Počítejte s tím, že si s vámi Přemysl Večerek o kytarách nejdříve popovídá. A nebude to rozhovor na pět minut.

Za zhruba třicet let, během kterých se těmto nástrojům věnuje, dokázal proniknout do tajů strunných hudebních instrumentů natolik, že bude chtít do nejmenších detailů vědět, co od svého nástroje očekáváte. Pak od něj získáte prvotřídní kus, který nebudete chtít nikdy dát z ruky.

Na kytaru hrál už ve skautu

Přemysl Večerek se dostal ke kytarám v mladí přes romantiku skautského oddílu. Začal tehdy hrát na kytaru, líbily se mu ale i další nástroje, které dobře zní – třeba banjo. Studoval také učitelství fyziky a dílen. Právě i díky tomuto spojení fyziky s řemeslnou dovedností začal pohlížet na kytary jako konstruktér.

Zajímalo ho, jak v nástrojích vzniká zvuk a jak se dá kytara vylepšit, aby zněla ještě lépe. „Díky škole jsem v devadesátých letech viděl, jak lidé opravují kytary. Říkal jsem si tehdy, že se to dá udělat trošku kvalitněji. Když jsem si nějaký nástroj pořídil, zjistil jsem, že ho mohu vylepšit, aby hrál lépe,“ popisuje své kytarářské začátky.

Hostinec U Mamy, plzeňské pivo, Ostrava-Pustkovec, 23. 8. 2023
VIDEO: Nejlevnější plzeňské pivo v Ostravě? Víme, kde ho čepují a za kolik

V roce 2000 si otevřel v Opavě dnes již neexistující bazar a opravnu hudebních nástrojů, právě tam dále pronikal do tajů kytarové akustiky a zkoušel svá technická zlepšení. Některé součástky si vyráběl sám, jiné sháněl u dalších výrobců v celé republice. Tehdy začaly vznikat jeho první hudební nástroje.

„Jedny z prvních, které jsem pro někoho dělal, bylo tenorové banjo a dobro pro jednoho polského zákazníka. Potom jsem se pustil i do kytar a dalších nástrojů. Některé věci začaly dávat smysl, co by tam mělo být jinak – i pocitově s fyzikálním myšlením,“ vysvětluje Večerek.

Banjo vyrobené Přemyslem VečerkemBanjo vyrobené Přemyslem VečerkemZdroj: se svolením Přemysla Večerka

Zájem o akustiku a konstrukční řešení kytar jej uchvacoval stále více. Pomáhal mu také internet, kde se mohl seznámit s výtvory jiných výrobců a mohl studovat odborné články. Zajímaly ho i konstrukce méně typických rezofonických nástrojů.

Postupně pronikal do tajemství zvuku. Jak říká, jednou věcí je vyrobit hezkou „krabici“ kytary, jinou dát jí co nejlepší zvuk. Naučil se proto používat různé druhy dřeva, co nejlépe je kombinovat a postupně si ověřoval fyzikální vlastnosti všech komponentů, ze kterých se strunný nástroj skládá.

Zakázky jdou někdy i do světa 

Od té doby už vyrobil desítky nástrojů, na každém z nich pracoval několik měsíců. S žádostí o opravu nebo výrobu instrumentů se na něj dodnes obracejí zákazníci od nás i ze zahraničí.

„Poslední nástroj jsem vezl minulý týden do Dánska do Kodaně. Dělal jsem pro jednoho zákazníka desetistrunnou cistru, což je nástroj loutnového typu. Měl jsem v opravě hodně různých nástrojů, třeba sitar,“ říká.

Samočep na kopci Štvanice v areálu Kraličák na Staroměstsku.
Bez obsluhy, nonstop a s výhledem. Pivní samočepy táhnou turisty i místní

Aktuálně pracuje například na zakázce na netypické open-back pětistrunné banjo. V minulosti dokonce vyráběl banja své vlastní konstrukce. Mezi speciality, které vyšly z jeho dílny, patřila kuriózní třírezonátorová rezobaskytara. „Na rozdíl od kontrabasu se to vešlo na zadní sedadlo od auta a bylo to rozhodně hlasitější než akustická baskytara,“ vysvětluje Večerek.

Ve své dílně zrovna opravuje například předválečnou kytaru pro jednoho ze zákazníků. S prosbou o renovaci nástroje se na něj obracejí různí lidé – například ti, kteří mají doma starou kytaru jako srdeční záležitost a chtějí jí opět vdechnou život.

Detail vyráběné mandolínyDetail vyráběné mandolínyZdroj: Deník/Radim Šlezingr

Každá kytara, která se mu dostane do ruky – třeba i ta půjčená, neunikne jeho odbornému zraku a sluchu. Desky, žebrování, kobylka, hmatník, použité dřevo… Na tom všem podle něj záleží. „Jsou to třeba jen procenta, ale každá z těch věci ovlivňuje charakter nástroje,“ dodává.