výhlaška sníží kriminalitu," tvrdí ministr životního prostředí Richard Brabec

Jaké důvody vedly k zavedení ministerské vyhlášky?

Předně chci zdůraznit, že vyhláška je jen prozatímním krokem. Pevněji ukotvená bude tato problematika v novele zákona o odpadech, která je momentálně v legislativním řízení. K samotné vyhlášce nás vedla jednoznačně neudržitelná situace ve výkupnách, na které je navázána rozsáhlá kriminální činnost. Ta vede k milionovým škodám. Rovněž jsme zaznamenali obrovský tlak ze stran měst a obcí. Některé z nich se pokusily o samostatné vyhlášky, které měly výkup kovu korigovat, neměly ovšem oporu v zákoně, a proto nebyly v důsledku účinné. Vyhlášku tedy považujeme za systematickou přípravu k dalším krokům. Následná novela zákona by měla omezit výkup pouze za bezhotovostní převod či poštovní poukázku a nepoužívat k vyplácení ani šeky či směnky, které vyhláška ještě umožňuje.

Některé asociace výkupu kovů se nechaly slyšet, že vyhlášku mohou právně napadnout. Nebojíte se toho?

S nadsázkou říkám, kdo se bojí, nesmí do sběrny. S asociacemi jsme jednali, snažili jsme se dohodnout. Přirozeně když se kaprům snažíte vypustit rybník, tak se brání. Omezujeme jim jejich zájmy a je možné, že někdo se bude snažit vyhlášku zpochybnit. Ta je ovšem právně ošetřena, byla kontrolována řadou právních odborníků, takže uvidíme, jak se situace vyvine dál.

Nemyslíte si, že vyhlášku se budou lidé snažit obejít, popřípadě, že posune obchodování se surovinami ne černý trh nebo do zahraničí?

Každý krok vyvolává reakce a vše se dá obcházet. Pro nás nebylo přijatelné nechat stávající situaci bez řešení. Přesunu obchodu do zahraničí nebo do nelegálních sfér bych se obával hlavně v případě absolutního zákazu výkupu. Nyní tedy nikoli. Chceme znesnadnit cestu dvěma skupinám, a sice nepoctivým prodejcům a nepoctivým sběrnám, protože kdyby nebyla poptávka, nebyla by nabídka. Budeme se snažit o součinnost inspekcí, policejních orgánů i krajů.

Zákon o legalizaci výnosů z trestní činnosti stanovuje limit, nad který se může obchodovat pouze bezhotovostním převodem. Není to v rozporu s novou vyhláškou, která limit posunula na nulu?

Výkupny jsou pro nás speciálním segmentem. Trestná činnost se zde pohybuje v jiném měřítku. Je zde vysoká společenská nebezpečnost. Každopádně vyhláška je jeden z prvních legislativních kroků, které budeme postupně zdokonalovat. Budeme požadovat zpřesnění legislativy i zpřísnění udělování licencí jednotlivým výkupnám.

„Vyhláška je krátkozraké řešení," říká předseda SVDS Petr Miller

Je podle vás vyhláška smysluplná?

Smysluplný je boj proti kriminalitě, stejně jako zachování tradičního průmyslového odvětví výkupu a zpracování druhotných surovin, které i v navázaných odvětvích dává práci desítkám tisíc lidí. Tak jako je tomu ve všech zemích Evropské unie. Je zde mnoho otazníků. Například ministerstvo životního prostředí (MŽP) uvádí, že není stanoven způsob, jak bezhotovostně hradit. Do doby, než tento způsob bude jednoznačně určen, je tak možné podle MŽP hradit jakkoliv jinak než fyzickým předáním peněz. V zásadě tak je pravděpodobně možné používat složenky, směnky, dokonce platbu v naturáliích apod. Je to krátkozraké a hlavně krátkodobé řešení, protože připravovaná novela zákona o odpadech a v návaznosti na ni prováděcí vyhlášky pravděpodobně určí jako jediné možné pouze dva způsoby převod na účet a platbu prostřednictvím složenky (poštovní poukázky).

Nemyslíte si, že vyhlášku se budou lidé snažit obejít, popřípadě, že posune obchodování se surovinami ne černý trh nebo do zahraničí?

Obcházení vyhlášek se nedá vyloučit obecně. Svaz výkupců a zpracovatelů druhotných surovin (SVDS) nemůže ani vyloučit, že část kovového šrotu mohou přijímaná opatření přesunout do takzvaného „černého výkupu". Případně v oblastech, kde je odvoz kovového šrotu za hranice rentabilní a kde existuje menší míra dozoru, může dojít i k vývozu šrotu za hranice, což se vlastně již děje. O jaké množství výkupu se bude jednat, ale ukáže až čas.

Zákon o legalizaci výnosů z trestní činnosti stanovuje limit, nad který se může obchodovat pouze bezhotovostním převodem. Není to v rozporu s novou vyhláškou, která limit posunula na nulu?

Je zarážející, že zde přímý rozpor s úpravou zákona o omezení plateb v hotovosti skutečně existuje, což je zpráva pro veřejnost a zároveň vysvědčení pro autory vyhlášky. SVDS má řadu odborných výhrad k zavedení bezhotovosti, jak ho MŽP od 1. března přijalo, a veřejně sdělujeme naše stanovisko, že bezhotovost nebyla zavedena, i když opak je široce mediálně prezentován. Výhrad k vyhlášce je celá řada. Nabízejí se zásadní otázky. Platí jen pro fyzické osoby, nebo i právnické osoby? Je už způsob bezhotovostní platby přesně určen? Paradoxem zůstává, že samo MŽP ke konci roku 2014 předložilo jinou úpravu zavedení bezhotovosti, než nakonec od 1. března zvolilo. A že je názor SVDS pravděpodobně správný, potvrzuje MŽP tím, že vytýkané chyby ze strany SVDS v navrhované novele zákona o odpadech na poslední chvíli odstraňuje.

Jaké navrhujete řešení?

Nabízí se gentlemanské řešení, které bychom chápali, a to, odložit účinnost bezhotovosti úplně a vše souhrnně a odpovídajícím způsobem upravit v připravované novele zákona o odpadech. Další výhradou je totiž to, jestli bezhotovost může být řešena vyhláškou jako prováděcím právním předpisem.

Klára Kohoutová

Anketa: Myslíte si, že vyhláška o platbě převodem za výkup kovů ve sběrnách zamezí drobným krádežím?

Vojtěch Zuchnický, 25 let, Ostrava:

Myslím si, že drobným krádežím by tato vyhláška zabránit mohla. Je otázka, zda budou sběrny toto nařízení dodržovat. Spíše bych řekl, že vše ukáže až čas.

Bohuslav Prcha, 65 let, Karviná:

Úplně to určitě nepomůže, ale částečným řešením by tato vyhláška být mohla. Krádeže se tak určitě nevyřeší všechny, nicméně by je to mohlo alespoň omezit.

Lukáš Antl, 20 let, Zábřeh:

Pokud by se za kovy platilo složenkami nebo převodem, pak by toto opatření fungovat mohlo. Myslím si, že většina drobných zlodějů pravděpodobně bankovní učet nemá.

Jaroslav Janíček, 72 let, Ostrava:

Ano, rozhodně si myslím, že takováto vyhláška krádežím zabrání. Myslím si, že se jedná a rozumnou změnu a v každém případě s ní souhlasím.

Ptal se Denis Fiebrich