Jak se žije knihkupcům dnes, jak zvládají boj o zákazníky a čtenáře? Ostravské knihkupectví Artfórum drží v České republice jedno prvenství. Bylo prvním soukromým knihkupectvím, které založili dva společníci Luděk Jičínský a Jaroslav Struhala ještě před revolucí v roce 1989.

„V zákonu z roku 1949 zůstalo knihkupectví jako soukromé podnikání povoleno. V červnu 1989 jsme si otevřeli knihkupectví, což způsobilo velký rozruch, ale už nás nestihli zrušit, protože přišel listopad,“ vzpomíná s úsměvem na své podnikatelské začátky Jičínský. „Kolega vedl antikvariát a já knihkupectví. Vždycky jsem hodně četl a knihy mi byly blízké,“ říká bývalý zaměstnanec Bytostavu, který se tak stal prvním soukromým knihkupcem. „Později jsme se zaměřili kromě beletrie na kvalitní literaturu spojenou s výtvarným uměním, ale i alternativní medicínu, filozofii, duchovní a mystickou literaturu, záhady. Tato specializace nám pomohla přežít i poté, kdy přišly knižní velkoobchody. Jinak bychom se neuživili,“ je přesvědčen.

V centru Ostravy už mnoho malých knihkupectví nezůstalo. Některá zanikla, jiná se kvůli vysokým nájmům přestěhovala na méně prestižní adresy, zbývající se potýkají se silnou konkurencí velkých prodejců. Jičínský však ve velkých knižních řetězcích největšího konkurenta nevidí. Tím jsou spíše hypermarkety jako jsou Tesco nebo Kauflandy, které si mohou dovolit jít s cenou knih až na hranici ziskovosti. A o co je dnes největší zájem? Z dětské literatury samozřejmě všechny díly Harryho Pottera, na prvním místě je však stále Šifra mistra Leonarda, jejíž prodeje se v celosvětovém měřítku počítají na desítky milionů kusů.

Komu z rodiny jednou své knihkupectví Luděk Jičínský předá, zatím neví. „Mám tři dcery a každá vystudovala to, co je bavilo. Když jsem já mohl přejít od silnoproudu ke knihkupectví, proč by jedna z nich nemohla převzít firmu? Nebo tu zkrátka zůstanu až do smrti, nebo dokud nás nepřeválcuje konkurence,“ směje se závěrem.

Navázal na rodinnou tradici

„Mám knihkupectví, ale nejsem knihkupec,“ tvrdí Leoš Bílek, majitel známého místeckého knihkupectví Lev Bílek. Divadelníkovi, loutkáři a dlouholetému správnímu řediteli ostravského divadla se před patnácti lety zcela změnil život. V roce 1992 odkoupil dům poblíž místeckého náměstí, v němž měl před lety knihkupectví jeho otec, a navázal tak na rodinnou tradici. „Knihkupectví měl i můj strýc. Asi jsem k tomu byl předurčen, i když jsem tíhl spíše k divadlu,“ povzdechl si. „Počátkem devadesátých let vycházela v obrovském nákladu spousta knih, které předtím lidé znali pouze jako samizdaty, o něž byl obrovský zájem. To však pominulo, a jenom na beletrii bychom se neuživili. Zaměřili jsme se i na učebnice, odbornou ekonomickou a počítačovou literaturu, prodáváme noty, stejně jako kdysi otec tu máme i papírnictví a galerii V podloubí,“ říká majitel známého knihkupectví, který ani dnes o zákazníky nemá nouzi.