Někteří lidé říkají, že se Češi málo voní, nebo dokonce, že nevoní úplně příjemně. Souhlasíte s tím?
Řekla bych, že se to hodně mění. Lidé v Česku se voní už víc. Ale já si někdy říkám, že by trocha minimalismu neuškodila. Když v obchodě krouží dáma s oblakem parfému, tak se mi zelenina nebo ovoce nenakupuje moc hezky. Parfém je podle mě skoro až intimní záležitost a myslím si, že by bylo fajn ho používat tak, abychom voněli jen velmi jemně a neobtěžovali tím okolí. Protože každý má jiný vkus a může to být pro někoho nepříjemné.

Vás cizí intenzivní vůně obtěžuje?
Někdy docela trpím. Hlavně když cítím ty laciné parfémy, které se „nepohodly“ s pokožkou majitele a výsledek je pak poněkud rozpačitý. Na druhou stranu, několik dní nemytý muž nebo žena jsou pro mě nároční, ale to už se nestává tak často jako dřív. Nebála bych se říct, že osobní hygiena v Česku je na dobré úrovni.

Trpíte profesní deformací? Očucháváte své okolí? Jakou má kdo vůni, jak komu voní byt?
Ano, mám profesionální deformaci a čich mám neustále v pohotovosti. Mám radost, když věci voní přirozeně, tak jak mají. Možná proto, že jsem už unavená ze všech těch vůní, které se na nás „valí“ z toaletních papírů, navoněných kapesníčků, aviváží nebo prášků na praní. Všechno je to syntetika a na mě je toho moc. Chodím svůj čich často relaxovat do lesa a užívám si vůní jehličí a čerstvě nařezaného dřeva. Na jaře se tetelím blahem nad rozkvetlými šeříky, fialkami a pustoryly.

Pozná se podle vůně charakter?
Řekla bych, že jsou určité skupiny lidí, kterým voní podobné vůně. Ale každý člověk je jedinečný a já opravdu nerada škatulkuji. Někdy si tak potají tipuji, jestli téhle paní budou vonět citrusy nebo květinové nebo dřevité vůně? Většinou mi to funguje.

Přicházejí lidé s konkrétními přáními?
Ano, u osobního parfému občas přání realizujeme. Například posílit sebevědomí nebo podpořit nějaký záměr, třeba v podnikání nebo při nějakých změnách v životě. Když ke mně přijde klient na parfém, tak si chvíli povídáme, jaké vůně má rád a co by právě parfém pro něho mohl udělat a jak bych ho chtěl používat.

Jak to probíhá, když chce někdo parfém na míru?
Dávám klientovi přivonět jednotlivé lahvičky s vůněmi. Začínám vždy lehčími, jako jsou citrusy, a postupně se propracováváme přes květinové vůně až k těžším, jako je vetiver nebo nard. (Vetiver – vousatka draslavá – je druh trávy z tropické Asie a používá se v tradiční indické aromaterapii. Nard pravý je kvetoucí rostlina z rodiny kozlíkovitých. Je zdrojem druhu intenzivně aromatického jantarově zbarveného esenciálního oleje, špice. Olej se odpradávna používal jako parfém, jako tradiční lék a při náboženských obřadech – pozn. red.). Podle toho, jak se vůně profiluje a podle mé zkušenosti, vybírám oleje, které jsou spolu v harmonii a kterým to spolu vyloženě sedí. Když vybereme kolem 15 vůní, zkoušíme, jak všechny spolu působí dohromady. Jak jim to spolu sluší, a postupně ubíráme nebo přidáváme další.

Máte hodně olejů, ze kterých lze vybírat?
Při práci využívám pestrou paletu vůní, které si nechávám vozit z celého světa. Chci totiž, aby výsledek byl zážitek, aby se vůně měnily a prostupovaly v harmonii jednotlivých tónů a akordů. Finální verzi ladíme s klientem po jednotlivých kapkách tak, aby pro něj byla co nejlahodnější. Vůni pak uzavřeme do flakonu ze sklárny z Jablonce nad Nisou. Nemám jeden stejný, ale nabízím různé barvy a tvary, aby si každý našel ten pravý pro svou vůni.

Kolik parfémů jste už vytvořila?
Vytvořila jsem víc než 360 osobních parfémů, každý z nich nese příběh, radosti a touhy svého majitele. A tím je každý jedinečný. Pracuji individuálně a tím se můj příběh skládá z mnoha malých a nemůžu říct, že mám jen jeden nejzajímavější.

Jak dlouho trvá výroba parfému?
U mě výroba osobního parfému trvá zhruba hodinu a půl. To je takové maximum, které zvládne i netrénovaný nos. Vyrobený parfém si pak klienti odnášejí domů. Uvnitř flakonu se ale děje další dobrodružství. Vůně se prolínají a spojují. Moje kolegyně Katka Kloudová říká, že se vůně snoubí, to je asi nejvýstižnější výraz. Tenhle jejich zásnubní tanec trvá několik týdnů až měsíců. Vůně je hotová zhruba za tři měsíce. Když já dělám parfém a mám na to čas, je to cesta na několik hodin až dnů.

Co vás na této práci nejvíc baví?
Nejvíc mě baví její různorodost. Voní a přitom pomáhá. Navíc můžu skloubit svoji analytickou mysl a tvořivost. Můžu čerpat informace z vědeckých studií a přitom vyrábět voňavé směsi s ohledem na jejich účinek a harmonii vůní. To uplatňuji hlavně při vymýšlení receptur pro přírodní kosmetiku. Ve své praxi ráda potkávám lidi a jejich příběhy a miluji, když vidím, jak mí klienti postupně rozkvétají a nalézají vnitřní rovnováhu. Nejdřív přicházejí na masáž a chtějí se zrelaxovat, ale já přináším víc než masáž. Povídáme si a postupně odkrýváme různá témata, někdy taháme trošku kostlivce ze skříně, odhazujeme naučené vzorce chování. Postupně přichází pohoda a radost ze života.

Jak jste se k tomuto oboru dostala?
Aromaterapii jsem poprvé potkala během svého prvního těhotenství. Používala jsem ji laicky podle knížky. Když se narodil syn, řešila jsem, jak mu ulevit od různých drobných miminkovských potíží. Paralen pro mě nebyl cesta, a tak jsem pátrala po nějaké metodě, která mi bude dávat smysl. Našla jsem pro nás homeopatku a pak aromaterapeutku, která mi připravovala směsi na míru. A když na mě vykoukl inzerát na studium na Institutu aromaterapie, už nebylo cesty zpět. Vystudovala jsem a začala se aromaterapii věnovat naplno.

Jaký máte životní nebo profesní sen?
Moc ráda cestuji. Loni v létě jsem začala pro radost destilovat hydroláty a éterické oleje. Ráda bych se podívala někam do tropů nebo subtropů, abych nasála vůně tamních rostlin a viděla místní destiléry. Hodně by mě potěšilo zažít i výrobu nějakých tradičních parfémů.

Na co jste nejvíc hrdá?
Mám několik účinných receptů na rýmu, kašel nebo ženské potíže. Skoro se mi chce napsat, že dostávám „tisíce děkovných dopisů“. Je to samozřejmě nadnesené, ale troufám si tvrdit, že zachránily mnoho uší od píchání, plic od antibiotik a žen od nepříjemných potíží.

Může vůně léčit, a jak?
Ano! My totiž známe biochemické složení éterických olejů, s kterými se v aromaterapii pracuje. A víme, jak které složky působí na živý organismus. Není to jen nějaký pocit, ale tohle se opravdu vědecky zkoumá. V zahraničí existuje obor klinická aromaterapie. Je to komplementární metoda ke klasické medicíně, pracuje se hodně s podporou psychiky například při úzkosti, strachu nebo i v terapii bolesti. Éterické oleje mají široké spektrum působení a používají se třeba v dermatologii, při léčbě ran, v pediatrii, porodnictví, onkologii nebo v paliativní péči. U nás má aromaterapie zelenou v porodnictví, často díky sebevzdělávání porodních asistentek. Aktuálně se snažíme s kolegyní naučit zdravotní sestry, porodní asistentky a lékaře používat klinickou aromaterapii v péči o ženu a dítě.