V místě, kde se dříve pěstovalo známé zelí, dnes vládne čilý stavební ruch, areál křižují těžké nákladní vozy, vyrůstat začal závod převodovkárny. Pro zdejší poměry zcela šokující byla akce, v rámci které se Korejci rozhodli přesadit zhruba tisícovku vzrostlých stromů a dalších dřevin. Na záchrannou akci přitom museli vynaložit pořádnou sumu peněz. Ačkoliv měli povolení kácet, neváhali zaplatit za přesazování přibližně pětadvacet milionů korun.

„Stromy jsme přesadili během září a října loňského roku. S příchodem jara jsme je podrobili kontrole a jsme přesvědčeni, že všechny dřeviny přesazení přežily,“ vyjádřil se ke vzniku dočasného lesíka uprostřed čilého stavebního ruchu Hwang In-Mo, manažer oddělení výstavby, a dodal, že po dostavbě celého závodu budou tyto stromy použity v areálu automobilky či kolem protihlukových valů.

Další ekologický krok se pak týká samotné výstavby továrních hal. Na vysypávání základů staveb totiž Hyundai využívá strusku z ostravských hutních kolosů. Pod budoucí komunikace v areálu se pak bude sypat hlušina z hald. „Pro nás je výhodné, že jsou v tomto regionu velké zásoby strusky, protože se aspoň nemusí nikde zbytečně těžit štěrk. Považujeme tento postup za nepřímou ochranu životního prostředí, protože vlastně recyklujeme odpadový materiál,“ uvedl Lee Hoo-Taek, další z manažerů oddělení výstavby s tím, že strusky bude Hyundai na svou stavbu celkově potřebovat asi 140 tisíc tun.

V nošovickém areálu nyní probíhá výstavba prvního závodu, a sice převodovkárny. Právoplatná stavební povolení už jihokorojeský výrobce má také na stavbu lisovny, svařovny a montážní haly. Čeká ještě na vydání povolení k lakovně, administrativní budově a také spojovacím komunikacím. „Do těchto dní Hyundai proinvestoval v Nošovicích zhruba miliardu korun. Jsou to výdaje za odstranění a převoz ornice a podornice, následné srovnávání pláně, převoz stavebního materiálu a za pronájem těžké techniky,“ sdělil ještě Lee Hoo-Taek.

Továrna, která by měla najet do zkušebního provozu v září příštího roku, má přijít na přibližně třicet miliard korun, přičemž její stavba bude stát asi třetinu z této sumy, zbytek pak investor zaplatí za výrobní technologie.