Akcie koupil Beran od Světlíka v roce 2002. Světlík si uchoval předkupní právo pro případ další transakce. Později se ale Beran rozhodl prodat akcie firmě KKCG a vyvstaly pochybnosti o platnosti smluv a vlastnictví akcií, které tak skončily v soudní úschově.

V roce 2017 vydal exekutor akcie Světlíkovi, který za ně měl Beranovi vrátit původně sjednanou kupní cenu s úroky, tedy okolo 100 milionů. Podle Berana je však skutečná hodnota akcií vyšší.

„I když jde o prvoinstanční rozhodnutí, civilní soudy tímto opakovaně potvrdily, že se David Beran znovu a znovu domáhá něčeho, co mu nepatří. Od počátku považuji rozhodčí nález z roku 2015 za podivný, připravený předem v Beranův prospěch. Přitom rozhodci vůbec neměli dopustit projednávání už dávno rozsouzené věci. To je od počátku protizákonné. Třetí rozhodce dokonce odmítl výrok vůbec podepsat. To, co bylo v pozadí této arbitráže, má podle nás znaky trestného činu. Dnešní rozhodnutí soudu může napomoci po čtyřech letech vše rozkrýt," uvedl v reakci na verdikt soudu Jan Světlík.

Historii sporu připomněla ve čtvrtek v tiskové zprávě Eva Kijonková, mluvčí Vítkovice Holding:
O tzv. Beranovy akcie se vedl letitý spor, který skončil v roce 2008 u rozhodčího soudu ve prospěch J. Světlíka. Ten platně odstoupil od někdejší kupní smlouvy, na základě které od něj D. Beran akcie před mnoha lety kupoval. Obě strany si měly vrátit plnění ze smlouvy – tedy akcie proti kupní ceně, což se nakonec také stalo. Veškeré další nároky D. Berana rozhodci v roce 2008 zamítli.

Verdikt rozhodců z roku 2008 potvrdily Nejvyšší i Ustavní soud. Rozhodnutí arbitrů z roku 2008 nelze zvrátit. Jiní arbitři se přesto v roce 2015 na Beranův podnět k transakci vrátili a vykonstruovali údajnou povinnost J. Světlíka zaplatit D. Beranovi navíc, kromě původních zhruba 73 milionů korun s úroky, dalších 1,7 miliardy korun z titulu smyšleného bezdůvodného obohacení J. Světlíka v souvislosti s uvedenými akciemi. A to i přesto, že takový nárok se D. Beran pokusil uplatnit již v prvním rozhodčím řízení právě v roce 2008, kdy byl zamítnut.

Druhý rozhodčí verdikt z roku 2015 J. Světlík a jeho právní zástupci ihned označili za protizákonný, nerespektující předchozí pravomocné rozhodnutí a vzniklý za podivných okolností. Následně právní zástupci J. Světlíka podali podnět orgánům činným v trestním řízení, aby se zabývaly jak jednáním D. Berana, tak konáním rozhodců.