Mnozí lidé již zažili, že někdo v jejich přítomnosti zívl, a za pár chvil otevírání úst neminulo ani je. Podobné situace se nevyhýbají ani králům zvířat. Jak publikovali italští vědci v nedávno zveřejněném výzkumu, takzvané nakažlivé zívání lvi zažívají velmi často. A nejen to. Otevíráním tlam mezi sebou komunikují a koordinují pohyby celé smečky.

Nově objevený druh dinosaura žil podle vědců v době před osmdesáti miliony let. Byl to děsivější predátor než tyranosaurus.
Obávaný predátor. Kdysi žil tvor děsivější než tyranosaurus, vědci našli důkaz

Závěry svého výzkumu italští vědci publikovali v odborném časopisu Animal Behaviour. „O významu zívání koluje množství hypotéz. Divoce žijící lvi jsou vhodní pro výzkum jak spontánního zívání, tak případného nakažlivého zívání. Na video jsme nahrávali dvě skupiny lvů v rezervaci Makalali v jižní Africe," popsali v článku vědci Grazia Casetta, Andrea Paolo Nolfo a Elisabetta Palagiová.

U devatenácti pozorovaných lvů se podle nich objevily oba druhy zívání - spontánní i nakažlivé. „Spontánní, fyziologicky podmíněné zívání bylo nejčastější v momentě, kdy byli lvi uvolnění a souviselo s jejich běžným denním cyklem. To podporuje hypotézu, že zívání je spojeno s přechodem z bdění do spánku a naopak. Zaznamenali jsme ale i nakažlivé zívání," poznamenali Casetta, Nolfo a Palagi.

Forma komunikace

Jak uvádí web Science News, tým zjistil, že lvi, kteří vidí některého z členů smečky zívnout, s největší pravděpodobností v následujících třech minutách začnou také. „Lvi, kteří zachytili zívání jiného člena smečky, jsou jedenáctinásobně náchylnější k tomu, aby zopakovali i další pohyby zívajícího, než ti, kteří původní zívnutí neviděli," upozornil web Science News.

Odstartuje se tak řetězová reakce. První zívající lev se postaví, pootočí a lehne si jinak, a ostatní to po něm zopakují. Zívání se tak stává formou domlouvání se, podprahové komunikace mezi členy smečky, kteří dokáží lépe koordinovat své pohyby. Vztahy ve smečce se utuží a ta pak dokáže lépe spolupracovat třeba při lovu.

Bahník australský v brněnské zoologické zahradě
Tajemný bahník. Jako první vylezl na souš, nyní vědci rozluštili jeho DNA

Objev, který podle slov vědců může pomoct při výzkumu významu nakažlivého zívání u lidí či dalších zvířat, přitom vznikl v podstatě náhodou. „Když jsme studovali hyeny v jižní Africe, s kolegy jsme měli příležitost pozorovat lvy. A brzy jsme si všimli, že lvi velmi často zívají a koncetrují to do velmi krátkých časových úseků," zmínila výzkumnice Elisabetta Palagiová pro web Science News.

Nakažlivé zívání už vědci pozorovali u lidí, opic a třeba i u andulek. Samotná Palagiová jej dříve zkoumala u primátů a pohled na zívající lvy ji inspiroval k tomu, aby se podívala, zda má také u krále zvířat nějaké širší sociální vazby.