Sám Michalík dodává, že zatím je například v porovnání s Prahou, Brnem, ale třeba i Olomoucí, vidět, že v Ostravě lidé přicházejí ekologicky vypěstovaným potravinám na chuť pomaleji. Poptávka se ale i tak rok od roku zvyšuje. Když se rozhodl, že k obchodu přidá i pěstování biozeleniny, musel nejdříve prostřednictvím náročných rozborů půdy zjistit, zda je vůbec vhodná k ekologickému zemědělství a není třeba zamořena chemickými a dalšími látkami.

„Rozbory ukázaly, že nic takového škodlivého v půdě nemáme. Zjistili jsme ale také, že na části pole máme těžší půdu. Proto tam pěstujeme košťáloviny, hlavně zelí, kapustu, květák a možná i mangold. Další část pozemku má lehčí půdu, tam dáváme červenou řepu, tuřín a petržel,“ vysvětluje Michalík. Sám přiznává, že zdaleka ne vše je jednoduché. Nouze bývá o bioosivo, biologická hnojiva se neshánějí nijak lehce. „Není to jednoduché, ale člověk musí mít vytrvalost. Mám už své hnojiště, pro biohnůj jezdím k sedlákům na Opavsko. I proto si troufnu tvrdit, že minimálně polovinu ze základního nákupního košíku zeleniny jsem schopen dodat v biokvalitě. Něco vypěstuji sám, jiné věci dokáži navézt od bioproducentů,“ pokračuje Michalík.

Rozhoduje chuť

Do nelehkého oboru podnikání nešel bezhlavě, ale dostával se k němu postupně. „Nejprve jsem o tom slyšel. Pak jsme s manželkou sami nějaké biovýrobky vyzkoušeli. Později jsme dali našim malým dětem vybrat podle chuti mezi bramborami běžnými a biologicky vypěstovanými. Po ochutnání si děti vždy vybraly ty ekologické. I běžný konzument pozná hravě třeba rozdíl mezi šťávou z mrkve biologické a běžné,“ míní zemědělec. Dodává ale také, že bioprodukce musí splňovat i další kritária.

„Kdo se rozhodne pro ekologické hospodaření, musí získat řadu povolení a také uspět při náročných kontrolách. Ty se provádějí nejen přímo na polích, ale také u odebrané bioprodukce v obchodech. Propočty dokáží například dost přesně určit, kolik mohu na výměře, kterou musím předem nahlásit, vypěstovat cibule, mrkve a dalších plodin. Laboratorní kontrola vybraného druhu biozeleniny s přihlédnutím ke složení půdy pak dokáže dost přesně určit, jestli byla vypěstována podle ekologických pravidel,“ vysvětluje zemědělec.

Odbyt má zajištěn

Jestli si je v něčem takzvaně jistý v kramflecích, tak je to odbyt jeho produkce. „Že by mi to zůstalo ve sklepě či ve skladu, tak toho se určitě nebojím. Máme vlastní prodejnu, zájem je i z hotelů a penzionů, které chtějí vyjít vstříc požadavkům hlavně svých zahraničních klientů. Naše ceny by měly být a také budou na úrovni cen běžně nabízené zeleniny v obchodech. Můžeme si to dovolit, protože zeleninu nabízíme v našich prodejnách. Odpadají nám tudíž náklady na dovoz zboží, balné, provizi pro obchodníky a další,“ říká Michalík, který přiznává, že také letos období, kde usedá na traktor a začíná obdělávat políčko, vyhlížel dost netrpělivě.

„Určitě to je činnost, která člověka alespoň částečně vrací zpátky k přírodě. Sám určitě cítím, že jsem po dni, který věnuji práci na poli, klidnější a uvolněnější,“ míní Michalík. Vysvětluje zároveň, že má v úmyslu obohatit nabídku také o bioovoce. „Loni jsme sázeli první stromky, jabloně a hrušně. Než ale začnou trochu rodit, bude to ještě několik let trvat. Po domluvě se zákazníkem jsme ale schopni i ovoce dodat. Nabízeli jsme například ekologicky vypěstovaná kiwi, banány a pomeranče,“ doplňuje biozemědělec. Po zimní přestávce by už tento týden chtěl Ladislav Michalík otevřít svou prodejnu s biozeleninou na Nádražní ulici.