Příroda si totiž miliony let žila v klidu bez lidí, ale teď každý víkend očekává nápor návštěvníků z města. A pro některé je takový obyčejný výlet do lesa dobrodružná akční výprava srovnatelná s expedicí Emila Holuba do Afriky.

První, koho v lese potkáte, je klasický mladý pár, co si vyšel před sobotní diskotékou. Autem dojedou k prvnímu stromu, zaparkují mezi pařezem a mraveništěm. Holka do lesa vystrojená jako na módní přehlídku a namalovaná, aby i srnka ocenila, jak je krásná.

Za ní kráčí její borec, v ruce peněženku nabitou všema kreditkama, protože co kdyby někde na pasece narazili na kavárnu a k těm jahodám, co najdou, si chtěli dát pravé šampaňské. V druhé ruce nese sáček z mekáče, protože mekáč v lese je mekáč v lese. Našlapují po mechu, ptáci zpívají, stromy se kývají a oni si připadají úplně jako Indiana Jones a Xena.

A vtom se příroda předvede. Holka ukazuje: „Jé, zlato, koukej houba.“ A houbu utrhne, ale ne proto, aby ji snědla, ale aby se s ní vyfotila na Instagram. Hashtag – houba. Ze křoví je pozorují liška se zajícem a zajíc povídá: „Tak to jsou ti lidé, co o mě vymýšlejí ty vtipy. Taky znám jeden, jde do lesa tramp, cyklista a houbař. Kdo první uteče, až bude bouřka? Všichni!“ Liška se zasměje a řekne: „Koukej, teď je trochu vyděsím.“ A přeběhne jim přes cestu. Holka vyděšeně zaječí: „Pomóc, tygr!“

Další kategorií, kterou potkáte, jsou houbaři. Každou sobotu se k lesu blíží auta, autobusy, letadla, lodě, ponorky, vrtulníky plné lidí s nožíkama a jedinou otázkou, zda rostou nebo nerostou. Zajímavé je, že většinou nerostou. A proč? Zalezly strachy pod zem, protože je vyhnali další návštěvníci lesa, a to jsou cyklisti. Těm se zvířata smějí, že se neumějí maskovat, protože ty pestrobarevné dresy to není přírodní zvířecí krytí.

Snadný úlovek, pochechtává se vlk. Pak v lese narazíte na trampy. Já také jezdím na čundry a vzpomínám, že před třiceti lety jsme vyráželi jen se spacákem a ešusem a ostatním jsme se smáli, že jsou mastňáci, ale teď jsme my ještě horší mastňáci než oni.

Máme dvacet druhů spacáků, do každého teplotního stupně jeden, vařič který funguje na všechna paliva, a když do něj naplivete, tak stejně hoří, karimatku velikosti matrace a místo stanu si postavíme luxusní dvoupatrovou vilu, ve které usínáme s rukou nahoru, protože před spaním chytáme signál na mobil a hledáme wi-fi.

A poslední návštěvníci lesa jsou rodiny s dětmi. Matky jim řekly, ať zhluboka dýchají a okysličí plíce a ať sní hodně borůvek, protože obsahují antioxidanty, takže děti co nejvíc ječí, lapají po kyslíku, pak kolem proběhne první zvíře a celá rodina skončí na stromě. Kolem jde kluk s holkou a holka na ně ukáže: „Jéé, zlato, koukej, divoši.“ A akční dobrodružná výprava je dokonána.