VYBRAT REGION
Zavřít mapu
TÉMA

Z historie Ostravy a okolí

Svinovský vysílač: nejprve ukraden, pak odstřelen

Stožáry v Mariánských Horách šířily náhradní rádiový signál, pak sloužily jako nacistické rušičky.

Kde v kraji za války sídlilo gestapo

/Z HISTORIE/ Obce v Beskydech byly v letech druhé světové války svědky nejrůznějších útrap místního obyvatelstva. V celé oblasti lesnatých Beskyd byly vhodné podmínky pro partyzánský odboj, který chtěly německé bezpečnostní orgány zlikvidovat.

Pováleční starostové Ostravy: první vedl radnici 3 týdny, druhý 15 let

Když skončila válka a německé úřady přestaly fungovat, nastalo v Ostravě bezvládí a téměř nic nefungovalo. Němci zničili železniční tratě a odvezli všechny lokomotivy, v podnicích zabavili nákladní auta, k útěku z města použili autobusy městské dopravy.

Tankista Jiří Brabec: O Ostravu se nebojovalo

Vojákem I. československé samostatné tankové brigády v SSSR, která osvobozovala Ostravu, byl také ostravský rodák Jiří Brabec. Nabíječ z tanku, který dorazil do města jako první, tvrdí: O Ostravu se nebojovalo.

Kontroverzní osobnosti války v našem kraji: Kohutek dostal za udávání hospodu

Německá okupace byla doba, kdy se lámaly lidské charaktery. Tak se stalo, že se z ostravského odbojáře stal nejvýznamnější konfident gestapa. 

Některá místa v kraji dodnes připomínají popravy nevinných lidí

Nacisté popravovali nevinné za maličkosti i v obcích a městech Moravskoslezského kraje. 

Průmysl severní Moravy a Slezska za okupace

Severní Morava a Slezsko měly pro Německo jako oblast velký význam kvůli vedení války na východě i západě.

Ostravská operace byla mistrná válečná akce

S odstupem let se průběhem Ostravské operace z dubna 1945 zabývali nejen vojenští a civilní historikové, ale také prostí občané, které tato největší bitva druhé světové války na našem území zajímá. Připomeňte si s námi boj o tuto část Slezska a Moravy - nepostrádá totiž žádné atributy skvěle vedené bitvy.

Příběh dvou německých starostů Ostravy: "Slabého" rodáka nahradil fanatik

Po vzniku protektorátu Čechy a Morava stáli po celou dobu okupace v čele Ostravy dva němečtí starostové. Prvním byl Josef Hinner původem z Ostravy, který se sice otevřeně nepostavil proti nacistickému režimu, nicméně neztratil lidskost. Právě pro tuto „slabost" byl v roce 1940 odvolán. Na jeho místo nastoupil fanatický nacista Emil Beier, rodák z Vápenné u Jeseníku.

Porubským Věžičkám je šedesát let

Ostravští komunisté si hned po válce předsevzali zbourat starou Ostravu a postavit na jejím východním konci gigantické sídliště nazvané Nová Ostrava. Největší a nejkrásnější. Nejvíce se v této oblasti angažoval druhý poválečný starosta Josef Kotas. Tato vize se naštěstí nenaplnila. Letos je to přesně šedesát let, co byly v Porubě dostavěny legendární Věžičky.

Před čtvrt stoletím vznikl Moravskoslezský den

Když koncem roku 1989 konečně padl komunistický režim, očekávali novináři, kteří byli po roce 1968 z politických důvodů ze zaměstnání vyhozeni, že se ke své profesi vrátí.

Řadu ulic v Ostravě čekala po listopadu 1989 změna názvu

/Z HISTORIE OSTRAVY/ Se změnou režimu vždy přicházela i změna ideologie, do které se nehodily některé názvy ulic. Nejinak tomu bylo i v Ostravě, kdy se po 17. listopadu 1989 do dnešní doby změnily názvy bezmála stovky ulic.

Odkud se vzaly nové vánoční písně?

Po roce 1948 měly být vánoční písně a koledy potlačeny jako ideově závadné, což skoro připomínalo zákaz zpěvu v pohádkovém Půlnočním království.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT