Přes dvě stovky podnikatelů se přihlásilo od roku 2000 do databáze právního odboru Úřadu městského obvodu Ostrava-Jih pro potřeby zadávání veřejných zakázek.
„V posledních letech se počty přihlášených podnikatelů zvyšují,“ uvedl starosta obvodu Otakar Veřovský. O tom, že podnikání má podporu nejen obvodů, ale i města, svědčí podle něj i loňské první místo Ostravy v kategorii Cena za podporu podnikání v národním kole soutěže, vyhlášené Evropskou unií.
„Vychází to ze Strategického plánu rozvoje Ostravy na léta 2005 až 2013,“ upřesnil starosta. Podle něj je program zaměřen na přípravu nemovitostí pro podnikání, motivační a podpůrné programy, přilákání kvalifikovaných lidí. Slušná je podle vedení Ostravy-Jihu i dostupnost služeb v tomto obvodu.
„Snad jen v okrajových částech Dubiny, Bělského Lesa a Starého Zábřehu musejí občané za službami dojíždět odhadem dvě až tři tramvajové zastávky,“ dodal Veřovský.
Ve Slezské Ostravě se počty registrovaných podnikatelů v posledních letech pohybují na hranici 1,7 tisícovky. „Spolupracujeme asi s šesti desítkami živnostníků i firem. Většina podnikatelů však nemá sídlo na území naší obce. Koncem minulého roku jsme podnikatele pozvali na neformální schůzku. Chtěli jsme zjistit, jak by bylo možné zlepšit spolupráci, a zároveň jsme je požádali, aby se snažili přispět k užší spolupráci mezi obvodem a podnikateli,“ odpověděl místostarosta Slezské Ostravy Radim Šlachta.
Podle něj se nejčastěji jednalo o možnost vybudování sídla firmy na území obvodu, odprodej pozemků, případně o zkulturnění území sousedících s jejich firmou. Například o úklid černých skládek, parkové úpravy pozemků, opravu chodníků a komunikací.
„Poněkud horší je situace u služeb. Prioritou vedení obvodu je umožnit výstavbu velkokapacitní prodejny, jejíž součástí by mohla být malá obchodní galerie. Tak bychom chtěli doplnit nabídku dosud chybějícího sortimentu zboží. Občané obvodu také postrádají možnost výběru peněz z bankomatu, určitě by přivítali i nějakou bankovní pobočku,“ uvedl místostarosta.
Podle něj je ve Slezské Ostravě patrný nedostatek sportovišť různých typů, která by byla volně přístupná veřejnosti. „Využití by určitě našlo například i solárium, sauna a podobná nabídka pro relaxaci. Vnímáme i potřebu vzniku služeb typu čistírny, opravny obuvi a koženého zboží i oděvů,“ dodal Šlachta.