Do České republiky tento týden přiletělo vládními speciály 170 Afghánců. „Jasně jsem řekl, že Česko nepřijme ani jednoho uprchlíka,“ uvedl premiér Andrej Babiš před třemi roky v Právu. Nyní svůj postoj změnil. Zcela správně. Šlo totiž o lidi, kteří pomáhali českým vojákům jako tlumočníci nebo byli zaměstnáni na ambasádě v Kábulu. Utíkají před Tálibánem, který převzal v Afghánistánu moc.

Na první debatu Deníku se můžete podívat zde:

Ander Babiš (ANO), Petr Fiala (ODS) a Ivan Bartoš (Piráti)
VIDEO: V debatě Deníku šli Babiš a Bartoš tvrdě do sebe, Fiala byl věcný

Kandidáti na premiéra budou debatovat o uprchlícíchKandidáti na premiéra budou debatovat o uprchlícíchZdroj: Deník.cz

O své budoucnosti rozhodnou sami, byť v součinnosti s ministerstvem vnitra. Ne všichni budou chtít v Česku zůstat. Jejich počet je nízký a spolehlivost vysoká, ale jde jenom o začátek. Co když budou proudit do Evropy z Afghánistánu tisíce běženců? Kolik z nich bude prchat kvůli strachu z pronásledování z důvodu náboženství nebo politického přesvědčení a kolik z touhy žít v lepších ekonomických podmínkách? To jsou otázky, na něž musejí politici hledat odpovědi. Deník se na to bude ptát příští středu ve druhé předvolební debatě kandidátů na premiéra ČR, Andreje Babiše, Ivana Bartoše a Petra Fialy.

Kandidáti na premiéra budou debatovat o uprchlícíchKandidáti na premiéra budou debatovat o uprchlícíchZdroj: Deník.cz

Nejde o triviální záležitost, neboť obsahuje silný emoční náboj. Zatímco málokdo by asi protestoval proti usídlení Bělorusů prchajících před Lukašenkovým režimem, vůči běžencům ze zemí Blízkého a Středního východu či Afriky jsou lidé ostražití.

Obávají se radikálních islamistů i jiného způsobu života. Potvrzuje to anketa Deníku, jíž se zúčastnilo 13 300 lidí. Na dotaz, zda by mělo Česko dobrovolně přijímat část uprchlíků, kteří do EU míří z politických důvodů nebo prchají před válkou, odpovědělo 63 procent respondentů záporně a jedenáct procent kladně.

Ne nelegální migraci a kvótám

Čtvrtina lidí si myslí, že by měl být jejich počet omezen na 200 až tisíc osob ročně. Všichni kandidáti na premiéra odmítají nelegální migraci a také kvóty, jimiž by Evropská unie určovala svým členům, kolik uprchlíků musí přijmout.

Zdroj: DeníkAndrej Babiš patřil spolu s Viktorem Orbánem k nejhlasitějším kritikům systému povinného přerozdělování migrantů, který kvůli odporu zemí V4 posléze padl. Bartošova strana se k této otázce vyjádřila ve Stanovisku k migraci 2020: „Piráti nepovažují za řešení kvóty, ale apelují na evropskou solidaritu s přetíženými státy a na společný evropský postup. Souhlasíme se zavedením jednotného azylového řízení, kde by členské státy vymezily preferované skupiny mig-rantů a migranti preferované cílové země.“

Jeden z protestů v Kábulu proti vládě Tálibánu.
Ženy znásilní a zabijí. Raději si vezmu život. Studentka popsala dění v Kábulu

Babiš i Bartoš by se mohli shodnout s Petrem Fialou, který před volbami do Evropského parlamentu sdělil: „Jsem pro jinou formu solidarity, než nabízejí nesmyslné kvóty. Pomáhají naše bezpečnostní služby, policisté, pomáháme finančně, jsme připraveni pracovat v místě konfliktu. To jsou správná řešení.“

Měla by Česká republika přijímat lidi prchající z Afghánistánu? Takto čtenáři hlasovali v ANKETĚ na konci článku.