Druhá strana se proti stavbě chystaného kulturního stánku vymezuje od počátku, mnohdy už jen z principu. Drahá podle ní byla síň už za 1,5 miliardy korun, kdy dalších 500 milionů mělo padnout na rekonstrukci starého domu kultury, s nímž bude síň propojena, a drahá je i logicky i nyní, kdy očekávaná cena projektu s rekonstrukcí nepůjde se všemi souvisejícími náklady pod 3,2 miliardy korun. To vše bez daně.

Vzduchem však z různých zdrojů létá celá řada částek, jedna s daní, druhá bez ní, třetí čistě s cenovkou za síň, čtvrtá i za rekonstrukci kulturáku. A pátá už pro jistotu počítá i s tím, o kolik stamilionů by se vše ještě mohlo prodražit. Ve vztahu k občanovi Ostravy tak jde spíše o to, která ze stran je více slyšet a která si dokáže argumenty lépe zásobit svou palebnou zbraň na voliče.

Kdo chce vést obce na Ostravsku? Deník přináší kandidátky pro komunální volby

Z jakéhokoli úhlu pohledu je totiž koncertní síň jedno z nejklíčovějších volebních témat. Buďto Ostrava získá stavbu, která ji dostane na mapu světa a budou zde jezdit věhlasné soubory, nebo šance zhasne, případně zde budou jezdit soubory o něco skromnější. Buďto Ostrava zaplatí síň, na kterou tak dlouho šetří, půjčuje si na ni a dojednává externí financování, nebo ušetří velké peníze a může zaměřit svou pozornost jinam. I o to na podzim v komunálních volbách půjde.

Soubor se potřebuje slyšet

Odpověď na otázku, proč Ostrava koncertní síň ve tvaru houslového pouzdra potřebuje, přináší ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava a předseda představenstva Domu kultury města Ostravy Jan Žemla. „Jako ředitel filharmonie považuji pro rozvoj orchestru za klíčové působit v koncertním sále s dokonalou akustikou. Náš orchestr už 70 let existuje v nevyhovujících prostorách, koncertních i provozních. K tomu, aby se mohl dále rozvíjet, se potřebuje jednoduše dokonale slyšet, což se děje vlastně pouze při zahraničních výjezdech do koncertních sálů, kde se s akustikou již cíleně pracovalo,“ konstatuje Žemla a připomíná, že DKMO nikdy koncertním sálem být neměl a že o nedostatcích v akustice se vědělo už při jeho projektování.

Coby umělec je přesvědčen, že koncertní síň Ostravu zviditelní. Jako příklad uvádí zvýšenou prestiž Katovic po vybudování obdobného „chrámu“. „Jsem přesvědčen, že význam této stavby bude pro město Ostravu mnohem výraznější, než si dokážeme všichni v tuto chvíli představit,“ tuší Jan Žemla, který

Městská nemocnice Ostrava, Fifejdy, 27.7.2022, Ostrava
Volby 2022 v Ostravě: Nemocnice Fifejdy, boj o reputaci i vlastnictví špitálu

„Vzhledem ke znalosti celé budovy vím, že rekonstrukce stávajících prostor spolu s přístavbou samotného koncertního sálu nabídne komplexní hudební, kulturní, produkční a vzdělávací zázemí pro širokou veřejnost, tedy nejen pro posluchače klasické hudby, a organizátory jiných kulturních a společenských akcí,“ vysvětluje Žemla, podle něhož kulturní dům může čekat velmi zářná budoucnost. Ta by se mohla začít psát v roce 2025, kdy by síň, začne-li se stavět podle plánů města obratem, mohla být dokončená.

Bez peněz se nezačne

Je otázka, zda na to Ostrava bude mít. 300 milionů korun přispěje kraj, což už je jisté, 600 milionů by měl přispět stát, což je zatím dáno jen memorandem a opakovanými ústními přísliby. Ostrava si také průběžně spoří a má připravené stamiliony, zbytek dokryje úvěrem. „Pokud se zdroje nepodaří zajistit do jara 2023, rozdělíme projekt na dvě části, přičemž v té první by se realizovala jen rekonstrukce DKMO,“ přislíbil už i primátor Tomáš Macura a nepřímo regoval i na sílící dotazy, proč se okolí kulturního domu na podzim rozkope, přestože financování bude stále nejisté.

Tak bylo financování plánováno od začátku, cena však od té doby značně vzrostla a vzrůst tak bude muset i výše úvěru či jiných zdrojů. Pokud nepodá pomocnou ruku stát a nepřispěje víc, k čemuž kritici stále hlasitěji vyzývají. „Bez větší finanční spoluúčasti je to sebevražda,“ opakuje na zastupitelstvu města stále dokola opozice.

„Hovořit o ceně projektu mi příliš profesně nepřísluší. Přesto však, mám-li srovnat cenu podobných projektů a vzít v úvahu současnou situaci, růst cen atd., uváděný rozpočet mi připadá vlastně adekvátní. A vezmu-li v úvahu to, jaké osobnosti na projektu pracují, cena mi vůbec nepřipadá přemrštěná,“ reaguje ze své pozice na vyzvání Deníkem Jan Žemla, jenž je připraven i na možnost nutného „osekávání“ projektu.

„Každé úsporné opatření však bude mít přímý a negativní dopad na další provoz. Pokud by se například upustilo od rekonstrukce bloku bývalého kina náročného diváka, ztratíme prostor budoucího edukačního centra, které je na tomto místě plánováno. Logicky přijdeme potenciálně o desítky až stovky akcí ročně, a to takových, které by mohly mít komerční potenciál,“ zmínil jednu z možných úprav a její důsledky předseda představenstva DKMO. Ten už musel 16 zaměstnancům oznámit výpověď s řádným odstupným, pro dalších 11 zaměstnanců najde práci i během rekonstrukce, která začne na podzim. Naváže na ni v příštím roce i stavba koncertní síně? I o tom budou letošní komunální volby.

Slovo reportéra - Proč právě koncertní síň?Petr JiříčekPetr JiříčekZdroj: Jiří Zerzoň

Zdražování surovin, stoupající náklady na energie, pokles životní úrovně… Témat, které se bytostně dotýkají nás všech, je celá řada, tak proč nějaká koncertní síň, ptáte se? Jednoduše proto, že je to otázka budoucnosti Ostravy. Otázka za více než tři miliardy korun a ve výsledku patrně ještě víc.
Není to téma, po kterém v příštích volbách neštěkne pes; pokud se postaví – a o tom můžete sami rozhodnout, bude koncertní síň spjatá s Ostravou po staletí. Může zvyšovat její kredit, být její chloubou, ale také ukrajovat z rozpočtu města na nákladný provoz a patrně brzy „zazdít“ i jiné investice.
Ve webové anketě jste ji ostatně vy, čtenáři Deníku, sami označovali za jedno z klíčových témat pro město – po otázce jeho bezpečnosti.

Petr Jiříček, reportér Moravskoslezského deníku

Vizualizace koncertní síně:

ANKETA: Za jakých podmínek by město mělo koncertní síň postavit?

Tomáš Macura (ANO)
Primátor Ostravy Tomáš Macura, 31. října 2018 v Ostravě. Tomáš Macura.Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

Koncertní sál je připravován jako součást komplexní rekonstrukce DKMO. Ta vzhledem ke stáří objektu nestrpí dlouhého odkladu. Pokud jde o stavbu koncertního sálu, je podmíněna získáním externích finančních zdrojů. Zatím máme schválenou dotaci MSK, o ostatních se jedná. Pokud se tyto zdroje nepodaří zajistit do jara 2023, rozdělíme projekt na dvě části. V té první by se realizovala jen rekonstrukce DKMO. Sál bude projekčně připraven a může následovat kdykoliv v budoucnu.

Andrea Hoffmannová (Piráti)
Andrea Hoffmannová.Andrea Hoffmannová.Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

Výstavbu koncertní haly určitě podporujeme. Stavba se podle nás stane jedním z nových symbolů Ostravy. Na projekt je potřeba se dívat z dlouhodobé perspektivy. Karlův most se stavěl 45 let, ale reprezentuje Prahu dalších 6 století. O tom to je. Ostrava je navíc díky zodpovědnému hospodaření současného vedení ve výborné finanční kondici, což dokládá nejvyšší ratingová známka agentury Moody’s, takže si tuto odvážnou stavbu můžeme dovolit.

Jan Dohnal (SPOLU)
Jan Dohnal.Jan Dohnal.Zdroj: Deník

Jedná se o stavbu nadregionálního významu, kterou Ostrava potřebuje a která ji posune správným směrem, proto ji dlouhodobě podporujeme. Ukrývá se v ní i rekonstrukce domu kultury, která se již prakticky nedá odkládat. Nicméně odhadované náklady v dnešní době nemůže nést pouze Ostrava a neumím si představit, že bychom tuto stavbu realizovali bez finanční podpory státu. Výzvou bude rovněž uhlídat samotné provozní náklady, které budou trvalou položkou rozpočtu města.

Lukáš Semerák (Ostravak)
Tisková konference politické strany Ostravak, 31. května 2022 v Ostravě. Lukáš Semerák.Lukáš Semerák.Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

Ostrava zázemí pro vážnou hudbu potřebuje. Proto jsme před lety přišli s projektem za 1 až 1,5 miliardy. Po volbách v roce 2018 na něj dopadla rozmařilost a manažerská neschopnost současného vedení města. Začal se měnit v pomník. Město nezvládlo ani jednání o participaci kraje, státu a EU. Spoluúčast je nicotná. Projekt musí projít odbornou revizí, která jej zlevní. Nová koncertní síň by Ostravě slušela, nemá však absolutní přednost, je třeba mj. i oprava městské nemocnice.

Martin Juroška (Ostravská levice – KSČM a nezávislí kandidáti)
Starosta Ostravy-Michálkovic Martin Juroška.Martin Juroška.Zdroj: Deník/Petr Jiříček

V Bielsku-Bialej nedávno otevřeli koncertní halu, která stála méně než 500 milionů Kč. Ta ostravská má vyjít na 5 miliard Kč vč. DPH a myslím, že to není konečná cena. Pokud by primátorovi šlo opravdu jen o koncertní halu, mohla za těch 8 let už nějaká stát nebo být ve značném stádiu rozestavěnosti a její cena se nemusela vyšplhat tak vysoko. My ji za 5 miliard nechceme. Jsou důležitější investice, třeba byty, domovy seniorů, chybějící kanalizace a další.

Petr Kajnar (ČSSD a LEČO)
Petr KajnarPetr KajnarZdroj: Deník/Lukáš Kaboň

Koncertní síň bude Ostravě slušet. Cena síně na Černé louce, když se soutěžilo o město kultury, byla jedna miliarda. V Bielsko-Bialej ji postavili za půl miliardy. Budeme muset rozhodnout mezi halou za pět miliard a utažením opasků nebo se uskromnit. Budeme mít problém platit teplo, elektřinu a jídlo. Pomůžeme lidem tuto dobu přežít. Nezdražíme jízdné a ostatní služby pro občany a odpustíme poplatky za odpady. Postavíme halu za rozumnou cenu.

Peter Harvánek (SPD)
SPD a její lídr Peter Harvánek.Peter Harvánek.Zdroj: se souhlasem Petera Harvánka

Nacházíme se v situaci ekonomické krize. S rostoucí inflací prudce rostou ceny energií a nutně i všeho ostatního. A to je začátek. Pokud válka na Ukrajině vyeskaluje, budeme mít jiné starosti než investice do koncertní síně. Proto jsem pro pozastavení projektu a využití plánovaných prostředků k podpoře lidí, kteří budou strádat kvůli politice vládnoucí pětikoalice. Ke stavbě důstojného kulturního stánku se vraťme, až zahlédneme světélko na konci tunelu.