„Z univerzálně zaměřeného studijního programu Institutu tvůrčí fotografie jsou nyní v Galerii Opera představeny hlavně trendy, které jsou v současné tvorbě studentů bohatě zastoupeny, tedy různé podoby moderního portrétu a dokumentu, inscenované snímky a intermediální tvorba.

Sociologicky zaměřené portréty jsou na výstavě zastoupeny podmanivými snímky sester různých generací od Jaroslava Kociána, který dokázal spojit důraz na psychologické vykreslení portrétovaných a jejich vzájemných vztahů s efektním využitím výrazných barev a kombinací existujícího a bleskového světla. Několik autorů vytvořilo digitálně upravované portréty s tématem proměn identity. Tereza Vlčková v cyklu 2 konfrontovala dětské portréty skutečných dvojčat a v počítači vytvořených umělých dvojčat-klonů a Barbora a Radim Žůrkovi v souboru Potomci s mimořádnou technickou bravurou vytvořili fotografie fiktivních dětí se společnými rysy stejné fiktivní matky a různých fiktivních otců,“ říká kurátor výstavy Vladimír Birgus.

K dílům vytvořeným pomocí počítače patří i cyklus digitálně zmnožených postav v rozličných situacích od Markéty Hritzové. Portréty hrají důležitou roli také v některých dílech na pomezí dokumentární a inscenované fotografie. „Platí to třeba o souboru fotografií mladých lidí od Staszka Heydy, v němž jsou jejich portréty volně a neprvoplánově doplněny detaily různých objektů, signifikantních pro jejich dětství i dospělost, i o podobném cyklu dvojic snímků děvčátka od Magdaleny Sokalské,“ dodává Vladimír Birgus.

Silné zastoupení mají také různé druhy dokumentární fotografie. „Většina našich studentů dnes ve svých diplomových pracích dává přednost barevné fotografii a snaží se barvu invenčně využívat jako výrazný stylizační prostředek. To je dobře vidět třeba na subjektivních dokumentech z cyklu Ticho od Krzysztofa Golucha (absolutního vítěze loňské fotografické soutěže Evropské unie), v panoramatických záběrech Andrzeje Marczuka ze lidového parku v Chorzowě, objevujících přízračné momenty zdánlivě běžných každodenních situací, v melancholických snímcích podvečerních fragmentů města od Rafała Siderského, v jemných a přitom výmluvných detailech Hany Pokorné či v expresivních záběrech z polských poutí od Michala Luczaka,“ doplňuje Vladimír Birgus, pedagog, teoretik, ale také fotograf.

Současná výstava v Galerii Opera stojí určitě za zhlédnutí.