Pepa Streichl léta hrával s Jarkem Nohavicou, kterého kdysi pozval do svého koncertního programu na folkovou scénu, a pak společně odehráli více než 700 koncertů. Věnoval se blues, ale pak přišla sedmiletá pauza způsobená nemoci. Znovu však vrátil na folková a bluesová pódia.

Kdy vám naposled vyšlo album?
To rád vysvětlím. Pepa Streichel & Truc Blues vyšlo v roce 1995, ale potom natočil Pavel Dobeš album K svátku a na něm byly všechny písničky moje. To bylo v roce 2001 a v tom roce kamarád Pepa Kenša digitálně přepracoval dva koncerty z let 1987 a 1988. Vydal jsem je vlastním nákladem u spolku Blue Wate a nazval je Live For Friends, Hulín 1987 .

Na novém albu Za dveřmi hraje Streichl Trio a přátelé, rýsuje se z toho nějaká spolupráce?
Myslím, že ne. Bylo nesmírně složité domluvit se, každý hraje někde jinde. CD sice mohlo natočit jen Streichl Trio, ale chtěl jsem, aby to znělo jako kapela, kterou bych chtěl někdy mít.

Na vašich předešlých albech se podíleli takoví mistři jako Honza Spálený nebo Richard Kroczek starší. Co na tomto?
Bohužel, kdyby Richard žil, určitě by se zúčastnil. Já jsem v něm chtěl vyjádřit vše, co jsem nosil v hlavě téměř celý rok.

Jak teď koncertujete, sám, nebo s Triem?
Nejčastěji koncertuji sám, ale několik vystoupení je domluveno i pro Trio. Nyní se domlouvám se známým, takže bychom měli mít i duo.

Kdo vás v hudbě nejvíc ovlivnil a jaký je váš vzor?
Myslím, že mě ovlivnil tak trochu každý, jehož muziku jsem poslouchal. Ať už Rolling Stones, Beatles, Led Zeppelin i jiné slavné osobnosti a kapely. Mám však i méně známé vzory. Nakonec si ale myslím, že hraju podle svého.

Nejběžnější otázka pro muzikanta, co je dřív, hudba nebo text?
Zpočátku to bylo obojí zároveň, pak doba, kdy nejdřív text. Po nemoci muzika, protože jsem se učil hrát na kytaru. Teď opět obojí zároveň.

V současné době vede vaše píseň Jůlie hitparádu Top Na moll v České televizi. Koho to napadlo takhle ztvárnit tuto píseň?
Napadlo to kamarádku a manželku kamaráda Martu Kačorovou. S Mirkem Kačorem jsem pracoval na několika projektech. On je režisérem a já jsem mu psal k jeho projektům hudbu. Jeho dokument s mou hudbou byl oceněn na festivalu Sportfilm v Liberci. Dostal cenu poroty a nominaci na World Ficts Chalenge – Milán 2007. Co se týče písně Jůlie, Martě se příběh líbil, a proto navrhla, že mu dá podobu z plastelíny. Letos v lednu projekt dokončila, tvořila jej 6 - 7 let. Pracujeme i na anglické verzi pro zahraniční festivaly.

Co vaše profesionální budoucnost, máte nějaká přání, jaké jsou vaše plány?
Pořád mě baví živé hraní v klubech, proto bych si přál hrát co nejdéle a zároveň velmi často. Na koncertech si mohou posluchači pořídit také moje nové CD Za dveřmi.