Budeme zkoumat měsíce Jupiteru a Saturnu, které by mohly být vhodné pro život, i vzdálené planety Mléčné dráhy. Postavíme nové kosmické observatoře pro studium vzniku vesmíru. Evropský vesmírný výzkumný plán na období 2035–50 a možná i na druhou polovinu 21. století je impozantní. Každý cíl, pro který bude v nadcházejících letech vybrán konkrétní projekt, vyjde evropskou kasu nejméně na miliardu eur.

Ledoví bojovníci

Program studia měsíců plynných obrů Sluneční soustavy Ice Warriors má být následníkem mise Cassini-Huygens, která operovala v soustavě Saturnu a na níž Evropa spolupracovala s americkou NASA, a evropské mise JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer), která by měla odstartovat v příštím roce. Sonda dosáhne orbity největší planety soustavy v roce 2030. Jejím cílem bude průzkum jeho tří ledových měsíců: Europy, Ganymeda (což je mimochodem jediný měsíc ve Sluneční soustavě s vlastním magnetickým polem) a Callista.

Americká společnost Space Perspective přijímá rezervace pro lety své kosmické lodi Neptun
Už za tři roky na okraj vesmíru. Lístek do superbalonu vyjde na víc jak milion

Podle vědců jsou tyto měsíce pod tlustou krustou ledu omývány tekutou oceánskou vodou, v níž by mohl existovat život. Mimochodem, o životě pod ledem na Europě psal už před čtyřiceti lety legendární A. C. Clarke ve své knize 2010: Druhá vesmírná odysea. Kromě souputníků Jupitera má podobnou strukturu i Malý Enceladus, jeden z přirozených satelitů Saturnu. Všechny čtyři tělesa jsou v současnosti nejžhavějšími výzkumnými objekty pro astrobiology, neboli hledače mimozemského života.

ESA by si přála, aby budoucí mise na tyto ledové měsíce Jupitera a Saturnu byla vybavena přistávací jednotkou a byla schopna sbírat ledové úlomky k analýze na místech, kde se lámou lunární kry a voda z jejich oceánů vystupuje na povrch.

Planety pro život 

V posledním desetiletí objevili astronomové především s pomocí vesmírného dalekohledu Kepler tisíce planet obíhajících kolem řady hvězd v naší Mléčné dráze. Podle předpokladů jsou ale v naší galaxii miliardy exoplanet.

Jen některé z nich jsou ale podobné Zemi a nacházejí se v tzv. zóně života, což znamená, že jsou na nich podmínky pro existenci kapalné vody. Podle astrobiologů platí celovesmírné pravidlo: Kde je voda, ta by mohl být život.  Každá z těchto potenciálně planet je pro vědce, kteří by rádi rozluštili fenomén života, výzvou.

Pohled zblízka. Letadlo F-117A využívá stealth technologii. Laicky řečeno, je neviditelné pro většinu radarů. Právě kvůli požadavku malého radarového odrazu má netypické hrany.
Nebeského rejnoka USA tajily celá léta. Neviditelný letoun změnil způsob boje

Doufají, že pokud žijí nějaké organismy na cizích planetách, jsou rovněž založeny na uhlíku a prvcích, které se na něj vážou. Pokud by tomu totiž tak opravdu bylo, náznaky existence mimozemského života by bylo možné nalézt v atmosférách těchto exoplanet, a to nejen prvky, jako např. kyslík, či nebo sloučeniny, jako je metan, důležitá bude i odpovídající teplota na jejich povrchu.

To vše mají zkoumat budoucí evropské vesmírné dalekohledy. Na samotné exoplanety se zatím nikdo nechystá, stále nemáme vhodný pohon.

Jak se zrodil vesmír

Třetí část nového evropského programu pro vesmírný výzkum bude postavena na úspěchu Planckova vesmírného dalekohledu, který studoval záření kosmického pozadí, jinak řečeno reliktní záření, neboli dosvit Velkého třesku. Díky datům, která se mu podařila získat, se pootevřela dvířka poznání ve věčné otázce: Jak vznikl vesmír?

Ve třicátých letech plánuje ESA vypuštění observatoře LISA (Laser Interferometer Space Antenna), která by detekovala a měřila gravitační vlny. Jejich existenci předpověděl Albert Einstein již před sto lety, první se ale podařilo zachytit až v roce 2016.

Umělecká představa exoměsíce podobného Zemi, obíhajícího kolem plynné obří planety v obyvatelné zóně
Nezbedné planety mohou mít obyvatelné měsíce, tvrdí vědci. Našli kandidáty

V plánu je rovněž start teleskopu Athena (Advanced Telescope for High-Energy Astrophysics), který bude vesmír pozorovat v rentgenové části spektra.

Všechny pozorovací mise, ale budou potřebovat v následujících desetiletích pokračovatele. A program Voyage 2050 s nimi již nyní počítá.

Nejprve na Venuši

Hlavním cílem kosmické agentury je ale cesta na Venuši. ESA již oznámila, že k ní v roce 2031 vyšle další sondu. Mise EnVision za 610 milionů eur má prozkoumat sopky naší sesterské planety. Zároveň bude následníkem evropské sondy Venus Express, která již druhou planetu sluneční soustavy v letech 2006-14 zkoumala.

Stále totiž přesně nevíme, zda je Venuše - skrytá pod závojem mraků kyseliny sírové - vulkanicky aktivní. Také netušíme, proč je její osud tak odlišný od toho pozemského. Proč je atmosféra Venuše z 96 procent z oxidu uhličitého, který ohřívá teplotu povrch planety na pekelných 477 stupňů Celsia?

Ale nejen Evropa to s Venuší myslí vážně. Začátkem měsíce oznámila i americká NASA dvě nové mise k této planetě. Obě mají startovat v letech 2028-30. Sonda DAVINCI+ (Deep Atmosphere Venus Investigation of Noble plyn, Chemistry, and Imaging) bude studovat složení atmosféry Venuše. VERITAS (Venus Emissivity, Radio Science, InSAR, Topography, and Spectroscopy) bude mít za úkol tvorbu trojrozměrných radarových map povrchu planety.