„Kolik nám zákazníci nechají na tringeltech, se liší člověk od člověka, ale určitě je to méně než před pár lety. Lidé více šetří, takže obecně už nedostáváme ani pět procent z útraty. Tu částku nejčastěji zaokrouhlí na desetikorunu," řekl Deníku barman z restaurace Na Spolku Jakub Švindrich.

To, že se lidé snaží šetřit, kde se dá, tedy i na dýšku, potvrzují i slova Jiřího Bílého, který pracuje v pivnici U Rady. „Také u nás záleží, kdo si zrovna objednává a co. Například na samotném pivu nám zákazníci nechají jen pár korun. Nejvíce spropitného nám lidé dávají při nějaké větší objednávce. Třeba když přijdou na oběd a dají si k němu pár dvanáctek. Pokud bych to měl srovnat s jinými roky, tak utrácejí pořád stejně, možná o trochu méně," míní Jiří Bílý.

Provozovatel restaurace v okrajové části Ostravy říká, že když lidé přijdou na meníčko, tak mají přesně nachystané stravenky a doplatek v korunách. „Že by nechali spropitné, to se stává málokdy. Občas se stane, že člověk, který k nám chodí na oběd pravidelně, nechá menší tringelt," dodal majitel restaurace.

Také kadeřnictví je odvětví, ve kterém si zaměstnanci mohou přilepšit díky tringeltům. „Žádných změn u výše dýška jsem si nevšimla. Nemyslím si, že by jeho výši ovlivnila krize. Každopádně nám zákazníci dýško spíše nechávají. Málokdy se setkáme s někým, kdo by alespoň nezaokrouhlil," vysvětlila zaměstnankyně kadeřnictví Soho v centru Ostravy.

„Pořád platí, že lidé dávají tringelt, pokud jsou spokojeni. Poznám to už třeba podle toho, že se objednávají ke konkrétní kadeřnici, u druhé se ostříhat nenechají," vysvětluje další provozovatelka kadeřnictví v Ostravě, která si přála zůstat v anonymitě.

Od deseti do sta

Podle ní se tringelty pohybují od deseti až do sta korun. Opravdu výjimečně se stane, že spokojená zákaznice zaokrouhlí ještě na vyšší sumu. Květinářka z centra Ostravy říká, že od roku 2008, kdy vypukla krize, si většina zákazníků nechá vrátit peníze do koruny.

„V poslední době to platí třeba i pro svatební kytice. Ještě před pár lety byli lidé právě u větších kytic přece jen štědřejší. Teď je vidět, že lidé šetří, kde se dá. Někdo nenechá nic, jiný nechá korunu či dvě. Před několika lety mi nechal jeden pán osmdesát kaček. To ale bylo spíše proto, že jsem se mu asi líbila," říká s úsměvem sympatická květinářka a přidává ještě jednu zkušenost: „Když zaparkuje před naší prodejnou mercedes, tak to je skoro na beton, že nenechá ani kačku. Naopak, když přijde třeba babička v letech a vytahuje z peněženky drobné, skoro pokaždé mi aspoň dvě koruny nechá."

Obuvník Martin Gnebus říká, že v jeho oboru podnikání byly tringelty vždy spíše výjimkou. „Když to zkusím odhadnout, tak jej nechá tak jeden člověk z padesáti. Občas tak třeba odmění práci zákazník či zákaznice, kterým botu nechtěli jinde opravit, a my jsme jim vyšli vstříc," dodává ostravský obuvník. Zmrzlinářka, která prodává v pěší zóně v centru Ostravy, naopak uvedla, že je dost zákazníků, kteří jí nechají někdy korunu, dvě či dokonce pět.

Anketa v ulicích Ostravy: Dáváte spropitné? Jak vysoké?

Aleš Navrátil, 38 let, Ostrava:

Když je obsluha milá, dávám. Jak vysoké, to záleží na útratě. Většinou se také řídím náladou. Obecně myslím, že se lidé naučili dávat spropitné.

Petr Solich, 43 let, Ostrava:

Tringelt dávám, ať už v restauraci nebo u holiče. Rozhoduji se podle spokojenosti s obsluhou. Obvykle ale nedám více než deset korun.

Jolana Škrobánková, 21 let, Nový Jičín:

Dýško dávám podle sumy, kterou utratím. Když to je 120 korun, zaokrouhlím i na 150. Pracovala jsem v kavárně, tudíž vím, jaké je být na druhé straně.

Olina Hurníková, 40 let, Ostrava:

Spropitné nedám, jen pokud jsem opravdu nespokojená. V opačném případě mi nedělá problém nechat i dvacet korun.

Václav Opekar, 59 let, Ostrava:

Tringelt někdy dám a někdy nedám. Záleží na spokojenosti. Když se pije, to jsem grand a spropitným většinou nešetřím.