Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Baví mě práce, při které mohu zapojit svoji fantazii

Ostrava /ROZHOVOR/− Letos slaví šedesátku a v oboru se pohybuje prakticky od nástupu na učiliště. Za dlouhá léta zedničil a obkládal nejen u nás, ale i v zahraničí.

12.6.2011
SDÍLEJ:

Rudolf SmolkaFoto: Deník/Pavel Sonnek

ZLATÉ RUČIČKY

„Řemeslu jsem se začal učit na učilišti Vítkovických staveb. Dávali nás do praxe už ve druhém ročníku. Ta praxe, to byla výborná škola. Člověk si mohl vyzkoušet, jak se zdí, nahazuje malta, obkládá, betonuje, i další práce. Když si s něčím nevěděl rady, tak byli v partě zkušení zedníci, kteří poradili, ukázali, jak se co dělá,“ říká Rudolf Smolka.

Dnes to podle něj mladí zájemci o řemeslo mají obtížnější. „Jednak ubylo těch specializovaných učilišť. Když se pak takový mladý kluk dostane na stavbu a není mimořádně nadaný, má to složité. Doba je rychlejší a ti zkušení zedníci, obkládači, ale třeba i tesaři či další řemeslníci mají práce až nad hlavu a většinou nemají čas, aby mladého nějak zaučovali. Navíc se do oboru dostala řada lidí, kteří byli třeba dříve vyučení jako elektrikáři, a po tříměsíční rekvalifikaci se z nich stali zedníci. Samozřejmě, že něco i v tak rychlém čase pochytit mohli, ale dávat je na stejnou úroveň jako zedníka, který je v oboru deset či dvacet roků, to nejde. I když občas se najdou výjimky, kdy tu zedničinu člověk má v sobě a učí se rychle,“ říká Smolka a dodává, že budoucnost stavebničiny jako řemesla rozhodně nevidí v růžových barvách.

A jak se pozná šikovný zedník? „Když vezme do ruky kelňu a začne omítat, tak to určitě poznám, jestli něco umí. Dobrý zedník pak ukáže svoje umění například při pracích jako je vyzdění komína, nebo když dělá klenbu. Takové práce už ale vyžadují řemeslnou zručnost a zkušenosti. Musím přiznat, že právě práce, kdy mám možnost dělat podle svého tempa, můžu zapojit fantazii a něco tvořit, mě baví a dokáže mě uspokojit. Naopak taková takzvaně rychlá robota, kdy se honí termín nebo se musí spěchat, tu moc nemusím,“ vysvětluje Smolka.

Podle něj je zedničina obor, ve kterém hraje velmi důležitou roli i to, jak se podaří vytvořit partu. „Nejméně rok, spíše rok a půl je třeba na to, aby se chlapi dali takzvaně dokupy a začalo to fungovat. Když se to ale podaří, odpadá řada zbytečných starostí. Sehraná parta si dokáže rozdělit úkoly, nikdo se nemotá tomudruhému pod nohy a práce pak jde od ruky,“ vysvětluje zedník z Darkoviček s tím, že je třeba, aby jádro party tvořili minimálně tři, ale ještě lépe čtyři až pět lidí.

Když se jej ptám na rozdíly v práci zedníka před dvaceti třiceti roky a současností, říká, že jsou výrazné. „Pořád platí, že to je fyzicky náročná práce, trpí někdy záda, při obkládání třeba kolena. Dříve se malta připravovala v míchačkách, dnes nám většinou vozí už hotovou směs. Mechanizace sice může ulehčit práci, ale třeba menší firmy málokdy mají peníze na to, aby si různé stroje včetně jeřábů pořídily. Tempo je dnes určitě rychlejší. Zase na druhé straně dříve si lidi dokázali více pomáhat. Třeba ve velké rodině si vzájemně přikládali ruku k dílu při stavbě domků. Jeden byl elektrikář, druhý instalatér, další zedník. Za práci si navzájem neplatili. Dneska je to jiné. Není tolik času a takový způsob vzájemné výpomoci by už nefungoval,“ míní Smolka.

A jak dopadá porovnání stavebnictví u nás a v Německu? „Končil jsem tak už před několika lety, bylo to tam ale pořád na vyšší úrovni než u nás. Když jsme přišli na stavbu, byl k dispozici jeřáb, který přenášel materiál z aut nahoru, i další technika. Připadalo mi to tam i takové pružnější. Ráno jste něco objednali a dodavatel vám to dodal ve velmi krátké době. U nás to pořád ještě občas v těchto věcech dost skřípe. Na druhé straně zase v Německu je pro zedníka nutností, aby většinu těchto strojů dokázal už řídit. To pro mě už ale moc nebylo,“ vysvětluje s úsměvem Rudolf Smolka, který letos slaví šedesátku.

Jak přiznává, zedničina jej pořád baví. „Tak trošku jsou mi vzorem Bob a Bobek, pohádkoví králíci z klobouku. Když ten lenošnější nechce vstávat, druhý mu vysvětluje, že musí, že se jde do práce a že práce šlechtí. Rád se pořád učím nové věci, a proto se doma chystám dostavět krb. To už vyžaduje hodně šikovnosti a umění. Snad to zvládnu,“ říká na závěr zedník z Darkoviček.

VPRAVIDELNÉ ÚTERNÍ PŘÍLOZEZLATÉ RUČIČKY PŘEDSTAVUJEME ZDÁNLIVĚ OBYČEJNÉ OBČANY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE, KTEŘÍ SVOU PRACÍ A PŘEDEVŠÍM SVÝM UMEM POTVRZUJÍ POVĚST ZLATÝCH ČESKÝCH RUČIČEK. PŘÍLOHA VYCHÁZÍ KAŽDÉ ÚTERÝ VTIŠTĚNÉM VYDÁNÍDENÍKU.

Autor: Břetislav Lapisz

12.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Poznáte osoby na snímku z bezpečnostní kamery bankomatu?
6

Poznáte mladé ženy, které si z bankomatu měly vybrat cizí peníze?

Zdolání kovového monstra se na první pohled zdálo nemožné. Tatra 810 4x4 řízená Liborem Václavíkem to dokázala.
20

VIDEO: V Ostravě padl rekord. Tatrovka se vydrápala na kovové monstrum

Jeřáb, který havaroval na Dlouhých Stráních, půjde pod vodu

Přípravné práce při vyprošťování havarovaného autojeřábu na dolní nádrži hydroelektrárny Dlouhé Stráně již začaly. Vedou je hasiči spadající pod skupinu ČEZ, kterým asistují profesionální jednotky ze Šumperku.

Obžalovaní v kauze levně prodaných pozemků stanuli před soudem

Okresní soud ve Frýdku-Místku včera zahájil hlavní líčení osmi obžalovaných osob v případě, kdy radní Frýdku-Místku měli v roce 2009 postupně převést pozemky na soukromé uživatele. Na tom by nebylo nic k údivu, ovšem dle státního zástupce Ladislava Hradila byly pozemky prodány pod tržní cenu.

Přípravu stavby průmyslové zóny Nad Barborou brzdí soudní spor

Karviná – Rok od nástupu nového vedení kraje se příprava stavby průmyslové zóny Nad Barborou nijak neposunula. Hejtman Ivo Vondrák na toto téma Deníku řekl, že se již naplánovanou smlouvu o přípravě zóny nepodařilo realizovat, protože nebyl splněn předpoklad, že pozemky pro zónu budou sceleny.

Babí léto v Ostravě. V kraji meteorologové naměřili víc než 22 stupňů

/FOTOGALERIE/ V Česku pátý den po sobě padaly teplotní rekordy. Nová maxima dnes hlásí 25 ze 144 stanic měřících 30 a více let, většinou v Moravskoslezském a Zlínském kraji, kde bylo i přes 22 stupňů Celsia. Nový rekord si ale připsala i Labská bouda v Krkonoších. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení