Mars v celé své kráse. Čínská sonda nasnímala kompletní povrch rudé planety

Prašné duny, štítové sopky, impaktní krátery a dokonce i severní pól. Všechny tyto jedinečné úkazy rudé planety mohou lidé obdivovat na nově pořízených snímcích. Čínská orbitální sonda je pořídila ve středním rozlišení při 1344 obletech Marsu, čímž jej zachytila ze všech úhlů. O úspěšném výzkumu napsal server Universe Today.

OBRAZEM: Neuvěřitelný pohled. NASA představila fotky vesmíru z Webbova teleskopu

Souběžně s touto misí vozítko Ču-žung zkoumalo povrch planety. Sbíralo data a informace o geologické stavbě Marsu, atmosféře, životním prostředí a půdě. Nyní čínský Národní úřad pro vesmír (CNSA) v prohlášení uvedl, že byly dokončeny všechny úkoly. „Pomohlo nám to dosáhnout významného technologického skoku v oblasti průzkumu hlubokého vesmíru,“ sdělil Liu Tongije, mluvčí mise a zástupce ředitele CNSA.

Celkem se shromáždilo 1040 gigabajtů nezpracovaných vědeckých dat, která podle CNSA zpracovali vědci na Zemi a předali je výzkumníkům k dalšímu studiu.

Jedinečný úspěch

Tchien-wen v překladu znamená „hledání nebeské pravdy“. Skládá se z orbitální sondy, dvou kamer, přistávacího modulu, dálkové kamery a vozítka Ču-žung. Všechny komponenty fungují separátně.

Jedinečnost této mise spočívá v tom, že se Čína pokusila stát první zemí, která na Mars úspěšně vyslala orbitální sondu a rover na první pokus. Sonda byla vypuštěna 23. července 2020. Na oběžnou dráhu Marsu vstoupila v únoru 2021, vozítko přistálo na povrchu tentýž rok v květnu.

Lidské smetí zasypává už i Mars. Důkaz pořídilo vozítko Perseverance

V červnu 2022 vozítko Ču-žung úspěšně nalezlo v sedimentech z nejnovějšího geologického období Marsu hydratované minerály, které pravděpodobně souvisejí s podzemní vodou. Hydratované minerály zahrnují látky, jako je olivín, pyroxen a živec, které byly pravděpodobně změněny, když do své chemické struktury integrovaly vodu.

Bohužel rover musel od 18. května 2022 přejít do klidového režimu kvůli poklesu teplot během marťanské zimy, kdy mohou dosáhnout až k mínus devadesáti stupňům Celsia, a špatným podmínkám s pískem a prachem. Klidový režim zajišťuje roveru dlouhodobé přežití. Znovu se probudí někdy v prosinci.

Po úspěšném navedení na oběžnou dráhu a přistání se Tchien-wen stala historickým vítězstvím jak pro CNSA, tak pro výzkum vesmíru. Před ní se povedlo vyslat na Mars orbitální sondu a přistávací modul zároveň pouze misím NASA Viking 1 a 2 v roce 1975.

Předtím se o to pokusil Sovětský svaz se svými misemi Mars 2 a 3 v roce 1971 a Mars 6 v roce 1973. Mars 2 byl naprostým neúspěchem, neboť přistávací modul byl zničen a orbitální sonda nevyslala žádná data. Při misi Mars 3 získala sice orbitální sonda data za přibližně osm měsíců, jenže byť přistávací modul bezpečně přistál, vrátil pouze 20 sekund dat. Při misi Mars 6 orbitální sonda poskytla data z experimentu zákrytu, ale přistávací modul při sestupu selhal.

Vozítka Curiosity a Perseverance už na Marsu objevila řadu záhadných útvarů:

Ambiciózní plány

Úspěch mise rovněž dokládá silnou snahu Číny o průzkum Marsu, neboť nedávno oznámila plány na návrat vzorků na Zemi v roce 2031, tedy o celé dva roky dříve než NASA a ESA.

Vedle svých ambiciózních robotických misí CNSA loni oznámila, že v roce 2033 plánuje vyslat k rudé planetě svou první misi s posádkou. Poté by měly být posádky vysílány pravidelně a nakonec by měla být vybudována základna. Tento časový rámec je v ostrém kontrastu s plány NASA, která na začátku letošního roku oznámila, že plánuje vyslat astronauty na Mars na konci roku 2030 nebo na začátku 2040.

Nový snímek Marsu odhaluje kráter, který se podobá obrovskému děsivému oku

Zdá se, že Čína to s výzkumem vesmíru s lidmi na palubě myslí velmi vážně, protože na její vesmírné stanici Tchien-kung v současnosti pobývají tři astronauti na šestiměsíčních turnusech, přičemž poslední posádka dorazila teprve minulý měsíc.