Vztah mezi vnoučaty a prarodiči je výjimečný a svou podstatou exkluzivní, i proto by jej správná babička a správný dědeček měli rozvíjet. „Spíš než dárky doporučuji připravit dětem jejich oblíbené jídlo nebo nějakou sladkou dobrotu. A jakmile společně zasednete k jídlu, navažte s nimi přátelský rozhovor. Vyprávějte jim poutavý příběh třeba o vašem mládí, o dětství jejich rodičů. Předáváte tak vnoučatům rodinné dědictví,“ doporučuje psycholožka Šárka Červinková z psychologické poradny Terapeutovna.

Od prarodičů se také vyžaduje být pro vnouče vzorem správného myšlení a chování. Je třeba si uvědomit, že dítě se učí více pozorováním než kázáním. Zkuste si proto hlídat, aby u vás vnouče nenarazilo na rozpor, že kážete vodu, ale pijete víno. „V poradně s klienty téměř vždy narazíme na téma prarodičů. Zjišťujeme, jak klíčový vliv na jejich život mají, je větší, než si uvědomujeme. Děti jsou schopní pozorovatelé a vysledují i drobné hříchy, které si pak pamatují do dospělosti,“ upozorňuje psycholožka.

Kouzlu svobodné hry děti mnohem snáze propadají venku, ideálně v přírodě nebo alespoň v městské zeleni.
Strašák dnešní doby. Dětem chybí příroda, odnáší to jejich psychika i intelekt

Babičky a dědečkové jsou různí, někteří si žijí vlastní život, jiní se o vnoučata naopak intenzivně starají. I prarodiče, kteří si žijí po svém, ovšem mohou svou roli vykonávat láskyplně a dostatečně. Pokud se ale potýkáte s větším odstupem, zkuste se zaměřit na jeho původ. Někteří prarodiče se mohou cítit dotčeni, že se jim děti léta neozvaly a po narození vnoučka očekávají hlídání. „Neangažovanost má vždy svůj důvod. Někteří nemají dost energie, brání jim zdravotní potíže nebo se bojí, že dítěti nechtěně ublíží. Dále může být prarodič zaneprázdněný, chodí do práce nebo bydlí daleko,“ vysvětluje odbornice.

Ať už jde o intenzivní péči nebo odcizení, žádný extrém není pro vnouče dobrý. Ideální je balancovat mezi respektem rodičovských standardů a bezpodmínečným přijetím, které je pro vnoučata bezpečné a inspirativní do budoucích vztahů. Zároveň jim tím poskytnete vzor, jakmile jednou vstoupí sami do vaší role.

Rozmazlování s rozumem

Speciální kategorií jsou senioři, kteří mají vnoučata v zahraničí. Velká vzdálenost může v prarodičích vyvolat pocit, že jim chybí radost, kterou by zažívali při sledování, jak rostou a zrají. Velkou výhodou vztahů na dálku je naopak skutečnost, že se děti chovají nejlépe, právě když své prarodiče vidí. Nicméně všechny vztahy potřebují výživu.

„Je důležité si s rodiči nastavit pravidla o pravidelných setkáních alespoň na důležité svátky, telefonátech, on-line setkávání a posílání fotek a videí z důležitých momentů vašich vnoučat. Díky moderním technologiím je dnes kontakt s dětmi na dálku mnohem snazší. Je tak možné s nimi udržovat blízký vztah,“ myslí si Šárka Červinková. Podle ní je častý kontakt s prarodiči pro vnoučata klíčový v jejich vlastním vývoji. Starší generace je učí respektovat druhé nezávisle na věku a porozumět světu, který se mění.

Hodně babiček a dědečků volí „rozmazlovací taktiku“. Pokud je tento projev lásky prováděn s mírou a správným přístupem, má pozitivní dopad. „Pro milující prarodiče je zpráva, že se opět uvidí s vnoučaty, velkou radostí. Pomáhá jim to opět si prožít něco z jejich dávného dětství. V roli rodičů měli odpovědnost za rodinu a museli přemýšlet, jak se ve společnosti požadovaným způsobem usadit, budovat svou kariéru a domov. A nyní jsou ve fázi, kdy svých cílů již dosáhli, a je čas na odpočinek. Nikam se už nehnat. Proto pro ně může být čas s vnoučaty tak důležitý. Dává jim prostor k relaxaci a radostným okamžikům,“ popisuje psycholožka.

Teenageři se potřebují vymezovat vůči rodičům, být nezávislí, mít kolem sebe kamarády a zažívat první lásky. Koronavirus všechny tyto potřeby potlačil, což s sebou zákonitě nese negativní důsledky.
Covid ničí i děti. Častěji uvažují o sebevraždě a trpí depresemi nebo anorexií

Prarodiče svá vnoučata rádi hýčkají a domnívají se, že je to způsob, jak projevit svou lásku a náklonnost bezpodmínečným způsobem, který nemohli v tak svobodné formě vyjádřit u svých vlastních dětí. Nic se ale nemá přehánět. Mohlo by se totiž stát, že svá vnoučata zkazíte a dovedete je až k neochotě dodržovat pokyny rodičů, učitelů a jiných autorit. „Pokuste se pomoct svému vnoučeti pochopit, že ho máte bezpodmínečně rádi, ale že pro spokojené fungování ve světě je nutné dodržovat jisté úkony, které se od něj očekávají. Jako prarodič na to máte nejlepší pozici. Můžete mu tím pomoct porozumět, jak je důležité dodržovat určitou životní rutinu. Jinak bude mít tendence se světem bojovat, neadekvátně se vymezovat, což povede k nespokojenosti v dospělém životě,“ varuje Šárka Červinková.

Respektujte rodiče

Prarodiče často mluví svým dětem do výchovy vnoučat, někdy se snaží vnoučky vychovávat i proti vůli rodičů, byť to třeba dělají v dobré víře. Každopádně to vyvolává napětí, které se na vztahu s vnoučetem může negativně odrazit. „Zvláště problematické je, pokud prarodič nabádá vnouče, aby o porušování rodičovských pravidel doma mlčelo. Učí ho tím lsti vůči svým rodičům. Rodiče jsou strážci dětí a jejich autorita by měla být pevná,“ líčí odbornice s tím, že problém s hranicemi se může vyskytovat častěji při soužití ve vícegeneračním domě. V extrémním případě mohou tyto spory vést k odříznutí vnoučat od prarodičů. Ti by si měli uvědomit, že ve výchově mají pouze poradní hlas.

„Je důležité, aby mělo dítě jasno v tom, kdo ho vychovává, jinak vyvoláte zmatek. Situace, kdy rodič říká jednu věc a prarodič druhou, je pro dítě náročná. Vaše překročení hranic rodiče rozruší, vyvolá pocit nedostatečnosti a toho, že je negativně souzen. Respektujte jeho rozhodnutí o čase, kdy má dítě chodit spát, kdy se začne učit na nočník, kdy bude zahájena předškolní příprava a další. Nepřekračujte hranice své role, pokud to není bezpodmínečně nutné,“ doporučuje psycholožka.

K nejistotě a úzkosti přispívají média a představitelé státu nejednotným přístupem a nepřesnými informacemi.
Covid zamával s psychikou žáků i učitelů. Odborníci radí, jak udržet doma pohodu

Špatné vztahy prarodičů s rodiči znamenají bariéru i ve vztahu prarodičů k vnoučatům. Jde o poměrně častý jev a pro vnoučata je důležité, aby mezi autoritami kolem nich k odcizení nedocházelo. Pokud to jen trochu jde, prarodiče by se měli pokusit posílit pouto s rodiči. Pravděpodobně to bude vyžadovat více strategického chování než emocionálních reakcí. Jak se říká, plot se opravuje lépe s rozvahou.

Pokud náprava vztahů možná není, nedoporučuje se kupovat si náklonnost dětí dary a kritizovat jejich rodiče. Přestože se potýkáte s křivdou či zraněním, pokuste se vyvarovat pesimismu a nepříjemným situacím. Dále komunikujte jakýmkoliv možným způsobem – osobně, SMS, telefonicky, e-mailem nebo psaním dopisů. Pokud je komunikace naprostým tabu, pište vnoučatům dopisy a vyčkejte s doručením, až vyrostou.

Máma, nebo babička?

Někdy jsou prarodiče okolnostmi donuceni zopakovat si roli rodiče. Nejčastěji k tomu dojde v případě úmrtí rodičů nebo jejich neschopnosti postarat se. Babičky a dědečkové v takové situaci mají opravdu obtížnou práci, za kterou si zaslouží uznání. „U takové kolize rolí je důležité, aby vás děti oslovovali babičko a dědo, nikoliv mámo a táto. S ohledem na jejich věk jim citlivě vysvětlete, proč nežijí s rodiči… Lásku a péči samozřejmě můžeme dětem dávat nezávisle na tom, kým pro ně jsme. Bohužel se děti v péči prarodičů mohou potýkat s nejistotou a obavami, že jim i tyto pečovatele někdo vezme. Proto doporučuji mít vše legislativně v pořádku, případně si zajistit konzultaci u právníka se specializací na rodinné právo,“ uzavírá psycholožka Šárka Červinková.

Natálie se synem Elliotem
Natálie Kocábová: Život mi dal zkušenost, před kterou mohu varovat svoje děti

Jak být lepším prarodičem

  • Jako prarodič byste měli být pro své vnouče vzorem správného myšlení a jednání, můžete mu ale tyto principy předávat s lehkostí, laskavostí a hýčkáním, kterou si rodič pod tíhou zodpovědnosti a povinností kolem mnohdy nemůže dovolit. Máte životní zkušenosti, moudrost, nadhled, které budou pro vaše vnouče důležitou inspirací. Vaše vnouče bude od vás rádo nasávat. A s láskyplným přístupem ho naučíte úctě a respektu ke starším generacím.

  • Pokud máte konflikt s rodičem vnoučat, snažte se ho urovnat. Nevyřešené bolesti znesnadňují roli milujícího prarodiče, který hraje vedoucí roli při modelování pozitivních a mírumilovných návyků, jako je laskavost a odpuštění.

  • Jestliže jste vyrůstali bez vlastních prarodičů, můžete se v roli dědečka nebo babičky cítit trochu ztraceni. Hledejte pak vzory jinde. Setkávejte se pravidelně s lidmi, kteří vás mohou inspirovat. Přestože nelze změnit minulost, může být pro vás role prarodiče příjemnou výzvou.

  • U dalších překážek, jako jsou osobnostní rozdíly, zdravotní problémy nebo zeměpisná vzdálenost, hledejte cesty, jak se k vnoučatům přiblížit. Nebraňte se příliš novým technologiím, pokuste se trochu vzdělat v zájmech vašich vnoučat, případně v jejich zdravotních potížích.