Pokud se vám zdá, že dny ubíhají neobvykle rychle, nejste daleko od pravdy. Devětadvacátého června byl nejkratší den od doby, kdy v šedesátých letech dvacátého století začali vědci měřit rotaci planety pomocí atomových hodin. Půlnoc nastala o téměř dvě milisekundy dříve, než se čekalo.

Snímek zachycený pomocí kamery NIRCam i nástrojem MIRI ukazuje velkou galaxii připomínající kolo od vozu. Doprovází ji dvě menší spirální galaxie přibližně stejné velikosti.
Webbův teleskop pořídil další fascinující snímky, zachytil galaxii Cartwheel

List Guardian upozornil, že trend trvá už několik let a dny kratší než čtyřiadvacet hodin se vyskytují čím dál častěji. Například v roce 2020 byl nejkratší devatenáctý červenec, který zkrátil den o 1,47 milisekundy. Tento rok drží podle vědců z Národní fyzikální laboratoře v Anglii rekord devětadvacátý červen, kdy byl den kratší o 1,59 milisekundy. Na paty mu šlape šestadvacátý červenec, který den zkrátil přesně o půl druhé milisekundy.

Délku dne ovlivňují zemětřesení i změna klimatu

Z hlediska delšího časového horizontu, počítáme-li například v milionech let, se Země netočí rychleji, ale pomaleji. Dny se tedy spíše prodlužují než zkracují. Může za to především měsíc, protože právě jeho gravitační přitažlivost neustále zpomaluje rotaci Země. Posledních pár let se však Země točí naopak rychleji.

Návrh nového skafandru pro misi Artemis na Měsíci.
NASA našla obyvatelné místo na Měsíci. V jeskyních chce postavit základnu

Rotaci ovlivňuje jak roztavené jádro planety, tak tlustá přikrývka z plynů na jejím povrchu. Na délku dne mají však vliv i zemětřesení. Jedno z nich z roku 2004 posunulo dostatek hornin na to, aby zkrátilo den o téměř tři mikrosekundy. Obecně lze říct, že vše, co přitáhne hmotu směrem ke středu Země, zrychlí rotaci planety. Naopak pokud geologická činnost vytlačí hmotu směrem ven, tak den prodlouží. Server Miami Herald doplňuje, že zkracování dne mohou ovlivnit také změna klimatu a tání ledovců, cirkulace oceánu a tlak na mořské dno nebo i větší seismická aktivita.

Mezinárodní telekomunikační unie, která je orgánem Organizace spojených národů (OSN) občas přidává přestupné sekundy, aby se se občanský čas srovnal s otáčením planety. Naposledy se tak stalo v roce 2016 a další šance nastane v prosinci tohoto roku. Jelikož se ale planeta točí v poslední době tak rychle, nebude to ani potřeba. Naopak kvůli trendu zkracujících se dní vědci do budoucna uvažují o „záporné přestupné sekundě“, kdy by se čas o vteřinu přeskočil, aby vyrovnal rotaci planety.

 

Zrušení letního času v nedohlednu

Země se z hlediska své pozice ke Slunci každých čtyřiadvacet hodin otočí jednou kolem své osy. Takové otočení řídí východ a západ slunce a ohraničuje den a noc. Posunování času, které lidé zaznamenají citelněji, je přidání hodiny při přechodu na letní čas, a naopak zkrácení o hodinu při změně na takzvaný zimní čas. Původním účelem zavedení letního času byla snaha o úsporu elektrické energie. V Evropské unii došlo k sjednocení začátku a konce letního času, přičemž začíná poslední neděli v březnu a končí poslední neděli v říjnu. Podle návrhu Evropské komise se mělo už dříve střídání času zrušit, kvůli neshodě členských států se to ale zatím nepodařilo.