Přezdívá se mu hromový. V pondělí 3. července ve 13:38 hodin středoevropského času nastal úplněk. Zatímco na obloze až tolik parády nenadělá a význam má spíše z astrologického hlediska, o prázdninách se lidé na obloze dočkají i úchvatného nebeského divadla v podobě dvou superúplňků.

Na ně si bude potřeba počkat ještě měsíc. „Jeden nastane 1. srpna, druhý pak 31. srpna. Oba úplňky nastanou v době, kdy bude Měsíc současně nejblíže Zemi, v takzvaném perigeu, česky přízemí. Dne 2. srpna 2023 v 8 hodin (půl dne po úplňku) bude Měsíc 357 307 kilometrů od Země a 30. srpna 2023 v 18 hodin (půl dne před úplňkem) bude ještě blíže, a to 357 185 kilometrů. Pro srovnání, když je Měsíc v odzemí, je téměř o 50 tisíc kilometrů dále (více než 406 tisíc kilometrů),“ konstatovali odborníci z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky

Superúplněk nad Ostravou 26. května 2021.
Vzbudil vás? Takto parádní byl květinový superúplněk nad Ostravou, podívejte

Právě díky vzdálenosti Měsíce od Země ve chvíli úplňku se oba tyto jevy mohou pyšnit označením „superúplněk“. „Poprvé jej pravděpodobně pojmenoval astrolog Richard Nolle v roce 1979. Oproti běžnému úplňku ale žádný velký rozdíl nečekejte. Měsíc na nebi ‚naroste‘ o stejný kousek, o jaký by se lišily padesátikorunová a desetikorunová mince, pokud bychom na ně hleděli ze vzdálenosti tří metrů.

Dlouholetý rekord 

Mimochodem, v novodobé historii byl úplňkový Měsíc nejblíže Zemi 14. listopadu 2016 (356 509 kilometrů), tento rekord bude překonán až 25. listopadu 2034 (356 445 kilometrů),“ doplnili pro Deník odborníci z Hvězdárny a planetária Brno. 

Jak vypadá superúplněk:

Zdroj: Youtube

Druhý srpnový úplněk - tedy 30. srpna - bude možné označit také jako „modrý“. Nesouvisí to ovšem s jeho barvou, nýbrž s jazykovou hříčkou.

„Pořekadlo „jednou za modrý měsíc‘ se od roku 1946 po nesprávném výkladu amatérského astronoma Jamese Hugha Pruetta používá pro označení druhého úplňku v jednom kalendářním měsíci,“ zmínili odborníci z Hvězdárny a planetária Brno.