Odmalička chtěla svůj život zasvětit jen buddhismu. Po setkání s dalajlamou se rozhodla o své víře zpívat. Hlas však skromně považuje za pouhý prostředek. Krása, soucit a laskavost musejí být uvnitř bez ohledu na to, zda si oholíte hlavu a obléknete mnišské roucho, říká svým posluchačům.

Jungčhen Lhamo okouzlila svým expresivním zpěvem i asijsky ladnými pohyby publikum v sedmi desítkách zemí, v České republice měla premiéru na letošním festivalu Colours of Ostrava. Duchovní písně, které sama skládá, doplňuje vyprávěním svého životního příběhu uprchlice z těžce zkoušeného Tibetu.

"Má rodina byla vězněna a mučena za to, že následovala dalajlamu. Tibet byl po čínské okupaci bez příležitostí. Chtěla jsem poznat, co dobrého mi může přinést svoboda. A také jsem chtěla lepší život pro svého pětiletého syna. Proto jsem ho vzala do vaku a přešla s ním Himaláje," vzpomínala dnes v Ostravě zpěvačka.

Náročný přechod přes hory do Indie trval zhruba měsíc, po překonání riskantních 1600 kilometrů našla Lhamo na dva roky útočiště v indické Dharmasale, středisku tibetských exulantů na indické straně Himalájí. "Zjistila jsem, že mladá generace vůbec nevěděla, co jsme v Tibetu prožívali. Když mě pak dalajlama požádal, abych o tom zpívala, souhlasila jsem," řekla.

V hudbě Lhamo ovlivnila především její babička, která ji vychovávala od čtyř let. Právě jí patří zpěvaččina nejkrásnější vzpomínka na dětství. "Vyrůstali jsme ve strachu, pracovat jsem musela od 11 let. Přesto mám jednu krásnou vzpomínku. Když se babička vrátila z vězení, měla zkrvavený obličej, modřiny, ale přesto zpívala do noci plné hvězd," svěřila se.

Z Indie se Lhamo přestěhovala do Austrálie, kde nazpívala své první album. Poté odešla do New Yorku a vydala tři alba u respektovaného vydavatelství Petra Gabriela Real World. "New York je nejuspěchanější město na světě a život v něm je o velké míře tolerance. Je to také výhodné zázemí, když teď hodně cestuji. Ale kdyby to jen trochu šlo, ráda bych se vrátila do Tibetu," naznačila.

Ačkoli zhudebňuje buddhistické modlitby, její projev se zdaleka nepodobá jednotvárnému zaříkávání tibetských mnichů. Své skladby zpívá obvykle bez hudebního doprovodu, do zpěvu zapojuje i své publikum. "Dnešní doba je plná přístrojů, které nás matou. Technologii sice potřebujeme. Mnohem více nám ale pomůže trocha té duchovnosti. Pokud lidé najdou inspiraci v mé hudbě, pak jim může pomoci najít vlastní vnitřní cestu," řekla ČTK po dnešní besedě s Ostravany.

Zároveň je upozornila na situaci v Tibetu, který se podle ní dostává do ekonomické okupace Čínou. "Nemá smysl žít minulostí. Teď je nebezpečné, že se většina továren přesouvá do Číny. Co budou dělat tibetské děti, až vyrostou? Půjdou pracovat do Číny?" vyjádřila své znepokojení.

V Ostravě a Praze zpívala Jungčhen Lhamo v rámci podzimních hudebních večerů Caravan of Voices, které pořadatelé letního festivalu Colours of Ostrava věnovali výjimečným světovým hlasům.