Anny Ondráková: byla větší hvězdou než Lída Baarová, dráhu herečky si vysnila

Dráhu herečky si vysnila. Už jako mladičká chodila do baletu a působila v divadle. K účinkování ve filmu jí ale vlastně dopomohla šťastná shoda náhod. Kdoví, jak by se životní příběh předválečné hvězdy Anny Ondrákové odvíjel, kdyby jednoho dne neseděla na lavičce v jednom pražském parku.

Bylo jí sedmnáct, když onu lavičku odmítla na žádost skupiny filmařů opustit. Ti nakonec své naléhání vzdali a co víc – obsadili ji do úlohy světákovy přítelkyně v němém snímku Dáma s malou nožkou (1919). Herec a scenárista filmu Gustav Machatý ji prý tehdy označil za českou Mary Pickford. „V tom, že začala točit první filmy, sehrál roli její půvab. Byla typická naivka, všestranně talentovaná, uměla zpívat a tancovat, tvůrci u ní oceňovali elán a nadšení,“ podotýká filmová historička Blažena Urgošíková v cyklu České televize Osudové lásky (díl Anny a Max).

Rudolf Hrušínský. Role žil, u piva mlčel a z politiky odcházel roztrpčen

V té době se Ondráková poznala s hercem a režisérem Karlem Lamačem. Začala s ním chodit a zároveň s ním na dlouhá léta vytvořila hereckou, autorskou i producentskou dvojici. Jejich společný filmový křest (Lamač už tady byl i v roli režiséra) se uskutečnil v grotesce Gilly poprvé v Praze, v níž sehráli strýce a jeho neteř. Poté – od Setřelého písma (1921) až po snímek Kantor Ideál (1932) – ztvárňovali milence. Mezi tím natočili například i bláznivou komedii ve stylu amerických grotesek Chyťte ho (1924) či drama Bílý ráj (1924). Oba tituly slavily úspěch v Německu, což herečce, ovládající několik cizích jazyků, otvíralo dveře na evropský trh. Tehdy, už pod pseudonymem Anny Ondra, ovšem pracovala i v Rakousku (například Cikánská láska, 1922).

Ve Velké Británii začala natáčet v roce 1928, a to i s pozdějším otcem filmového hororu Alfredem Hitchcockem. Temný snímek Její zpověď (Blackmail, 1929) ji katapultoval mezi skutečné evropské filmové hvězdy. Od té chvíle se o ni zajímali i režiséři ze zámoří. Mimochodem, v roce 1936 oslovila Ondrákovou společnost Metro Goldwyn Mayer, která ji chtěla obsadit do jednoho z prvních zpracování příběhu Gone With The Wind (Jih proti severu). Herečka nabídku kvůli těhotenství odmítla, jenže pak se stala účastníkem autohavárie a potratila. V důsledku nehody už pak nikdy neotěhotněla.

Adina Mandlová. Vždy si šla tvrdě za svým, štěstí našla až po boku homosexuála

V té době už tvořila šťastný pár s německým boxerem Maxem Schmelingem. S Lamačem jí to tedy v soukromí nakonec nevyšlo, přesto dál spolupracovali, například na filmu On a jeho sestra (1931), v němž zazářila po boku Vlasty Buriana. Nutno doplnit, že budoucí mistr světa v těžké váze Schmeling k herečce zahořel při setkání na premiéře filmu Sensace (1930), v němž se Ondráková opět v Lamačově režii představila jako Anny Flock, úspěšná pouťová umělkyně, která dobývá i kamenná divadla a jede na turné po USA.

Větší hvězda než Lída Baarová

Že byla i ve skutečnosti jednou z opravdu mála českých hereček, které udělaly velkou kariéru, potvrzuje i Blažena Urgošíková. „Myslím, že byla větší hvězdou než Lída Baarová, protože u ní byl úspěch podpořen vztahem ke Goebbelsovi. Zatímco Anny Ondráková budovala svoji kariéru od roku 1919 a ve dvacátých letech natočila spoustu filmů, které ji předurčily k tomu, aby se stala hvězdou mezinárodní.“

Ani ona se ale nevyhnula zatracení pramenícímu z toho, že ji se Schmelingem chtěli ke své propagandě využít nacisté. Nepodařilo se jim to, i když se slavný pár s Hitlerem či Goebbelsem občas setkal, jak dokládají i fotografie. Po skončení války byli manželé neprávem osočováni z kolaborace, na herečku byl v Československu dokonce vydán zatykač, tudíž se nemohla vrátit domů. Teprve v 80. letech vyšlo najevo, že se uprostřed protižidovského pogromu známého jako Křišťálová noc ujali dvou židovských chlapců. Naposled se Ondráková objevila v komedii Zasnoubení v Curychu (1957), kde si s manželem zahráli sami sebe.