Vystoupila s velmi noblesní domácí Janáčkovou filharmonie v čele s jejím současným šéfdirigentem Theodore Kucharem.

Sophia Jaffé se narodila před osmadvaceti lety v muzikantské rodině v Berlíně, kde doposud žíje a také pedagogicky působí. Zahrála sólový part Koncertu pro housle a orchestr Arama Chačaturjana. Nutno říci, že ve svém projevu se snažila především o maximální a precizní technické provedení velmi náročné skladby, v čem jí skvěle sekundovala Janáčkova filharmonie. Možná, že toto „technické“ vyznění postrádalo více interpretačních emocí mladé umělkyně, ale všechno chce svůj čas. I tak připravila precizní houslistka nezapomenutelné zážitky milovníkům vážné hudby. Sympatické a bezprostřední mladé ženě jsme po koncertu položili několik otázek.

Kdy jste zařadila do svého repertoáru poměrně náročnou Chačaturjanovu skladbu?

Před dvěma lety, hrála jsem ji s několika orchestry, ale mohu říci, ale to není žádná zdvořilostní fráze, že můj koncert v Ostravě, kde jsem poprvé, byl z mého hlediska úžasný. Janáčkova filharmonie je výborný orchestr a Theodore Kuchár je fantastický dirigent, alespoň pro mě. Atmosféra v sále byla fantastická, zdejší publikum rozumí hudbě velmi dobře.

Jak si sestavujete koncertní dramaturgii?

To nezáleží tak zcela na mně. Když mě orchestr či nějaké komorní těleso vyzve ke spolupráci, dává mi možnost vybrat si z několika skladeb. Takže je to vždy po vzájemné dohodě.

Vaši favorité mezi hudebními skladateli?

Miluji autory dvacátého století. Určitě k nim patří Šostakovič.

Účinkujete raději v recitálech, anebo s komorní ansámbly či symfonickými tělesy?

Miluji všechno – vystupovat s komorními, ale také velkými tělesy, hlvěn, když je celý večer naplněn hudbou. Mám ráda klasiku, ale také rock a další hudební žánry, také samozřejmě romantickou hudbu.

Prozradíte nám vaše záliby?

Ráda chodím do přírody, v poslední době hraji hodně stolní tenis a čtu zajímavé knihy.

Plánujete rodinu?

Zatím nikoliv, jsem ještě svobodná, ale je to otázka budoucnosti.