Během osmi večerů tento, určitě nejpopulárnější písničkář vČeské republice současnosti, vbeznadějně vyprodaných sálech moravskoslezské metropole a její bezprostřední blízkosti, znovu přesvědčil osvých mimořádných kvalitách pohotového instrumentalisty, vtipného glosátora věcí dnešních, neúnavného interpreta, lyrického básníka, který nezapře upřímnou lidovost, radost a hravost zmuzicírování. Také však člověka baladického, který zůstává stále sám sebou, ať se to někomu líbí či nikoliv…

„Neměl jste pravdu, když jste psal, že koncert Jarka Nohavici byl vpředprodejích za několik hodin vyprodán, stála jsem frontu a už za půl hodiny mi řekli vDomě kultury města Ostravy, že mám smůlu…,“ napsala mi emailem Nohavicova fanynka jménem Věrka, celá nešťastná, že neuslyší jeho novinky, které chystá na své nové cédéčko, jménem Ikarus, které během svého ostravského turné vminulých dnech vprůběhu vystoupení natáčel…

Je mi líto, omlouvám se všem Věrkám, Majkám či Evám, které neviděly a neslyšely svého idola a také skutečně musím poopravit skutečnost, že vstupenky na Jaromírovy koncerty byly doslova rozebrány– ne během několika hodin, ale desítekminut…

Téměř každé zosmičky vystoupení ostravského maratonů mělo už téměř zaběhnuté rituály vzákulisí. Ve zpěvákově šatně nechyběly různé druhy čaje, med, minerálky a ovoce. Za Jaromírem buď před či po koncertu vplouvaly do šatny jeho známí, přátelé… VDomě kultury města Ostravy to byl například jeho pěvecký mladší obdivovatel Petr Bende se svou novou ostravskou přítelkyní, přicházeli ale imnozí další: herci, sportovci, muzikanti a spousty fanynek.

Po prvních koncertech vklasických kulturních domech Akord vOstravě-Zábřehu a Poklad vOstravě-Porubě a noblesním prostředí Divadla Antonína Dvořáka, přišel na řadu Klub Fabric, kde si Jaromír pozval na pódium saxofonistu a flétnistu Michala Žáčka, který má stále angažmá uPetra Lipy, ale hrál také sJanou Kirschner, Richardem Müllerem a když má volno, hraje třeba se skupinouButy.

Co napověděly nové písníčky, které zaznějí na novém Nohavicově albu a které dal nyní zpěvák hudebně obecenstvu ochutnat?

Začnu veselejším a odlehčenějším příběhem ojistém Pěgřimkovi, který vypráví ovšem, co zažil na pouti vPřívoze. Text ktéto písničce dodal Jarkovi vminulých týdnech jeho jedenaomdesátiletý otec, též básník, hudebník a vminulosti rozhlasový redaktor.

Ostatní písničky budou poněkud meditativnější, smutnější. Odrážejí svět, vněmž žijeme, kde se úspěch jen tak neodpouští, závist kvete ostošesta přitom, vždyť jsme na zemi jen na jakési malé návštěvě…

Ale při svém projevu Nohavica nezapomíná na Ostravu, zníž vzešel, kde má své kořeny a kde na něho právě jeho Ostravané velmi dobře slyšía rozumějímu.

Svůj hudební maraton si Jaromír Nohavica zpestřil předevčírem dopoledne, když téměř dvě hodiny besedoval na Janáčkově konzervatoři a gymnáziu vOstravě se studenty oživotě, osvých životních vzletech, ale imalých pádech, otom, proč vznikají jeho nové básnické překlady Mozartovýchoper.

Ana koncertech,vnichž novinky prokládal osvědčenými hity, bohatě přidával. Znovu utvrdil tisíce svých věrných, že publikum potřebuje a ono také jeho. Co si může více přát umělec, který letos vlétě oslaví pětapadesátiny a patří kžijícím písničkářským klasikům vtéto zemi. Což určitě není málo. No řekněte, komu se to za život podaří?