O práci v armádě je přitom zájem. „V letošním roce se dosud registrovalo 4050 zájemců o služební poměr vojáka z povolání, povoláno bylo 1070 uchazečů. Největší zájem je o základní pozice, jako je střelec nebo řidič,“ říká Vlastimila Cyprisová z kanceláře náčelníka Generálního štábu Armády ČR. Mnozí uchazeči ale neuspějí. Nejčastější příčinou je zdravotní stav a nesplnění požadavků na vzdělání.

K tomu je nutné připočítat ještě více než 3500 vojáků aktivní zálohy. Zájem dobrovolníků ovšem negativně ovlivnila pandemie koronaviru. „Hlavním důvodem tohoto poklesu bylo výrazné omezení možnosti lékařského vyšetření ve vojenských nemocnicích a centrech ambulantní zdravotní péče pro zájemce o vstup do jednotek aktivních záloh,“ vysvětluje Vlastimila Cyprisová.

Armáda totiž veškeré kapacity zdravotnického personálu směrovala na péči o pacienty, a tato vyšetření tedy odkládala. Vyšetření ve vojenském zdravotnickém zařízení je přitom podmínkou pro vstup do aktivních záloh.

Dnes už nejsou ničím výjimečným ani ženy-vojákyně. V armádě jich slouží přes tři a půl tisíce v různých hodnostech i odbornostech.

Zapovězená místa, kde cvičí vojáci

Armáda využívá k výcviku a různým cvičením čtyři vojenské újezdy. Jsou to uzavřené oblasti, kam se běžný člověk jen tak nepodívá, i když například houbaře taková místa stále lákají. Hrozí jim nejen vysoká pokuta, ale riskují i své zdraví či životy.

Do některých částí vojenských újezdů se ovšem dá dostat i legálně, a to buď ve vyhrazených dnech (zpravidla o víkendu) a daných trasách, nebo při speciálních akcích, jako je třeba Bílý kámen, kdy armáda na jeden den umožní cyklistům a turistům poznávat jinak zapovězená místa ve vojenském újezdu Libavá. Podmínky pro vstup je možné najít na webových stránkách jednotlivých vojenských újezdů.

Ve vojenských újezdech nacvičují bojové operace svazky a útvary různých druhů sil. Konají se zde i mezinárodní cvičení za účasti spojeneckých vojsk armád NATO. Připravují se zde také jednotky pro zahraniční mise. V Boleticích tak například začátkem října jednotky protiletadlové obrany trénovaly střelbu z raketových kompletů, reakci na incidenty, ale i prověření schopnosti štábu velet jednotkám. Výcvik byl součástí přípravy vojáků na misi v Litvě.

V Libavé se zase konalo cvičení skupiny kybernetických sil a informačních operací s mezinárodní účastí. Jedním z hlavních témat byla evakuace lidí v důsledku válečného konfliktu v blízkosti ČR. Důležitou roli zde měli i aktivní záložníci, kteří měli za úkol ztěžovat vojákům práci pomocí dezinformací a kampaní na sociálních sítích či v médiích.

Při mezinárodním cvičení Ample Strike 2021 šest stovek vojáků a dvě desítky českých i zahraničních letadel nacvičovaly sladění činnosti předsunutých leteckých návodčích s posádkami letadel a veliteli pozemních jednotek v mezinárodním prostředí. Zúčastnilo se ho čtrnáct týmů z devíti zemí NATO.

Hradiště
Největším co do rozlohy je vojenský újezd Hradiště v Doupovských horách na Karlovarsku. Zabírá plochu přes 280 kilometrů čtverečních, což je více než polovina Prahy. Vznikl v roce 1953 na území 26 obcí, které byly zbořeny.

Libavá
Vojenský újezd Libavá se nachází v Oderských vrších na severu Olomoucka. Jeho plocha je 227 kilometrů čtverečních, vznikl v roce 1946. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 byl prostor postoupen okupačním armádám. Vojenský historik Martin Vaňourek dokonce tvrdí, že zde sovětská armáda měla umístěné jaderné střely namířené na západní Evropu.

Boletice
Třetí největší vojenský újezd – Boletice, leží na Českokrumlovsku a jeho rozloha je 165,5 km čtverečních. Zajímavostí je, že přibližně čtvrtina vojenského újezdu je součástí Chráněné krajinné oblasti Šumava. Je zde také prameniště řeky Blanice, které je národní přírodní památkou.

Březina
Nejmenším z vojenských újezdů je Březina na severu Vyškovska (cca 150 km čtverečních). Jeho historie sahá ještě před druhou světovou válku. Vznikl už v roce 1936 jako vojenský tábor Dědice a na rozdíl od jiných vojenských újezdů kvůli němu nebyla vysídlená žádná obec. Za války zde byla německá škola tankových vojsk.

Gripeny střeží naše nebe už šestnáct let

Výkladní skříní české armády jsou nadzvukové stíhací letouny JAS-39 Gripen. Ve výzbroji 211. taktické letky se sídlem na letišti v Čáslavi je dvanáct jednomístných bojových stíhaček a dva dvoumístné cvičně-bojové stroje. Prvních šest gripenů přistálo v Čáslavi před šestnácti lety – 18. dubna 2005. Nahradily dosluhující letouny MiG-21MF v systému kolektivní obrany zemí NATO.

První ostrý zásah si připsali čeští piloti 24. srpna 2005. Letouny byly vyslány k civilnímu airbusu A320 tureckých aerolinií na lince z Istanbulu do Hamburku, který nenavázal rádiové spojení se stanovištěm řízení letového provozu. Průměrně mají čeští stíhači deset ostrých vzletů ročně.

Gripeny chrání vzdušný prostor nejen nad naší republikou. Plní také spojenecké závazky, kdy střeží nebe nad zeměmi, které nemají vlastní nadzvukové letectvo. Působily tak na několika misích v Litvě, Lotyšsku, Estonsku a na Islandu.

Velitel čáslavské 211. taktické letky podplukovník Michal Daněk je prvním Čechem a teprve druhým člověkem na světě, který v gripenu strávil dva tisíce letových hodin. Této mety dosáhl ve druhé polovině září. Létal přitom ještě na sovětských strojích MiG-21.

„V kariéře každého pilota se vyskytují různé milníky. K nejvýznamnějším patří první samostatný let, přeškolení na nový typ letounu a později dosažení určitého počtu nalétaných hodin: sto, pět set, tisíc. Skutečnost, že by bylo možné překročit dva tisíce hodin na JAS-39, byla takříkajíc z říše snů,“ svěřil se podplukovník Daněk, který příští rok vyrazí už popáté na misi Air Policing do Pobaltí, poprvé však jako velitel celého uskupení.

Zahraniční mise
Aktuálně jsou síly a prostředky Armády ČR nasazeny ve čtrnácti zahraničních misích v těchto zemích:
- v Iráku (2 různé mise),
- v Bosně a Hercegovině,
- v Kosovu (2 různé mise),
- na území Itálie a ve Středomoří,
- v Mali (3 různé mise),
- na Sinajském poloostrově,
- v Sýrii,
- na území Litvy a Lotyšska,
- ve Středoafrické republice,
- v Demokratické republice Kongo.

Zdroj: Armáda ČR