Lhotka je malý svět, natož jen její sportovní část. Proto nepřekvapí, jak je v ní vše provázané a že Petr Konečný svého času hrával fotbal s Josefem Šrámkem – nynější starosta za Lhotku, Konečný za rivala z Hošťálkovic.

Tamní fotbal navíc v době jeho úpadku vrátil na mapu a jako vlastník jím znovuzaložený klub pozvedl. Dlouho do něj výrazně investoval.

„Pak jednou přijel rozhodčí z Krnova a řekl si o tři tisíce, když doma bezpečně vyhrajeme. Takové jednání jsem odmítl, a když nám vyloučil dva klíčové hráče, řekl jsem si, že s fotbalem už nechci mít nic společného,“ popisuje zeširoka Konečný, kterak začala cesta k nalezení toho pravého sportu.

Proměna skládky

Jeho firma Omlux tak začala počátkem tisíciletí sponzorovat florbalový Tatran Střešovice a Vítkovice, čímž už se přiblížil k holi a menšímu míčku, až nakonec po letech skončil u toho nejmenšího – golfového.

„Pak už je jen pingpongový, ale ten tady nechci,“ říká dnes v klubovně Golf Parku Lhotka, areálu, který vybudoval a otevřel před pěti lety v místě někdejší černé skládky a záplavového území.

Pohledem starosty
„Člověku se až nechce věřit, co tady pan Konečný vybudoval. Ze svého, bez úvěru a dotací. Sám jsem vůči tomu byl až skeptický, že tu chce stavět golfový areál. Klobouk dolů. S golfem je to úplně jiná Lhotka,“ říká Josef Šrámek.

Aby mu tam vůbec rostla tráva, musel navézt přes čtyři tisíce kubíků ornice, zasadil stovky stromů, tisíce květin a keřů. A v roce 2016 začal provozovat driving range, chipping green, putting green a adventure golf.

Pod mnohým nicneříkajícími názvy se skrývá odpaliště pro desítky lidí, cvičiště krátkých ran z pískových bunkrů, krátké jamkoviště a zmenšenina golfu vhodného i pro děti.

Areál hodlá 13. května, v den pátého výročí otevření, obohatit také o plnohodnotnou hru – šestijamkovou akademii s jamkami do devadesáti metrů.

Golf Park Lhotka.Golf Park Lhotka.Zdroj: Se souhlasem Petra Konečného

Na profesionálním hřišti je jamek osmnáct, stejně jako domů ve druhé etapě výstavby na „Zeleném vršku“, kterou jeho firma Omlux buduje ve Lhotce jen kousek nad hřištěm. Z prodeje domů chce dále investovat do rozvoje areálu, aby si jednou mohl užít stáří podle svých představ.

Sen o sportovišti

„Hřiště jsem si stavěl tak trochu pro sebe, ale dosud jsem se k trénování paradoxně skoro vůbec nedostal,“ směje se Petr Konečný, jemuž se na golfu líbí především to, že během dlouhých hodin pozná povahu lidí, s nimiž hraje. Sen o vlastním sportovišti, dnes dostupnému široké veřejnosti, na čemž si zakládá, měl už za minulého režimu.

„Že to bude zrovna golf, to by mě nikdy nenapadlo,“ říká provozovatel areálu, který funguje v omezeném režimu i v době covidu, stejně jako restaurace, která se změnila na výdejní okénko s rozvozem jídla. Sezona po nezbytných úpravách opět začíná 1. dubna, i když i v zimě zde převážně lidé asijského původu ještě chodili odpalovat míčky.