Janáčkova konzervatoř a gymnázium v Ostravě – tak zní nový název jedné z prestižních středních uměleckých škol v moravskoslezské metropoli, která už řadu let vychovává budoucí umělce, z nichž mnozí dosáhli či dosahují ve svém oboru jedinečných úspěchů, ale také kvalitní pedagogy. Na počátku školního roku jsme proto zašli za její současnou ředitelkou Soňou Javůrkovou a položili jí několik otázek.

Janáčkova konzervatoř v Ostravě se v posledních letech stává místem významných kulturních akcí - workshopu tanečníků a tanečnic z celého světa, Ostravských dnů, koncertů Janáčkova máje. Čím si to vysvětlujete?

Janáčkova konzervatoř v Ostravě již není jen vzdělávací institucí, ale plnohodnotným uměleckým centrem, které obohacuje kulturní program Ostravy o zajímavé aktivity, na kterých se podílejí naši studenti a pedagogové. Kromě školních vystoupení a představení jsou uměnímilovní Ostravané zvyklí navštěvovat naše mimořádné koncerty během celého roku. Již počtvrté se letos u nás konal Institut a festival Nové hudby, který je pořádán Ostravským centrem nové hudby právě v prostorách Janáčkovy konzervatoře. Celý měsíc žila škola tvorbou současných skladatelů z celého světa, kteří se velice pochvalně vyjadřují o vysoké úrovni naší školy jak po stránce umělecké, tak jejího samotného vybavení. Poslední novinkou je spolupořádání mezinárodního baletního workshopu, který se letos u nás poprvé uskutečnil. Věřím, že tento workshop, který se konal pod uměleckým vedením Jany Kůrové a Igora Vejsady, si najde své pokračování a stane se z něho tradice.

Janáčkova konzervatoř nese od nového školního roku nový název s přívlastkem gymnázia. Co je smyslem této změny?

Mnoho hudebně talentovaných dětí při výběru střední školy nakonec váhá, jestli dá přednost úzce specializovanému vzdělávání na konzervatoři, či nastoupí na gymnázium, které mu poskytne širší platformu při výběru možností dalšího studia či povolání. Janáčkova konzervatoř v Ostravě vzdělává studenty ve čtyřech uměleckých oborech, a to hudbě, zpěvu, tanci a hudebně dramatickém umění. Výuka je vedena tak, aby absolvent byl schopen působit v náročných uměleckých profesích jako člen orchestru, divadelního souboru či pedagog v základních uměleckých školách. Mnozí z absolventů pokračují ve studiu na uměleckých školách, ale bohužel mají nepatrnou šanci při eventuálním zranění přejít na jiný typ školy. Gymnaziální vzdělání se specializací na hudební výchovu by mohlo tvořit alternativu pro ty, kteří chtějí mít ke své umělecké specializaci širší všeobecně vzdělávací základ.

O které umělecké obory je v současné době největší zájem, a kde naopak pociťujete úbytek studentů?

Již léta vede zájem o studium herectví a zpěvu. Prostor, který je právě hercům či zpěvákům věnován v televizi a dalších médiích, samozřejmě dělá své. Úspěchy dřívějších posluchačů Ivany Chýlkové, Evy Vejmělkové, Terezy Bebarové či Richarda Krajča vedou k překvapivě častým a časným otázkám: „…a kdy budu moci natáčet nějaký seriál ?“ Zájem o studium hudebních oborů je víceméně vyrovnaný, rozdíl je v „síle“ jednotlivých ročníků. Síle početní i studijní či výsledné umělecké. Současná všeobecná preference technických a ekonomických oborů a upřednostňování sportovních zájmů před humanitními či přímo uměleckými je jednou z příčin, že se ne vždy hlásí tolik zájemců, kolik bychom pro kvalitní výběr uvítali. Taneční umění vyžaduje rozhodnutí již ve dvanácti letech. Osmileté studium zahrnuje i dokončení základní školní docházky. Mám pocit, že v tomto oboru se daří velmi výrazné kroky kupředu, ale mladých tanečníků stále není dost…

Jste klavíristka. Mnozí mají v paměti vaše sólové či komorní koncerty. Máte dnes čas na vlastní uměleckou činnost?

Ne. Ale věřím, že se ke svému milovanému klavíru a k aktivní koncertní činnosti brzy zase dostanu.

Váš manžel je ředitelem Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkův máj. Bavíte se doma také hodně o hudbě a kulturní problematice města?

Je logické, že hudební otázky, problematika marketingu, vzdělanosti a vlastně vše, co se týká hudebního umění, je častým tématem našich debat. Rádi například společně posloucháme nové hudební nahrávky a diskutujeme o uměleckém životě našeho města, o prezentaci hudební kultury v médiích apod. Samozřejmě je to velice pozitivní i v tom smyslu, že máme stejné životní priority a velké porozumění pro práci a časovou zaneprázdněnost toho druhého. Ale i když naše děti hrají na hudební nástroje a vedeme je jak k poslechu hudby, tak návštěvě divadelních představení a estetickému vnímání světa, rozhodně jen hudbou a uměním nežijeme.

Na jaké projekty Janáčkovy konzervatoře a gymnázia v Ostravě byste ráda čtenáře pozvala, co vás v nejbližší době čeká?

Nejbližším projektem budou dva komorní koncerty v kostele svatého Václava Pocta českým světcům. Uskuteční se už toto pondělí a úterý vždy od 19 hodin a zaznějí na nich například v ostravské premiéře Německá mše Arva Pärta, výběr z Lamentací proroka Jeremiáše v podání skvělého mladého basisty Jana Martiníka, výborného pěvce a absolventa naší školy. Druhý večer bude věnován norské hudbě, kdy při prvém ostravském hostování můžeme slyšet předního norského pianistu Eimara Rottingena. Zajímavou, byť nekoncertní akcí je den otevřených dveří. Uskuteční se 10. října a chtěla bych pozvat nejen ty, kteří se již rozhodli pro studium na naší škole, ale i ty, kteří ještě váhají nebo o konzervatoři příliš mnoho informací nemají.