Novinářům to dnes řekl ostravský primátor Petr Kajnar (ČSSD). Podle vedení Mittal Steel Ostrava ale odkupní cena odpovídala tehdejší hodnotě a situaci firmy, schválil ji znalec a Komise pro cenné papíry. Kvůli výši kupní ceny ostravský hutní podnik už dříve zažalovali dva drobní akcionáři.

Tehdejší Ispat Nová huť (bývalá Nová huť) vykupovala akcie od drobných vlastníků na jaře 2004 poté, kdy byly staženy z veřejných trhů. Odkupní cenu 550 korun schválila huti Komise pro cenné papíry na základě znaleckého posudku společnosti American Appraisal. Ostrava vlastnila v bývalé Ispat Nová huť 114.658 kusů akcií, za které inkasovala zhruba 60 milionů korun. Na mimoburzovním RM-Systému se dnes s akciemi Mittal Steel Ostrava obchoduje za cenu kolem 3600 korun.

Podle Kajnara má město šanci, že na transakci dodatečně vydělá. "Mittal Steel Ostrava byl žalován i jinými minoritními akcionáři. Chtěli jsme se připojit k jiné žalobě, abychom získali za své akcie větší finanční hodnotu. Soud nám to nepovolil z právních důvodů, takže podáme v nejbližších dnech vlastní žalobu. Musíme to udělat, jinak by to bylo laxní," prohlásil primátor. Výši požadovaného doplatku by měl podle něj vyčíslit expert, kterého si město najme. Město je ale podle Kajnara připraveno jednat rovněž o mimosoudním vyrovnání s hutním podnikem.

"To, že dnes se na neveřejných trzích cena akcií huti pohybuje v jiných číslech, je dáno dramatickým vývojem na trzích s hutními výrobky, a rovněž pozitivním vlivem skupiny Mittal na řízení ostravské huti, zejména na její nákupní a obchodní politiku," sdělila mluvčí MSO Jana Dronská. Dodala, že k případnému mimosoudnímu vyrovnání se nemůže firma vyjadřovat, protože o něm od města nemá žádné informace.

Dronská také ČTK řekla, že kvůli doplatku kupní ceny za akcie byly podány dosud dvě žaloby. "V jednom případě bylo řízení přerušeno, a to do té doby, než bude ukončeno druhé řízení. V tomto druhém případě řízení probíhá a nyní se čeká na to, až soud nařídí ústní jednání," uvedla. Podle informací z radnice podal druhou žalobu Petr Habrman.

Akcionář MSO Jiří Psota odhodlání radních Ostravy jít do soudního sporu s oceláři vítá. "Je to správná cesta v tom, že skutečně takovou cenovou disproporcí se někdo aspoň zabývá. V té době drobní akcionáři věděli bez týmů ekonomů, že odkupní cena 550 korun je nízká," řekl a připomněl, že když stát vykupoval akcie bývalé Nové huti od Třineckých železáren, zaplatil třinecké firmě na základě posudku KPMG 1250 korun za akcii.

Naopak ekonom společnosti CN Finance Tomáš Navrátil si myslí, že žaloba ostravské radnice by měla mířit do jejích řad než na ocelářskou firmu. "Bylo to svobodné rozhodnutí mezi dvěma subjekty, které se rozhodly transakci uzavřít při dané ceně za akcii. Pokud by někoho měla Ostrava žalovat, měli by to být vlastní lidé, kteří o prodeji rozhodli," řekl. Kvůli kupní ceně akcií bývalé Ispat Nová huť se soudilo také Sdružení minoritních akcionářů, ale nikoli s Mittal Steel Ostrava.

Podle Dronské sdružení podalo tři žaloby na Komisi pro cenné papíry (KCP) ohledně rozhodnutí o schválení povinného veřejného návrhu na koupi akcií v roce 2004, o vyřazení akcií MSO z Burzy cenných papírů a z RM-Systému. "Všechny žaloby byly odmítnuty už v roce 2005 pro nedostatek aktivní legitimace Sdružení. To totiž v době rozhodnutí KCP a vyřazení akcií z burzy a RMS ještě neexistovalo," dodala Dronská.

Společnost Mittal Steel patří ze 70,5 procenta nadnárodnímu holdingu Mittal, k tomu ale vlastní hlasovací práva Fondu národního majetku, takže disponuje 84,3 procenta hlasů. České konsolidační agentuře patří necelých 11 procent. Malí akcionáři mají nadále méně než pět procent akcií.